V čem podnikat? To bude bezpochyby jedna z prvních otázek, které si jako začínající startupista položíte. Je tu první díl seriálu o budování startupu, tentokrát o nápadu.
Chcete mít technologický produkt? A pokud ano, v jaké oblasti? Bude to fintech (spojení financí a technologií), proptech (nemovitosti a technologie), agrotech (zemědělství a technologie) či například foodtech (jídlo a technologie)? Hodláte se zabývat dopravou lidí či logistikou zboží?
Výhodou jistě bude, když si vyberete oblast, které rozumíte, která vás baví a v níž už třeba máte nějaké zkušenosti. „Příležitosti jsou ve všech možných oborech, nejen v technologiích,“ říká andělský investor Jiří Hlavenka. Na technologiích podle něho lákají nejen vzory úspěchu, jako jsou Amazon, Google nebo Facebook, ale také to, že v nich lze díky globální škálovatelnosti rychle růst. Současně je v nich ale obrovská konkurence, neboť je lze produkovat kdekoli na planetě.
„Já osobně mám rád obory, kde se střetává svět starý a nový. Kde už je byznysový fundament a potenciál (například energetika, doprava, zemědělství), ale které z pohledu byznysu fungují zastarale a jsou zralé na disrupci,“ dodává investor. Koncept, nad kterým stojí za to se zamyslet, je ikigai. Ten hovoří o průniku čtyř složek: co máte rádi, v čem jste dobří, co svět potřebuje a za co můžete dostat zaplaceno. Průnik všech těchto aspektů je pak směr, kterým byste se měli vydat, abyste byli šťastní, využili své silné stránky ve prospěch okolí a byli finančně v pohodě.
| „Někdy vidím snahu vše vymyslet od nuly, po svém. Podnikatel se ale nesmí bát přebírat či doslova opisovat. Nesmí se bát vzít tři existující produkty a technologie a vytvořit z nich čtvrtou, novou a vítěznou. A také bych jim doporučil určitou ‚světovost‘. Čeští začínající podnikatelé v tomto bohužel hodně zaostávají. Často se spokojí s naší malou kotlinkou, s českou světničkou, kterou považujeme za trh. Ale za okny této světnice je sedmsetkrát větší potenciál. Když si toto zakladatel uvědomí, najednou vše začne vypadat jinak.“ Jiří Hlavenka, investor |
NEČEKEJTE NA OSVÍCENÍ
Mnoho lidí si myslí, že aby mohli začít budovat startup, potřebují geniální nápad. Mnohem lepší než nápad je však problém, který se snažíte vyřešit. Startup, který řeší problém, má také větší šanci na úspěch než ten, který řeší jen nějakou zbytnou potřebu. Nejhorší motivací je pustit se do podnikání s vidinou tučného výdělku. Může se totiž snadno stát, že dlouho žádný nebude.
„Důležité je mít k danému odvětví nebo produktu opravdu vřelý vztah. Cesta k ziskovosti projektu je velmi trnitá a bez pořádného zapálení je takřka nemožné ji zdolat,“ varuje Boris Bošiak, spoluzakladatel a šéf společnosti Reservio. A Ondřej Coufalík, který spoluzakládal a řídí firmu Survio, dodává: „Podnikat má člověk proto, že umí něco, co trh chce, že ho to baví a protože si dovede představit hodně sebeobětování. Každý příběh je jiný, ale obecně, vybudovat firmu není na rok.“
Obecně v marketingu platí, že lidem se snáz prodává prášek na bolest než vitamín. A právě u startupů občas můžeme slyšet rozdělení na „painkillers“ a „vitamins“. „Pokud budu mít startup, který řeší nějaký palčivý problém, je snazší najít zákazníky a to řešení jim prodat. Taky se ten produkt lépe staví. Samozřejmě to neznamená, že vitamíny nejdou. Jdou, ale je to těžší a rizikovější,“ říká Pavel Bartoš z platformy StartupBox, která se specializuje na pomoc startupům v začátcích.
Nejlépe se vám samozřejmě bude řešit problém, který pociťujete na vlastní kůži. Začala tak řada úspěšných startupových příběhů. „Jeden moudrý člověk dokonce řekl, že je ideální prvním startupem řešit právě svůj vlastní problém. Stavět startup na problému, který nezažívám, je mnohem složitější, protože se v situaci mnohem méně orientuji a nemusím mít ani tak silnou motivaci ho vyřešit. Druhý a třetí startup už je něco jiného,“ dodává Bartoš.
NĚCO UMÍM, HLEDÁM PROBLÉM
Hledání problému vám také usnadní, pokud dobře ovládáte nějakou technologii. Pak už jde jen o to, najít ten správný oříšek k rozlousknutí. „Tipem na způsob, jakým ten problém nebo nápad ‚hledat‘ jsou takzvané challenges, tedy výzvy,“ říká Bartoš a dodává, že i StartupBox plánuje takové výzvy zveřejňovat.
Korporace například přinášejí výzvy do hackathonů, inkubátorů, bootcampů a podobně. Pojmenují nějaký problém, který ony samy řeší nebo který na trhu vnímají, a ostatní tam pak na něm mohou pracovat. Dá se také rešeršovat v rozhovorech, kde mohou podnikatelé, firmy či politici zmínit nějaký veřejný problém. Můžete také získat startup na zakázku. Této možnosti často využívají velké korporace a najímají si různé inovační firmy, aby jim vytvořily startupový projekt. V Česku se v této oblasti pohybují například Creative Dock, Outboxers či Direct People.
„Ti, kteří uspěli, většinou říkají, že po nějaké době tápání a přešlapů prostě trefili segment, kde to jejich ‚umění‘ dokázalo nějaký konkrétní problém vyřešit. Osobně známe příběhy například Geneea nebo Neuron Soundware, které přesně takhle vznikly – Geneea na analýze textu a Neuron na analýze zvuku,“ dodává svou zkušenost ze StartupBoxu Bartoš.
S tezí začít od problému podle něho dobře koresponduje i metodiky Design Thinking nebo třeba Human Centered Design, pomocí nichž člověk jasně pojmenovaný a definovaný problém, na nějž na začátku nezná řešení, hledá.
NANEČISTO
Jestli dumáte o tom, jak načasovat spuštění svého podnikání, zapomeňte na to. „Moc nepřemýšlejte a jděte do toho,“ radí Jiří Hlavenka. „Klidně začněte s něčím menším a trénujte na tom. V podnikání je nejlepší školou praxe. Pokud děláte dobrou zahraniční univerzitu, dokončete ji, pokud děláte českou vysokou školu, co nejrychleji ji opusťte. Dostudujete později, když to bude potřeba. Český vzdělávací systém podnikatelské talenty nevychovává, ale spíše ubíjí.“
Podle Hlavenky je u úspěšných podnikatelů docela časté, že uspějí až s druhým či třetím projektem. Není přitom nutné dvakrát zkrachovat, ale vytrénovat se. „Podnikání není nic jiného než řemeslo, poměrně těžké řemeslo, a je potřeba se je naučit. Tak jako ve starých dobách: učedník, tovaryš a nakonec mistr,“ dodává.
Dobrou formou takového zkoušení může být podle Bartoše například účast na akcích jako Startup Weekend, nějakém hackathonu nebo bootcampu: „My s kolegou Petrem Mandíkem jsme kupříkladu trenéři v programu New Generation of Founders od Google, který pořádá jednodenní workshopy na Design Thinking. I to je dobrá ochutnávka startupového života a přístupu k věci.“
KNIŽNÍ INSPIRACE Simon Sinek: Začněte s proč, Jan Melvil Publishing 2014 Petr Ludwig: Konec prokrastinace, Jan Melvil Publishing 2013 Peter Thiel: Od nuly k jedničce, Jan Melvil Publishing 2015 Jason Fried a David Heinemeier Hansson: Restart, Jan Melvil Publishing 2010 Eric Ries: Lean Startup, BizBooks 2015 Ash Maurya: Lean podnikání, BizBooks 2016 Ben Horowitz: S potížemi je jedna potíž, Via 2019 Walter Isaacson: Steve Jobs, Práh 2011 Richard Feynman: To nemyslíte vážně, pane Feynmane, Aurora 2013 |
Anketa
Jak jste našli nápad na podnikání?
Lukáš Balík, šéf a spoluzakladatel Spaceflow
Studoval jsem podnikohospodářskou fakultu VŠE a na konci bakalářského studia jsem poznal lidi, kteří strávili několik let v oblasti nemovitostí. Jednou jsme se bavili na téma digitalizace budov a společné platformy, která pomůže uživatelům budov využít prostor na maximum. A tam vzniklo spojení mezi zkušenostmi v oboru a nadšením pro technologie. Partneři z firmy CAPEXUS vstoupili do Spaceflow jako andělští investoři. Naším cílem je digitalizovat život v budovách po celém světě a být jedním z hlavních globálních hráčů v proptech odvětví. Komunikace mezi nájemci a majitelem, přístup ke službám a vybavení budovy, reportování závad, otvírání dveří, to vše se odehrává v jedné aplikaci.
Jan Bednář, šéf firmy ShipMonk
Můj první byznys na vysoké byl nákup a posílání zboží z USA do Česka, nejprve kamarádům a potom i dalším zákazníkům. To jsem hned po vysoké začal dělat na plný úvazek a vyhrál s tím pár byznysových soutěží. Taky jsem se dostal do akcelerátorového programu Tech Runway, který mi dal sklad na rok zdarma a asi 70 tisíc dolarů v hotovosti. Po půl roce ke mně přišel jeden floridský startup, který potřeboval někoho, kdo by jim dělal fulfillment. Někde si o nás přečetli, že děláme logistiku, a mysleli si, že bychom to mohli zvládnout. Když jsem se pak na ten sektor podíval, začal jsem chápat, jak rychle roste, jaká je to tržní příležitost a že tam není žádná kvalitní konkurence, rozhodl jsem se udělat obrat z původního byznysu a začít se věnovat právě fulfillmentu. Bylo to v té době hodně naivní a všichni mě od toho odrazovali, ale nakonec se to vyplatilo.
Jiří Švihálek, zakladatel Yoggies
První nebyl nápad na Yoggies, ale jen na něco, co by pomohlo napravit trávicí systém našemu otravou postiženému štěněti. Jednou z prvních myšlenek byl jogurt pro psa. Až pak, když to zafungovalo, bylo zapotřebí Roxyho také co nejzdravěji a bez chemie krmit. Přišly na řadu granule lisované za studena, jejichž receptury jsou odvozeny od pro psa nejpřirozenější potravy, tedy syrové. Mimochodem, Yoggies je volná složenina anglických slov „yoghurt for puppies“, tedy „jogurt pro štěňata“.
