Komunikace mezi státem a občanem v Česku pokulhává, o digitalizaci se sice mluví před každými volbami, reálných výsledků politici dosud nedosáhli. Proto před lety Ondřej Švrček založil startup Mobilní rozhlas, který obcím a městům zprostředkovává rychlý kontakt s obyvateli. U samospráv to ovšem nemusí skončit. „Zájem přichází i od dalších institucí, městských firem a jiných uskupení,“ popisuje zakladatel a šéf Mobilního rozhlasu v rozhovoru pro deník E15.
Minulý rok získala v Mobilním rozhlasu majoritu investiční skupina Pale Fire Capital. Jak se to projevilo ve fungování firmy?
Loni to kvůli covidu vypadalo vše dost nevyzpytatelně. Ale s Pale Fire Capital (PFC) mám už více zkušeností, dva projekty jsem jim rozběhl a exitoval, jsme proto sehraný tým. Od začátku jsem chtěl, aby byl Mobilní rozhlas úspěšný i v zahraničí, a proto, když jsem si představil, že bych expanzi táhl jen z vlastních zdrojů, tak mě zalil studený pot. Investoři z PFC (David Holý, Dušan Šenkypl a Jan Barta) za mnou přišli, že chtějí více investovat a jestli neuvažuju o jejich větším zapojení. A mně to dávalo smysl. Je to konzistentní, vím, že s nimi v zádech to můžeme hodně posunout, zejména v expanzi.
Není moc běžné, že by jeden investor zvýšil svůj podíl z deseti na osmdesát procent. Proč jste jim prodal tak velký podíl?
Bavili jsme se o více variantách, já jsem původně směřoval k lehké nadpoloviční většině, oni ale chtěli co největší podíl. Bavili jsme se také o tom, že bych šel na deset procent, ale to jsem nechtěl. Nejsou pro mě hlavní peníze, ale je to i o zodpovědnosti a mandátu. Takže jsme vyjednali konstruktivní kompromis, dostali jsme od nich vynikající podmínky. Radši budu mít sedmnáct procent z miliardy, protože my máme na to být miliardový projekt, než sto procent z ničeho.
Budou se podíly ještě měnit?
Ne, je to finální stav. Minimálně do doby, kdy budu aktivní na projektu, ale já zatím skončit nehodlám, i když je to strašně těžké. Zatím jsem neobjevil těžší obor, než je B2G (Business to Government, pozn. red.). Už jsem se tisíckrát nachytal u toho, kdy jsem si rval vlasy a sám sebe se ptal, proč to vůbec dělám. Zatím to ale dopadlo dobře.
Rozšířili jste to k jiným subjektům, než jsou samosprávy?
Zatím ne. Zájem ale přichází od dalších institucí, městských firem i jiných uskupení.
Kdybyste rozšiřovali subjekty, které by využívali vaší platformy, nerozrostli byste se do takového uzavřeného Facebooku?
V rovině běžné komunikace to není záměrem projektu, ten má sloužit veřejným institucím, aby měly komunikaci pod kontrolou. Vůči Facebooku se vyhraňujeme, není to dobrý komunikační nástroj pro autority. Má svá úskalí, jako například množství nechutných diskuzí, které ani moc nejsou diskuze. A cílem Mobilního rozhlasu je, aby sloužil pro konstruktivní dialog, nikoliv aby to bylo semeniště nadávek a propagace. Snažíme se na to myslet.
Jak se vám v minulém roce dařilo?
Rostli jsme. V době covidu jsme zaznamenali zvýšený zájem samospráv. Covid ukázal, že efektivní a rychlá komunikace je důležitá, v prvních týdnech pandemie se nám hlásily stovky samospráv. V prvním roce pandemie jsme vyrostli z pěti set samospráv na tisíc sto klientů. V minulém roce se zvýšil počet samospráv využívajících Mobilní rozhlas na 2139. Do toho už počítáme prvních 70 obcí z Německa a 100 ze Slovenska. Obrat minulý rok přesáhl třicet milionů. Zatím jsme stále na začátku, doufám, že to poroste výrazně více.
Kolik Mobilní rozhlas obce stojí a jak snadno z něj vlastně mohou odejít?
Jsme licenční služba, my i investoři jsme přesvědčení, že to je nejlepší cesta. Když klient není spokojený, může si klient vzít své kontakty a odejít. To je spravedlivé a nás to nutí, abychom inovovali dále naše řešení. Měsíční pětitisícový paušál je zanedbatelný, oproti jiným formám informování, zejména oproti obecním rozhlasům, které stojí miliony a každých deset let se musí obnovit. Nejsou efektivní, lidé je neslyší a zkrátka to nefunguje. Pět tisíc je pro samosprávu malá částka, jen na sekání trávy vynaloží statisíce.
Jaký máte cíl pro letošek?
Chtěli bychom přesáhnout příjem čtyřicet milionů za licence. Budeme teď postupně rozjíždět expanzi, kterou má na starosti Zdeněk Komenda, posila z Kiwi. Pod jeho vedením se rozjíždí Německo, kde jsme od podzimu. Dále se otevírá Francie a Španělsko a sondujeme i další trhy. Zajímají nás i největší ekonomiky světa, tedy i USA, kam také plánujeme expanzi. Máme signály, že tamní trh je velmi otevřený a minimálně digitalizovaný, nic komplexního tam neexistuje. Jsou tam aplikace, ale my jsme komplexní systém. Něco podobného existuje jen ve Švýcarsku, ale jejich projekt má jen zhruba 200 až 300 samospráv.
A co obecní aplikace? Nejsou pro vás konkurencí?
Obecní aplikace bývají pouhé kopie webu, to není naše konkurence. My nejsme aplikace, pokaždé mě to strašně vytočí, když to o nás někdo říká. Aplikace je triviální věc, to zvládnou dva studenti. Ale funkční systém s SMS bránou, přímým napojením na operátory, rozesíláním emailů, šablonami, stabilní i při náporu, ti studenti vytvořit nezvládnou, to musí být robustní architektura. Mobilní rozhlas není srovnatelný s ničím v zahraničí.
Kam se tedy přesně rozšíříte?
Francie, Španělsko, Slovensko, Německo. Máme rozjednanou Bosnu a Hercegovinu, nahlížíme do Izraele. Ale zajímá nás hlavně Amerika, tam chci co nejdříve. Výhledově bychom tam měli být v druhé polovině letošního roku. Je tam prostor, i podle našich průzkumů tam samosprávy stojí o naše řešení. Zároveň to chtějí i občané. Teď jen hledáme cestu, jak to uchopit. Cítím z toho obrovskou příležitost, přece jen je to 45 tisíc samospráv.
Nepřišla někdy nabídka od státu, že by vás koupil?
Zatím ne.
Myšlenku komunikačního systému mezi městy a obyvateli by člověk intuitivně čekal od státu. Neměl by to dělat stát?
Jak se to vezme, každopádně jsme na tom případně připraveni kooperovat, už teď spolupracujeme s nejaktivnějšími samosprávami, kraji nebo některými institucemi. Třeba s ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky) jsme dělali na covidovém reportu, který se stal jedním z hlavních zdrojů dat o covidu pro starosty. Postavit něco podobného je těžké, nevím, jak by to stát dělal. Je to robustní, nevím, na čem by stavěl.
Stát by to tedy nezvládl?
Nejsem schopen si to představit. A pokud ano, tak určitě ne tak efektivně a náklady na vývoj i provoz by byly několikanásobné.
Je to forma komunikace pro radnici, máte ošetřené, aby nedošlo ke zneužití v rámci politického boje?
Myslíme na to, v podmínkách máme, že Mobilní rozhlas nesmí být zneužit na politickou propagaci a zasílání komerčních sdělení. Když se vedení radnice rozhodne zasílat nějaké reklamní sdělení, za které dostává město finance, tak to už je na nich.
Otázka směřovala spíše k té politické propagaci.
Sledujeme to, ale zatím jsme nikdy na nic podobného nenarazili. Myslím, že si to lidé uvědomují. Na webu města také nevisí politická propagace. Všichni chápou, že by to nebylo korektní a že by si tím ve výsledku u občanů uškodili. Možná se něco objeví před letošními volbami, ale předpokládám, že to budou jednotky případů. Systém je připraven, radnice si může nastavit, kdo bude mít přístup a jakému schvalování to bude podléhat.
Jaký potenciál vidíte pro váš systém u voleb?
Letošní volby budou hodně o chytré komunikaci radnic a transparentnosti. Ve většině programů budou body jako otevřená radnice a větší zapojení občanů. Když chcete být otevřená radnice, tak musíte nechat lidi spolurozhodovat o tom, jak budou ty věci vypadat. Pro efektivní plnění většiny z programových bodů stejně potřebujete chytrou komunikaci. A to vše zvládne Mobilní rozhlas.
Ondřej Švrček
Studoval obor informatika a grafický design na Masarykově univerzitě v Brně. V minulosti působil jako šéf a spolumajitel projektu SMSbrána.cz nebo slevového agregátoru ZlatéSlevy.cz.V posledních sedmi letech vybudoval českou platformu pro chytrou obecní komunikaci Mobilní rozhlas (v zahraniční Munipolis). Jeho nástroje dnes využívá skoro třetina českých obcí a pomáhají informovat více než 600 000 obyvatel České republiky ve všech krajích. Působí také jako zastupitel obce Popůvek u Brna, pomáhá také jako jeden z poradců Asociace moderně komunikujících samospráv. Je bývalým českým reprezentantem a mistrem republiky v plavání na 200 metrů motýlek.
