Jerry Javornický založil startup Spaceknow s myšlenkou, že snímky z oběžné dráhy mohou sloužit k ekonomickým analýzám. Tuto myšlenku český startup naplňuje a v posledních letech k tomu přidal i druhý segment: obranný průmysl. „Nejsme zbraňový systém, jsme datová firma, ale lidé si uvědomili, že informace je pro ně strašně důležitá a že závislost na tom, že jim tu informaci někdo zprostředkuje, je nekomfortní," vysvětluje posun, který nastal v posledních měsících, zakladatel startupu Jerry Javornický v rozhovoru pro E15.
Co jste ze satelitních snímků schopni zjistit?
Na Zemi sledujeme cokoliv, co dokážeme rozeznat. Naše umělá inteligence (AI) se zaměřuje na to, aby rozpoznala buď objekt, nebo změnu. Může to být materiál, auto nebo kontejner. Druhá část algoritmu se stará o změny, tedy srovnání snímků ze včerejška a ze dneška. Může to být například vegetační změna, může tam někdo začít stavět nebo cokoliv jiného. Tyto dva postupy kombinujeme, máme 85 různých algoritmů, využíváme různé satelity s různými možnostmi.
Když jsme začínali před osmi lety, tak kadence dat byla hrozně nízká, bylo těžké z toho udělat nějakou časovou řadu, jelikož to bylo velmi nepřesné. V dnešní době je kadence snímků několikrát denně. Pro ekonomické sledování je to také důležité, ale nejvíce použitelné je to v obranném průmyslu, což je naše druhá noha podnikání.
Kdo jsou vaši zákazníci?
Naši uživatelé se skládají ze dvou skupin: soukromé subjekty, které zajímají vyloženě data, tedy zda jdou čísla nahoru, nebo dolů, ty snímky je nezajímají. Druhou skupinou jsou obranné složky, které zajímá, co se v dané oblasti děje, koukají na to jejich analytici.
Začali jsme s ekonomickými analýzami, zkoumali jsme Čínu, Afriku nebo jednotlivé průmysly. Ale začali si nás všímat státní složky, které zajímá sledování satelitních lokací. Dobří jsme ale hlavně v automatizaci, dokážeme upravit výsledky pro jednotlivé uživatele. Máme nástroj, který dokáže sebrat všechna dostupná data ohledně daného subjektu, který analyzujeme. My manuálně systému řekneme, o jakou lokalitu se jedná. A automatizovaně nad těmito lokacemi děláme analýzy. Například kdybych chtěl vědět, jaká změna proběhla u všech fabrik Tesly za posledních šest měsíců. Systém by následně sebral data od všech poskytovatelů a automatizovaně bez člověka provede analýzy a vyplivne výsledky.
Jste na trhu osm let, technologie byla dříve úplně jiná. Co vám technologický posun umožňuje?
Zpřesnit měření a obsáhnout mnohem větší počet míst. Kadence snímků nám umožňuje sledovat stovky tisíc lokalit na světě a dělat z toho výstupy. To nebylo možné, tehdy byly snímky v různé kvalitě a jednou za tři týdny. Dnes je to pravidelné, satelity neustále snímkují. Dříve se moře vůbec nesnímalo, protože stáhnout snímky bylo moc drahé. Dnes jsme schopní monitorovat pohyb lodí i přístavy ve dne i v noci, v Číně jsme tak viděli hrozné zácpy lodí a plná překladiště. Díky tomu jsme schopni to měřit ve kvalitě, jako kdybychom byli přímo na místě. A mohou k tomu být přidaná i další data, jako počasí nebo sentiment z Twitteru, zkrátka všechno, co v sobě nese nějakou lokaci. To jsme schopni tam přidat.
Jak pokročila umělá inteligence?
Výrazně, v současné době máme skoro 90 algoritmů. Tím, že se učí po každém procesu, tak je přesnější a přesnější. Je to úplně jiný systém, než to původně byl.
Jak moc se za tu dobu zpřístupnily satelitní snímky, které kupujete od dodavatelů?
Není z toho úplně komodita, není to dostupné pro všechny, ale cena šla o desítky procent dolů, u některých poskytovatelů to kleslo i o půlku. Do toho klesla i cena ukládání dat a výpočetních kapacit. Dnes to stojí mikrocenty, můžeme díky tomu ukládat mnohem vyšší počet lokací.
Takže vám klesají náklady a přibývají zakázky?
V poslední době to tak je. Bohužel rostoucí počet zakázek odstartovala válka na Ukrajině, spousta lidí tomu nebyla ochotna uvěřit. Náš systém rozpoznával, že se chystá invaze, viděli jsme to na makro úrovni, neviděli jsme jen pohyby vojsk. Vidíme všechno, pořád, nonstop máme o všem informaci. Snažíme se vytvořit inventář Země, takový Google, kdy se přístup k informacím demokratizuje a na základě toho se lze dozvědět, co se děje na Zemi.
Když mi bylo dvanáct, tak mi táta říkal, jak je strašně nepředstavitelné, jak bude svět vypadat, až bude každá informace dostupná během pár vteřin. Já jsem to nedokázal pochopit, existovaly teprve první příšerné vyhledáváče. Nedokázali jsme pochopit, jak moc to promění učení, jak to promění lidi a naše chápání práce s informacemi. To, co děláme, je hodně podobné. Tedy, že každé místo na Zemi bude focené pětkrát, šestkrát nebo sedmkrát denně. K tomu se přidají i další senzory, které jsou třeba na Zemi, a všechna tato data zpracuje umělá inteligence. To je strašně zajímavé, neumíme si to představit.
Informace a vědění jsou zároveň síla a moc. Nepřijde vám to trochu děsivé? Že nezbyde místo na Zemi, které nebude pod dohledem?
Trochu jsme bojovali s problémy kolem soukromí, tedy že se nás lidi ptali: Vy nás fotíte u bazénů? O tom to ale vůbec není, lidé mají stále u sebe foťáky s vysokým rozlišením, u kterých neví, jestli zrovna fotí, nebo nefotí, do toho širokospektrální mikrofon, který je neustále zapnutý a do toho sami dávají polonahé fotky na sociální sítě. A ty stejné lidi zajímají fotky, kde je rozlišení 30 centimetrů na pixel, což je nejvyšší rozlišení. Dokážeme rozlišit dav, ale soukromí to neohrozí.
Takže podle vás jsme už soukromí ztratili?
Aniž bych na to chtěl sám rezignovat, protože si soukromí vážím, tak mám pocit, že lidi řeší něco, co už dávno ztratili. Děláme opravdu jen inventář Země, najít souvztažnosti mezi akcemi - když uděláme A, tak se stane B.
Říkal jste, že se po začátku války na Ukrajině zvedl zájem o vaše služby. Proč?
Najednou sledování Země ze satelitu začalo mít obří význam, subjekty, které o tom jen přemýšlely, do toho jdou ve velkém. Nejsme zbraňový systém, jsme datová firma, ale lidé si uvědomili, že informace je pro ně strašně důležitá a že závislost na tom, že jim tu informaci někdo zprostředkuje, je nekomfortní. Třeba obranný průmysl se na to mohl připravit mnohem lépe, kdyby dopředu sledoval data. Satelitní snímky se staly mainstreamovou informací, například na Twitteru se šíří otevřené analýzy, stalo se to hrozně populární. Narostla i poptávka po automatizaci, kterou potřebují profesionálové. Není v lidských silách zanalyzovat tisíc kilometrů čtverečních, ani kdybyste měli tisíc analytiků.
Jaké ukazatele na základě satelitních snímků tvoříte?
Máme přes 800 indexů. Dokážeme například srovnat automotive v Česku a Německu za poslední čtyři roky. Stejně tak máme třeba index cementu, který měří aktivitu ve stavebnictví. Máme index zaměřený na přístavy, tedy kolik tam je kontejnerů, to zase vypovídá o spotřebě zákazníků. Podobně se dá na základě dovezených aut říct, jestli se blíží další krize. V roce 2009 se parkoviště šíleně naplnila auty, protože je nikdo nekupoval. Jsou to stovky různých kombinací v různých zemích, kde měříme těžbu uhlí nebo lithia až po ekonomickou aktivitu továren.
V posledních měsících se mluví o recesi. Co vidíte na vašich datech?
Třeba u Číny je to specifické, tam vidíme velký pokles. Dochází tam k hromadění kontejnerů v přístavech, stejně tak index cementu jde dolů, vidíme sníženou aktivitu, upadá tam stavebnický průmysl. Stejným způsobem vidíme, že v lokalitách, které jsou zaměřené na automobilové díly, klesá aktivita. Čeká se, že se sníží počet aut.
U Číny byl vždy problém se orientovat podle oficiálních dat, ne?
Ano, vždy. Chinese Manufacturing Index od HSBC se dělal tak, že zavolali devadesáti manažerům a ptali se jich na to, jak budou nakupovat a jak se jim daří. Samozřejmě všichni z nich byli nabrífovaní, aby říkali, jak je všechno perfektní jako nikdy v historii. Takže ten index přestal ukazovat cokoliv relevantního.
Podle vašich dat vychází, že situace v Číně je nejhorší od začátku pandemie. Jak moc současná disrupce ekonomiky dokáže narušit plány Číny na setrvalý růst?
Jdou tam dvě věci proti sobě: covid a ekonomická krize, která zasahuje Západ a to ovlivňuje odbyt v Číně. Covidová krize má v Číně stále silný dopad, před pár dny bylo zavřeno město Chengdu, kde žije 13 milionů lidí, okolo kterého je hodně ekonomických lokalit, a k tomu ani není jasné, jak dlouho ta uzávěra může trvat. Jim nedělá problém to zavřít na několik měsíců. Do toho klesá odbyt od západních zemí, je tam napětí s Tchaj-wanem, obchodní válka s USA, které zvažují embargo na určité zboží z Číny, nejde jen o Huawei, jedná se o stovky technologických firem, které budou mít zavřené dveře na západní trhy.
Jakékoliv předpovědi od Číny jsou hodně zkreslené, není vůbec jasné, jestli se zakládají na pravdě, nebo jestli jen chtějí, aby to tak bylo. Vidím to spíše negativně, protože když se tyto věci zkombinují, je to velký tlak na ekonomiku, bude následovat mnohem větší pokles, který bude buď dlouhodobého charakteru, nebude to bude „véčko“, ale spíše sešup.
A jak je na tom zbytek světa? Například pro Česko je důležité Německo.
V Německu se čeká větší pokles ekonomiky než třeba v USA. Na datech vidíme, že zasažený bude primárně automobilový průmysl, ale i ty ostatní, jako třeba stavebnictví. U automobilového průmyslu je to nejvýraznější a pro nás nejsnáze měřitelné, auta nejdou schovat. Vidíme tam bezprecedentní pokles.
Zotavovala se Evropa úspěšně do té doby, než Rusko napadlo Ukrajinu?
Nějakou dobu to vypadalo, že se zvedá, ale pak přišel velký sešup. V některých lokalitách to bylo srovnatelné s covidem, když třeba kvůli válce nebylo možné dodávat nějaký konkrétní díl. Nebyl to jen automobilový průmysl, ale třeba firmy zaměřené na dřevo, tam se to zastavilo úplně na nulu, protože spousta dřeva byla z Ukrajiny. Vlastně spoustu věcí, o kterých nikdo nikdy neslyšel, jako borovice z Ukrajiny, která se používá k dělání podlah, se začalo řešit. Rozbil se tak dodavatelský řetězec. To tam vidíme víc a víc. Covidový pokles a obnova byla poměrně rychlá, ekonomika se vypnula a zapnula. Kdežto nyní to má podobu postupného poklesu, který nekončí.
Takže na základě dat nemáte moc optimistické vyhlídky ohledně podzimu?
Určitě ne, dalších dvanáct měsíců to nebude nic příjemného, narušení dodavatelských řetězců se jen tak nespraví.
Jerry Javornický (38)
Jerry Javornický spoluzaložil firmy IceWarp a eM Client, zainvestoval a pomohl vybudovat české VR studio DIVR Labs, které následně prodal EC Investments Daniela Křetínského a posledních sedm let se na denní bázi věnuje svému projektu Spaceknow, do něhož už investoval například Reflex Capital Ondřeje Fryce či BlueYard Capital. Jako hobby má malou restauraci Hong Kong Karlín.
