Státní peníze na investice do startupů získal fond Tensor Ventures

Spoluzakladatelé Tensor Ventures. Zleva Martin Drdul, Radim Smola a Petr Ulvr

Spoluzakladatelé Tensor Ventures. Zleva Martin Drdul, Radim Smola a Petr Ulvr Zdroj: Tensor Ventures

V následujících třech letech půjde z Národního plánu obnovy (NPO) celkově 3,3 miliardy korun na investice do českých startupů. Prvním správcem státních peněz je fond Tensor Ventures, který se doposud soustředil na investice do tzv. deep technologií, jako jsou například kvantové počítače nebo umělá inteligence. Fond bude investovat do firem v prvotní fázi podnikání se spoluúčastí dalších investorů.

O státní peníze se přihlásilo podle Michala Košiny z Evropského investičního fondu (EIF) zhruba deset „týmů“. Tensor Ventures mají v plánu k maximálně 20 milionům eur z NPO získat ze soukromých zdrojů dalších minimálně 20 milionů eur, celkově by tak startupoví investoři měli během dalších let podpořit částkou 1,25 miliardy korun přibližně 50 nadějných firem. Na české podmínky je to poměrně velká suma peněz.

„Po debatách s hráči na trhu jsme si řekli, že bychom chtěli udělat něco, co bude mít dlouhodobější efekt, co bude protržní a co pomůže rozpohybovat investice do inovativních projektů, které jsou v nejzranitelnější fázi,“ zdůvodnil celý projekt Petr Očko, vrchní ředitel sekce pro digitalizace a inovace na ministerstvu průmyslu a obchodu, který se na celém procesu podílel.

Peníze z veřejných zdrojů budou muset směřovat do výhradně v Česku založených firem. Zbytek peněz, které Tensor Ventures získá od soukromých investorů, může putovat i do startupů mimo Česko. Neznamená to ale, že by se konkrétní startup po získané investici nemohl v budoucnu přesunout do zahraničí, jako je tomu u tohoto typu firem zvykem.

Tuzemští investoři se chtějí i nadále soustředit na pokročilé technologie, jako příklady zmínili umělou inteligenci, kvantové počítače, kyberbezpečnost nebo nástroje pro softwarové vývojáře.

Tensor Ventures založili Roman Smola, Martin Drdul a Petr Ulvr, kteří dříve nabírali zkušenosti v technologických firmách nebo v americké korporaci Intel. V minulosti investovali například do firem Tatum, Passengera nebo Ultimate.Suite, kterou za stovky milionů korun v závěru loňského roku koupila americká společnost ServiceNow. Jejich první fond měl velikost 20 milionů eur, byl založen v roce 2020 a investoval do 20 firem z osmi zemí.

„Budeme se snažit zaměřovat na společnosti s velice silnými technologiemi, které mají velký dopad a jsou pokročilé. Věříme tomu, že jsou to technologie, které jsou opravdu transformativní, dokážou řešit problém, přinést kvalitu a budou dlouhodobě nejúspěšnější,“ řekl k zaměření fondu Roman Smola z Tensor Ventures. Peníze půjdou do firem, které jsou na svém začátku, v tzv. preseedové fázi, tedy ve chvíli vývoje, kdy teprve začínají mít první tržby.

Podívejte se na rozhovor s ekonomem Miroslavem Singerem v pořadu FLOW:

Miroslav SingerMiroslav Singer|e15

Peníze pocházejí z NPO, správce peněz z NPO pomáhal státu vybírat Evropský  investiční fond, ten má se spoluprací s fondy rizikového kapitálu rozsáhlé zkušenosti. EIF za svou existenci poslal do 17 tuzemských private equity a startupových fondů zhruba 8,3 miliardy korun. Mezi nimi jsou i těžké váhy místního trhu rizikového kapitálu jako Credo Ventures nebo Kaya, peníze tímto způsobem získaly také fondy Tilia Impact, Nation1 nebo Lighthouse Ventures.

Podle reportu poradenské společnosti Deloitte a organizace Czech Private Equity & Venture Capital Association (CVCA) v roce 2022 dokázaly české fondy rizikového kapitálu nabrat zhruba 80 milionů eur, peníze z EIF, které lze považovat za peníze původem z veřejné sféry, mají tak na tuzemském trhu podstatnou roli. Z toho také plyne, že 3,3 miliardy korun z NPO budou pro místní scénu poměrně silným impulzem. Podíl veřejných peněz na celkových investicích do rizikového kapitálu činí v EU podle organizace Invest Europe 37 procent.