Přelomový počítač byl navržen jako malá přenosná bedýnka obsahující vše potřebné. „Nikdy nevěřte počítači, který nemůžete uzvednout,“ glosoval při uvedení svým robotickým hlasem sám Macintosh.
K zařízení stačilo připojit klávesnici a myš, zapojit do elektřiny a mohli jste pracovat. K dispozici byl devítipalcový monitor (displej nabízel rozlišení 512 x 342 pixelů), 3,5 palcová disketová mechanika s kapacitou 400 kB, 8 MHz procesor, operační paměť o velikosti 128 kB a také první verze operačního systému Mac OS.
Právě v operačním systému byl Macintosh revoluční – místo složitě psaných příkazů stačilo kliknout na jednoduchou ikonku. „Nemuseli jste být expert, abyste mohli Macintosh ovládat. Byl to skutečně počítač pro nás ostatní,“ poznamenává Mike Cassidy ze San Jose Mercury News. Mimochodem Apple věřil v budoucnost ovládání myší natolik, že na první verzi klávesnice Macintoshe nenajdete kurzorové klávesy.
Je nutné zmínit, že Apple nabízel grafické prostředí a solidní výbavu už s počítačem Lisa. Ovšem s cenovkou 10 tisíc si přístroj mohly dovolit hlavně firmy. Macintosh lákal na čtvrtinovou cenu 2495 dolarů (ačkoliv tvůrci původně plánovali cenu pod dva tisíce).
Macintosh v duchu 1984
Na úspěchu Macintoshe se podepsal také režisér úspěšného hororu Vetřelec Ridley Scott, který dostal za úkol natočit na nový přístroj reklamu. Scott se inspiroval Orwellovým románem 1984. Dívka v červených trenýrkách v něm ničí obrazovku, ze které netečným davům káže Velký bratr (rýpnutí do konkureční IBM).
Temný příběh s oslnivým koncem se představenstvu firmy nejdřív nelíbil. A za vysílání první reklamy v nejprestižnějším čase, konkrétně při finále Superbowlu, tak zaplatili sami zakladatelé: Steve Jobs a Steve Wozniak.
Úspěch se však dostavil okamžitě. „Až do vysílání při Superbowlu nikdo ani nedutal. Ale pak se druhý den prodaly Macintoshe v hodnotě asi 3,5 milionu dolarů,“ dodává Fred Goldberg.
Odteď pracuješ na Macintoshi
Cenově přijatelný počítač s jednoduchým ovládáním se rodil v kalifornském sídle firmy od roku 1979. Tým vedel Jef Raskin. Právě on je také autorem pojmenování Macintosh. Projekt totiž nazval podle své oblíbené odrůdy jablek McIntosh. Aby se vyhnul soudním sporům s výrobcem audiotechniky téhož názvu, jméno mírně upravil na Macintosh.
Začátkem osmdesátých let vstoupil do projektu Steve Jobs. Jak uvádí web Mac-history.net, měl poměrně přesnou představu, jaký počítač by měl vzniknout. Inspiroval se uživatelským rozhraním Xerox Alto při návštěvě v Xerox PARC. Jednoduše řečeno místo zelených písmen na černém pozadí měla obrazovka nabídnout bílá okna dokumentů s černým textem.
| Kopírování Xeroxu? |
|---|
| Nakolik Apple ideu grafického rozhraní okopírovalo od konkurence, zůstává předmětem dohadů. Sám Raskin tvrdil, že řadu klíčových vlastností vymyslel dřív než Xerox. Apple původní princip přinejmenším rozvinulo o vlastní nápady, jako třeba kopírování souborů pouhým přetažením myší, a prostřednictvím Macintoshe se postaralo o jeho rozšíření. Spolu s tím Mac přispěl k masovému úspěchu i dalšího technického vynálezu, dlouho opomíjené počítačové myši. |
Dal dohromady malý tým (včetně programátorů Apple Lisa Billa Atkinsona a Steve Cappse), se kterým obsadil budovu Bandley III, a o další projekty Applu se přestal úplně zajímat. „Jednoduše mi oznámil, že odteď pracuji na Macintoshi. Vytáhl mi počítač ze zásuvky a odešel s ním k autu. Nemohl jsem dělat nic jiného, než ho následovat. Dojel do nejvzdálenější budovy Applu, donesl můj počítač do kanceláře, položil ho na stůl a řekl: odteď pracuješ na Macintoshi,“ vzpomínal Andy Hertzfeld na Jobsův netradiční nábor do „Mac“ týmu.
„Nebrali jsme to tehdy z obchodního hlediska, naší motivací bylo změnit svět,“ vzpomíná Bill Atkinson. „Od začátku jsme chtěli vytvořit něco krásného a uživatelsky přínosného, co lidi nadchne,“ dodává.
Prodával se necelé dva roky
Rychlý počítač s intuitivním ovládáním slavil prodejní úspěch. Do 3. května se prodalo na 70 tisíc kusů verze 128K. Titul prvního skutečně komerčně úspěšného osobního počítače s graficky uživatelským rozhraním tak patří prvnímu Macintoshi zcela právě. Časem však zájem o přístroj upadal. Příčin byla pravděpodobně celá řada: nedostatek softwaru, slabá paměť (ještě ten rok přišla na trh výkonější verze 512K), ale třeba i absence větráku (Steve Jobs chtěl naprosto tichý počítač, to ovšem vedlo k zahřívání stroje). Firma nakonec Macintosh 128K přestala prodávat v říjnu 1985.
Postupně vznikaly další generace vylepšených Maců a nezůstalo jen u klasických stolních počítačů; v roce 1989 byl na trh uveden první notebook s názvem Macintosh Portable.
Propad prodejů přivedl firmu téměř k bankrotu
Těžký úder Macintoshům zasadil nástup levnější konkurence v podobě IBM PC kompatibilních počítačů. Propad prodejů byl tak hluboký, že v polovině 90. let stál Apple jen krůček od bankrotu. Přilákat zákazníky zpět k počítačům s logem nakousnutého jablka dokázal až vzhledově neotřelý počítač iMac G3, který společnost představila světu v květnu 1998.
Mezi časté uživatele Maců patřili designéři, grafici nebo třeba zaměstnanci filmových studií, což posilovalo pověst těchto počítačů coby špičkových zařízení pro profesionály. Jenže konkurence v podobě IBM PC kompatibilních počítačů nezahálela. Odliv části uživatelů k levnější alternativě přiměl v polovině 90. let vedení Apple k pokusu oprášit poněkud pohasínající lesk svých výrobků.
Návrat na výsluní, který se odehrál v srpnu 1998, se firmě z kalifornského Cupertina bezezbytku povedl. Vzhled počítače iMac G3 s oblými kryty z průsvitných plastů odrážel novou strategii Apple, která počítač, považovaný do té doby primárně za užitkové zařízení, povýšila na atraktivní součást životního stylu. Sázka na design a jednoduché ovládání se firmě posléze osvědčila i u dalších zařízení, jako jsou přehrávač hudby iPod, tablet iPad či mobilní telefon iPhone.
„V současné době je zřejmé, že počítače jsou součástí každodenního života prakticky každého z nás. Macintosh byl ten zlom,“ říká Andy Hertzfeld, člen původního týmu Mac.
