Vydavatelství Mafra získal letos od německé společnosti Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft. Bez výsledku jednal také o převzetí skupiny Ringier Axel Springer CZ.
Podle článku, který podnikateli věnoval americký list The New York Times, by Babiš měl být pouze menšinovým akcionářem. „Znechucen obviněními z nepatřičného ovlivňování plánuje Babiš Mafru a budoucí mediální akvizice veřejně obchodovat a stát se menšinovým akcionářem,“ napsal deník. Připomněl tak Babišův telefonát do redakce Lidových novin krátce poté, co letos vydavatelství převzal a zjišťoval proč noviny nenapsaly o tiskové konferenci jeho politického hnutí.
Akcie i pro zaměstnance
Úvahy o vstupu na burzu chápe novinář a publicista Karel Hvížďala, podle kterého je Babiš pod veřejným tlakem zejména kvůli nestandardnímu spojení politiky, byznysu a médií. „Rozumím tomu, že se chce zbavit toho břemene, že bude podezírán z ovlivňování,“ řekl Hvížďala, který spolupracoval i na vypracování nového kodexu vydavatelství Mafra.
Analytik společnosti Fio David Brzek se domnívá, že je velmi brzo na hodnocení potenciálu po vstupu na burzu, když není vůbec známo, jaká struktura skupiny by byla nabízena. Obecně sektor tištěných médií není podle něj moc investorsky zajímavý a tudíž by pro úspěch bylo nutné, aby dominantní část struktury skupiny tvořila aktiva navázaná na on-line média.
Babiš zatím neupřesnil, jaká burza podle něj přichází v úvahu. V reakci jen poukázal na to, že podobně se na burze obchoduje například polský list Gazeta Wyborcza. Veřejnému obchodování by ale měla předcházet koupě dalších médií. „Perspektivně bychom to všechno zabalíkovali a dali na burzu a zamotivovali i některé vybrané redaktory a komentátory, aby byli kvazi spoluvlastníky,“ řekl miliardář. Veřejnost by mu potom prý přestala podsouvat, že si média pořídil kvůli tomu, aby mohl něco ovlivňovat.
Bez komentáře dnes Babiš ponechal otázku, o jaká média má zájem. „Dokud neuděláme nějakou akvizici, tak se k tomu nechci vyjadřovat,“ řekl Babiš, který ani nechtěl odhadnout časový horizont případného vstupu na burzu. „To vůbec netuším. Chtěl jsem potvrdit, že to budou nezávislá média, že tam chci získat dobré novináře a jsem ochoten vybraným redaktorům dát symbolický podíl ve firmě,“ uvedl.
Akcie měli i redaktoři Spiegelu
Podobné nabízení akcií svým zaměstnancům bylo podle Hvížďaly obvyklé v 60. letech minulého století. Například týdeník Der Spiegel má dodnes rozděleny podíly mezi potomky bývalých pracovníků, kteří již nemají s novinářskou prací nic společného. Skupině redaktorů patřil deník Dnes už dříve, když část novinářů tehdejší Mladé fronty založila v červenci 1990 novou společnost a deník zprivatizovala. Později se deník ocitl ve francouzských rukou, od majitele deníku Le Figaro pak akcie v roce 1994 putovaly k německému koncernu Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft.
Babiš v minulosti odpovídal i na otázky, zda neuvažuje o tom uvést na burzu celý Agrofert. „Pokud chcete jít na burzu, musíte na to firmu připravit, a to trvá několik let. Teď na to připraveni nejsme,“ řekl týdeníku Ekonom letos v květnu.
