Evropská komise navrhuje, aby politická reklama byla označená jako obsah, který by mohl ovlivnit chování voliče a následně změnit i výsledek voleb či referenda. Nahlášené příspěvky například na sociálních sítích by poté mohly být označeny štítkem „politická reklama“ a došlo by u nich k omezení dosahu pomocí algoritmů. Kritici tvrdí, že by nařízení mohlo vést k omezení svobody projevu nebo ke změně charakteru obsahu tvorby na sociálních sítích. V takzvaných trialozích mezi Evropskou komisí, Radou EU a Evropským parlamentem se aktuálně projednává konečné znění nařízení.
„Cílem návrhu o politické reklamě je pomoci lidem rozpoznat, že čtou placenou inzerci. Je to řešení problémů, jako byl například skandál Cambridge Analytica, kdy byla sociální média využívána a manipulována, aby oslovila potenciální voliče,“ uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Rada EU ve svém návrhu definuje politickou reklamu jako obsah, který by mohl ovlivnit chování voliče a následně i výsledek referenda či voleb. V případě, že by byl příspěvek nahlášen a označen jako politická reklama, došlo by u něj k omezení dosahu na sociálních sítích pomocí algoritmů. Omezení nezahrnuje politické názory šířené médii s redakční odpovědností, EU a členskými státy ani členy vlády a kandidáty.
„Umělá inteligence by mohla například videa přepsat do titulků, a pokud by obsahovala klíčová slova politického charakteru, byla by videa někomu zaslána k posouzení,“ vysvětlil odborník na politický marketing Karel Komínek.
Obecné znění návrhu však spustilo vlnu obav a kritiky v řadách nezávislých novinářů a tvůrců na sociálních sítích. Nařízení by se totiž týkalo těchto skupin a mohlo by vést k omezení svobody projevu nebo ke změně charakteru obsahu jejich tvorby.
„Například Karel Kovář (youtuber Kovy – pozn. red.) se často věnuje politickým tématům a obsah, který dělá zábavnou a odlehčenou formou v rámci sociálních sítí, může mít mnohem větší vliv na mladé voliče než všechny osvětové programy v rámci občanské výchovy v celé ČR, a to jsou velmi záslužné věci,“ uvedl Komínek. „Mohli bychom se tím připravit o spoustu dobrého obsahu, který by tady za jiných okolností byl,“ dodal.
K aktuální situaci se ve svém youtubovém videu vyjádřil i sám Karel Kovář: „Kvůli této nepřesné definici (…) by v nejhorším případě mohl být politickou reklamou úplně veškerý obsah o veřejném dění.“
Evropský parlament letos v únoru přijal vlastní postoj k návrhu a zkonkretizoval definici politické reklamy. Omezení by se týkalo pouze placené politické reklamy a v posledním měsíci před volbami by platformy musely veškerá ohlášení možné politické propagace zpracovat do 48 hodin.
Komínek tvrdí, že si nedovede představit, že by někdo systematicky a odpovědně analyzoval a následně posuzoval, zda se jedná o placenou politickou reklamou nebo ne. Dle Jourové Evropská komise měří každému stejným dílem a není rozdíl mezi politickou stranou ve vládě nebo v opozici, nejsou rozdíly mezi kandidáty.
„Návrh nijak neomezuje svobodu projevu a navrhli jsme spravedlivá pravidla pro placený politický obsah, zejména online, aby voliči lépe věděli, kdo se s nimi snaží mluvit a proč. Každý si může říkat, co chce a kde chce, tak jako doposud. Pokud vám ale někdo zaplatil za to, abyste řekli nebo napsali, jak řešit některé politické otázky, musíte v tom být transparentní,“ vysvětlila Jourová.
