Otázku, jak žít věčně, si lidstvo klade odnepaměti. Jedním z ústředních témat vždy byla nejen pro filozofy, ale i pro spisovatele a básníky. V kontextu stárnoucí populace se ale vrací v nových souvislostech – jak si v případě, kdy se dožíváme stále vyššího věku, zajistit život nejen co nejdelší, ale také v co nejvyšší kvalitě? A čím je trend dlouhého života sužující?
Fenomén longevity, v překladu dlouhost nebo dlouhověkost, není pouze trendem kosmetického průmyslu a doplňků stravy. Pojí se také s ekonomickým růstem nebo s nastavením státního zdravotnictví a penzijního systému. Ve své podstatě tak dlouhověkost prostupuje veškerými oblastmi, které se týkají prodlužujícího se věku dožití.
Člen výboru Mezinárodního centra pro dlouhověkost Colin Sanders s dalšími vědci definoval šest faktorů, které mohou k prodloužení života přispívat. Jsou jimi fyzické zdraví, přizpůsobivost změnám, finanční příprava, kvalita sociálních vazeb, celoživotní učení a smysl života.
Podle průzkumu na téma dlouhověkosti, který Sanders připravil pro NN Pojišťovnu, by se Češi chtěli ideálně dožít 93 let. Ze zkoumaných 11 zemí jsou na tom ale prakticky nejhůře v oblasti péče o svoji fyzičku a zdraví, svůj zdravotní stav považuje za pozitivní pouze polovina z nich. Dlouhodobý stres pociťuje třetina české populace, podobně jsou na tom třeba Slováci nebo Japonci.
Pravidla japonského ikigai
Právě Japonsko je domovem největšího množství lidí starších sto let, žije jich zde přes 90 tisíc. Podle japonského ministerstva zdravotnictví se za posledních dvacet let jejich počet zvýšil až pětinásobně. Tajemství dlouhověkosti Japonců podle části odborníků spočívá ve správném jídelníčku, hlavní složkou jsou v tomto případě ryby a rostlinná strava. Doporučuje se také konzumace ořechů a pití zeleného čaje.
Japonský výraz ikigai lze volně přeložit jako štěstí z toho, že je člověk stále zaneprázdněn. Říká se, že nalezení ikigai činí život člověka smysluplnějším. Mezi zásady spokojenosti podle tohoto směru patří neustálé hledání nových aktivit, pomalé vychutnávání si života nebo nepřejídání se. Klíčovou roli hraje také navazování a udržování silných přátelství, což potvrzuje například harvardský výzkum z roku 1938 pokračující dodnes.
V roce 2022 byly Japonky nejdéle žijícími ženami na světě, průměrný věk jejich dožití dosahoval 87 let. Podle vyjádření respondentů průzkumu by přitom Japoncům paradoxně stačilo 83 let, což je o deset let méně, než po čem touží Češi.
Chceme žít dlouho, nechceme se změnit
Ačkoliv je česká populace ambiciózní co do plánových odžitých let, málokdo z nich je ochoten kvůli vyššímu věku změnit svou životosprávu. A to i v případech, kdy jim to výslovně doporučí lékař. „Delší život s sebou ale nekompromisně nese tlak na přizpůsobivost změnám doby, na to u nás mnoho lidí zapomíná,“ upozorňuje odborník na invaliditu a dlouhodobou péči Michal Korejs z NN Pojišťovny.
V Česku patří mezi vizionáře dlouhověkosti gerontoložka Iva Holmerová. Český překlad dlouhověkost podle ní může být zavádějící, preferuje proto pojem dlouhost. Ten je příznačným pro prodlužující se život tuzemské populace. Zatímco v roce 2003 byla naděje na dožití u mužů 72 let a u žen téměř 79 let, o dvaceti let později je to 76, respektive 82 let. „Demografický vývoj následujících desetiletí bude ve znamení stárnutí populace,“ říká vedoucí oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu Terezie Štyglerová.
Více času na práci a vlastní rozvoj
Bezesporu nejrychleji rostoucí demografickou skupinou na světě jsou současní padesátníci. Studie vědeckého časopisu Nature Aging z roku 2021 odhaduje, že pokud by se podařilo prodloužit produktivní život této skupiny o pouhý jeden rok, pro národní ekonomiky by to mohlo znamenat nárůst hrubého domácího produktu o jedno procento. V případě Spojených států má tak jeden rok hodnotu 38 bilionů dolarů.
K celoživotní spokojenosti, tedy k možnému prodloužení života přispívá také zájem o nové věci a učení. Většina Čechů zájem o vzdělávání se i ve vyšším věku projevuje, do rozvoje svých znalostí ale v posledních třech letech investovala pouze třetina z nich. „Bohužel je u nás rovněž stále zakořeněn tradiční pohled na stárnutí spíše jako na nezvratný proces úpadku než jako na období moudrosti a času na to, co nás zajímá,“ říká Korejs.
Pohodu do stáří údajně mohou přinést houbičky
Mezi nejnovější trendy v oblasti hledání cest, jak si prodloužit život, patří i užívání psychedelik. Podle některých zastánců jejich využívání zlepšuje psychickou pohodu u lidí s psychickými onemocněními nebo těch, kteří prožívají zvýšený stres. Objevují se také první náznaky, že mohou pomáhat při léčbě zánětů. „Pokud je někdo duševně klidnější, silnější, schopnější, chce realizovat své návyky a není v depresi, bude se lépe soustředit na svou cestu k dlouhověkosti,“ řekl pro Guardian lékař Halland Chen.
Tímto směrem ale zatím obvyklá česká cesta k dlouhověkosti nevede.
Jednou z hlavních obav v případě delšího života pro Čechy zůstává finanční situace ve stáří. Méně než 10 procent populace je přesvědčeno o tom, že je do budoucna dostatečně finančně zajištěno. Starší lidé se také obávají toho, že by mohli zůstat na obtíž rodině nebo svému okolí, podle České asociace pojišťoven má z takové situace strach až 71 procent lidí.
