Firmy a fyzické osoby musejí kamerové systémy zaregistrovat, a to u Úřadu na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Ten registruje v současné době asi 5700 subjektů, které kamerové systémy provozují. Nejde ale o jednotlivé kamery a policejní systémy se registrovat nemusí, protože zde neexistuje oznamovací povinnost. Speciální zákon zabývající se kamerovými systémy v ČR není, úprava pro bezpečnostní složky existuje v zákoně o Policii ČR, nikoliv pro policii obecní, napsal dále server.
Záznamy mohou být zneužity
Poradce pro ochranu soukromí Oldřích Kužílek varuje, že záznamy mohou vytvořit paralelné realitu, která je náchylná k zneužití. Mluvčí ÚOOÚ David Pavlát připouští, že v některých případech jsou záznamy uchovávany po dobu delší než je bezpodmínečně nutné a dodává, že tyto případy jsou sankciovány. Podle úřadu je přiměřená doba tři dny.
Náměstek Ludvík Klema ale Právu vysvětlill, že zabezpečení před zneužitím je dostatečné a dodává, že do systému, kde se nahrávky následně uchovávají, je režimový přístup. Ten je prý hlídán dalšími třemi systémy a prý se tedy pozná, pokud někdo záznam stáhne či si uloží v obrazové podobě. Zneužití bezpečnostních záznamů je považováno za trestný čin.
„Pokud vás dnes v Praze kamera natočí, tak systém nahrávku automaticky vymaže po 30 dnech. Něco jiného je, když dojde ke spáchání trestného činu. To pak záznam policie přiřadí ke spisu a pořídí kopii, se kterou dále pracuje. Originální nahrávku ale systém i tak vymaže,“ řekl Právu Klema.
Nedávné události v Norsku, kdy atentátník Anders Behring Breivik zastřelil na ostrově Utoya mnoho dětí, nastolily logicky otázku nad tím, zda se tlak na to, aby se podobným událostem zabránilo nemá razantně zvýšit, uvažuje Klema. Kamery dle něj pomáhají dopadnout spoustu zločinců, a to i za cenu malého omezení naší osobní svobody. Otázkou ale zůstává, kam až nastolování kamerových systémů může zajít. Do dnes ještě existují místa, kde kamerky nejsou – ať už se jedná o veřejné záchody, zkušební kabinky v obchodech či šatny na plaveckých stadionech.
O zavedení speciálního bezpečnostního monitorovacího systému uvažuje také Pražský dopravní podnik. Systém, který má vyvíjet společnost Saab v konsorciu s AŽD by měl být schopen identifikovat obličeje cestujících, sledovat jejich pohyb, i to s kým se dají do hovoru a upozorňovat zpětně na jejich případné „nestandardní chování“.
Existuje nespočet neregistrovaných kamerek
Kamerky dnes ale může použít prakticky kdokoliv, server jmenuje například obchodní konkurenci, soukromé bezpečností služby a tak jich je v akci ve skutečnosti ještě daleko více. Do budoucna je tedy důležité, aby „pod záminkou“ bezpečnosti nebyl člověk sledován i ve chvíli, kdy to zákon o ochraně osobních údajů opravdu nepřipouští. Příkladem může být nedávná aféra s odcizeným notebookem,kdy byl sledován skrze kamerový systém v počítači nikoli zloděj, ale nic netušící mladík, který si notebook zakoupil.
