Konec října roku 2021 byl pro virtuální svět přelomem. Facebook tehdy oznámil přejmenování na Meta a nastartoval směřování k přechodu do metaverza. Nyní se tohoto trendu chytají i čínská města a korporace, nicméně metaverzum vznikající v asijské mocnosti bude značně odlišné od toho, jež se buduje na západě.
Čína se v posledních letech postupně transformovala do digitálního obra. V minulých letech úspěšně naskočila na vzrůstající poptávku po polovodičích nebo cloudové technologii, nyní se podobně zaměřuje na virtuální svět. Týká se to jak největších tamních korporací, jako jsou Alibaba, Tencent, ByteDance nebo Baidu, tak i jednotlivých měst a aglomerací.
Co to je metaverzum? Jednoznačná definice neexistuje
Samotný pojem metaverzum ještě není zcela přesně definován, což je pro subjekty, které se k tomuto trendu připojují, výhodné. Mohou pod aktuálně populární pojem zahrnout projekty, na nichž v současné době už pracují, a získat zároveň potřebnou pozornost. Projekty spojené s virtuální a rozšířenou realitou, umělou inteligencí nebo internetem věcí tak mohou nabrat podporu jen díky tomu, že budou zahrnuty pod všeobjímající metaverzum.
„Definice konceptu je široká, jakákoliv společnost tak může vstoupit do metaverza, a to i v případě, že s ním nemá nic společného,“ řekla listu Financial Times analytička Chenyu Cui z výzkumné společnosti Omdia. „Pouští se do toho zábavní, medicínský i chemický průmysl, firmy se stylizují do metaverza,“ dodala. To firmám pomáhá například získat větší investice nebo posílit hodnotu jejich akcií.
Nastíněný trend dokumentuje také fakt, že v Číně už existuje přes 500 společností, jež mají pojem metaverzum v názvu, přičemž 93 procent z nich se zaregistrovalo v minulém roce.
A reagují na to také města. Jen během ledna nejméně deset čínských měst zahrnulo do svých plánů rozvoj podpory metaverza. Mezi nimi jsou i obrovské aglomerace jako Peking nebo Šanghaj. Právě ve druhém zmíněném městě vznikl jeden z prvních „hmatatelných“ projektů, když byla ve virtuálním světě Si-žang vytvořena 3D kopie tamní budovy radnice. Sice zatím nemá praktické využití, tedy že by na ní bylo možné provádět úkony jako na normálním úřadě, základy pro tento účel už však existují.
Důraz na technologie potřebné pro metaverzum může být zároveň cestou, jak mohou přitahovat mladé technologické pracovníky i čínská města „druhého sledu“, jako jsou například Wu-chan nebo Che-fej.
Digitální ekonomika má být dle plánů vlády do tří let zodpovědná za deset procent čínského HDP, postupně tak bude docházet k odklonu od tradičního průmyslu. Je proto v zájmu samotných čínských měst, aby příležitosti k transformaci využila. Morgan Stanley navíc odhaduje, že jen samotný čínský trh navázaný na metaverzum v budoucnu dosáhne hodnoty osmi miliard dolarů.
Facebook alias Meta to vidí jinak
Nicméně čínské metaverzum bude značně odlišné od toho, které buduje Zuckerberg a další technologičtí hráči na západě. Ve virtuálním prostředí Mety a spol. budou pravděpodobně hrát klíčovou roli pojmy jako kryptoměny, decentralizace nebo jiné alternativní finanční prostředky. Tomu se ale čínské metaverzum vyhne, jelikož tamní vláda dlouhodobě brojí zejména proti kryptoměnám.
Profil Marka Zuckerberga
Důraz na rozvoj metaverza zároveň přichází v době, kdy čínský technologický sektor pocítil hned několik vln tvrdých zásahů tamních regulátorů. Proto je pro čínské firmy pozitivním signálem, že si rozvoj metaverza osvojily i představitelé státní moci.
„Pro soukromé společnosti v inovativních oborech je největším strašákem to, že proti nim zakročí regulátor ve chvíli, kdy se už v tom oboru z poloviny angažují,“ popisoval v lednu viceprezident Tencentu Čang Li-ťün. Proto je včasný zákrok vlády prospěšný, jelikož firmy poté vědí, jakým směrem se ubírat a jaké vůbec mají v konkrétním oboru možnosti.
