Výroba polovodičů v Evropě nepřináší jen poplatky do státních kas, je zároveň důležitou geopolitickou otázkou s výraznými důsledky pro další průmysly jako ten automobilový. Evropa již nechce tahat za kratší konec provazu a výraznou roli hraje i Česko.
Jako polovodič si každý představí procesor nebo čip grafické karty, v praxi jsou polovodiče ve všech zařízeních okolo nás a sehrávají různé funkce. Může jít o paměťové polovodiče, o snímače ve foťácích, ale také o výkonové polovodiče pracující v napájecích soustavách datacenter nebo v nabíječkách elektroaut.
Stejně tak si jako materiál polovodiče každý představí křemík, nicméně nejedná se o jediný vhodný materiál. Naopak pro některé použití polovodičů mohou být vhodnější jeho alternativy. Na to sází i Evropa, která si s křemíkem nechala ujet vlak, a nitrid galia (GaN) představuje lepší volbu pro výkonové polovodiče, má to však háček – nikdo ho dnes neumí spolehlivě a masově vyrábět.
Defekty, efektivita a zelený úděl
Polovodiče vyráběné z nitridu galia jsou teprve ve vývoji. Podobně jako bylo dříve složité zajistit spolehlivou výrobu křemíku, dnes se s tímto procesem potýká i GaN. Jde o několik oblastí, přičemž tou nejvýraznější jsou defekty. Aby byla výroba čipů výdělečná a dávala smysl, výsledné polovodiče musí mít nízkou mírů defektů a také konzistentní vlastnosti. Nejenže aktuální výroba tohoto nedosahuje, ale zatím jsou jen ve vývoji i pokročilé systémy na detekci defektů.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
