„Plánujeme požádat nejvyšší evropský soud, aby posoudil slučitelnost ACTA se základními právy a svobodami, jako je svoboda vyjadřování či svoboda informací,“ uvedl eurokomisař pro obchod Karel De Gucht. ACTA má vytvořit pravidla pro posílení práv k intelektuálnímu vlastnictví a bojovat proti šíření nelegálních kopií a padělků.
Gucht zároveň dohodu bránil. „ACTA nic na tom, jak dnes používáme internet a sociální weby, nezmění, neboť nezavádí žádná nová pravidla. ACTA nebude cenzurovat webové stránky, nebo je zavírat. ACTA nebude bránit svobodě internetu a svobodě projevu,“ prohlásil komisař. Hlavním cílem dokumentu je podle něj hlavně to, aby pomohl posílit vymáhání a uplatňování už stávajících pravidel.
Ratifikaci pozastavilo několik zemí včetně Česka
Obavy z dohody ACTA zaznamenalo i Česko. Počátkem února se kvůli nim Nečasův kabinet rozhodl pozastavit schvalování této mezinárodní dohody a ještě analyzovat dopady na život občanů.
Dohodu ACTA loni v říjnu podepsaly Spojené státy, Austrálie, Kanada, Japonsko, Maroko, Nový Zéland, Singapur a Jižní Korea. Letos v lednu se k nim připojilo dvaadvacet z 27 zemí Evropské unie včetně Česka; stranou zůstávají Estonsko, Slovensko, Nizozemsko, Kypr a Německo.
Berlín svou absenci minulý měsíc vysvětloval „čistě formálními důvody“, později však s ohledem na bouřlivé protesty oznámil, že se k podpisu zatím nechystá. Ratifikaci ACTA pozastavily kromě Česka i Polsko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko, Litva a Lotyšsko.
