V severofinském městě Kajaani bude během několika týdnů uveden do provozu nejrychlejší superpočítač světa LUMI. Jeho pořízení a provoz vyjdou na 200 milionů eur, zhruba pět miliard korun. Částkou milionů korun přispívá prostřednictvím ministerstva školství také Česká republika, která díky tomu získá k superpočítači přístup.
LUMI je jednou ze snah Evropy vyrovnat se superpočítačovým velmocem, tedy USA, Číně a Japonsku. Evropská unie zformovala projekt EuroHPC, v jehož rámci se po starém kontinentu rozmisťuje síť různě výkonných superpočítačů.
Cílem je vybudovat takzvaný exascale superpočítač s výkonem alespoň jeden exaflop (trilion, tedy miliarda miliard výpočetních operací s pohyblivou desetinnou čárkou za sekundu – pozn. red.). Ten se teprve bude stavět, na přelomu roku byl vypsán tendr.
LUMI je s teoretickým výkonem 550 petaflopů v půlce cesty (petaflop odpovídá milionu miliard operací s pohyblivou desetinnou čárkou za sekundu – pozn. red.). Nejrychlejším přístrojem světa je s výkonem 442 petaflopů japonský Fugaku. Spojené státy v příštím roce díky investici 600 milionů dolarů spustí stroj El Captain s výkonem dva exaflopy.
Česko má v rámci EuroHPC vlastní superpočítač. Od léta v národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě funguje Karolina s výkonem 15,2 petaflopu. Vyšel na 400 milionů korun a dalších zhruba 350 milionů bude stát provoz. Část nákladů platí ministerstvo školství, část EU. Tendr vyhrála společnost Hewlett Packard Enterprise (HPE), která dodává i LUMI.
Tento superpočítač je příležitostí pro české vědce a průmysl osahat si řádově výkonnější model. Česko je aktivním členem konsorcia LUMI, v němž působí také Belgie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Švédsko a Švýcarsko.
„S Českem se mimo jiné počítá ve výběrových komisích, výzkumných a provozních týmech nebo v expertní skupině,“ shrnul ředitel IT4Innovations Vít Vondrák.
Tuzemští vědci dostali za úkol prověřit procesorovou část LUMI. Dominik Legut z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava se zaměřil na fyziku fononů a Denys Biriukov z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR zkoumal interakční síť v extracelulárním prostoru.
V chodu je také šestnáct projektů programu Horizon 2020. „Jde třeba o projekt Ligate, jenž přispěje ke zrychlení a zpřesnění počítačového návrhu léčiv. V projektu Scalable spolupracujeme se společnostmi Renault a Airbus na vývoji softwaru na bázi mřížkové Boltzmannovy metody pro výpočty dynamiky tekutin,“ přiblížil vědecký ředitel IT4Innovations Tomáš Kozubek.
Česká pobočka francouzské IT společnosti Atos zase v rámci EuroHPC v Bulharsku instalovala nejrychlejší superpočítač ve východní Evropě. Má šest petaflopů a stál 11,5 milionu eur.
„Instalace probíhala za nejhorších covidových omezení. Bulharsko ale ve všem nevídaně rychle rozhodovalo,“ popsal Jaroslav Vojtěch z Atosu. Jeho tým z Česka dlouhodobě pracuje na mezinárodních projektech, mimo jiné v meteorologickém centru v Hamburku.
EuroHPC vyvíjí také evropské čipy. Podařilo se vytvořit první procesor společně s akcelerátorem a mikrokontrolérem pro automobilky. Letos se má začít s nasazováním. Startup SiPearl na to od Evropské komise získal investici 600 milionů korun. Firma chce do roku 2025 najmout tisíc lidí.
O projekt akcelerátoru se ucházela i brněnská firma Codasip v konsorciu s Foxconnem (má továrny v Kutné Hoře a v Pardubicích – pozn. red.) a HPE, vyhrálo ale superpočítačové centrum v Barceloně. „Ještě figurujeme v projektu na vytvoření prototypu exascale superpočítače postaveného na evropských technologiích,“ dodal Vondrák.
