Indická kosmická agentura (ISRO) již několik dní nemůže navázat kontakt s přistávacím modulem Vikram mise Čandraján-3 (Chandrayaan 3) a s roverem Pragyan. Obě zařízení přešla zhruba před 14 dny do hibernace v rámci přípravy na měsíční noc. Její hluboký chlad patrně oba stroje vyřadil z provozu. I když svoji lunární misi indické technologie splnily do puntíku úspěšně, inženýři v koutku duše tajně doufali, že by se jim mohlo zařízení, se kterým před měsícem přistáli v oblasti jižního pólu Měsíce, podařit oživit.
ISRO se s přistávacím modulem nadále pokouší navázat kontakt, na jeho solární panely opět dopadají sluneční paprsky od 22. září. Inženýři doufají, že by se zařízení mohlo „zahřát“ a „oklepat“. „S každou uplynulou hodinou jsou však naše šance nižší a nižší,“ nechal se slyšet A. S. Kiran Kumar, bývalý ředitel ISRO.
I když jsou patrně obě zařízení „mrtvá“, není podle Davida Cullena z britské Cranfield University důvod považovat misi za neúspěšnou. Čandraján-3 byl navržen tak, aby všechny úkoly mise splnil v rámci jednoho lunárního dne, což se mu podařilo. Zařízení nebylo přizpůsobeno enormnímu teplotnímu propadu, který na jižním pólu Luny patrně nastal. Odhady NASA hovoří, že tamní povrchový chlad mohl v nejstudenější fázi noci dosáhnout až –235 stupňů Celsia (Data NASA a jeho aparátu LRO se sice vztahují k severnímu pólu, vědci ale vycházejí z toho, že jsou podmínky na obou pólech relativně shodné – pozn. aut.).
Vedoucí mise již dříve sdělili, že robotické vozítko potvrdilo přítomnost síry a několika dalších chemických prvků v blízkosti lunárního jižního pólu. Zatím se ale nevyjádřili k hlavnímu úkolu mise, kterým bylo pátrat po stopách zmrzlé vody, jejíž výskyt by podpořil plány na budoucí osídlení přirozené družice Země.
Zařízení též zkoumalo teplotu povrchu Měsíce (a teplotní gradient) v oblasti v různých hloubkách. Jeho instrumenty rovněž zaznamenaly „lunotřesení“ a Pragyan vědcům odeslal řadu snímků celé lokality.
Přistávací modul indické sondy Čandrájan-3 dosedl na povrch Měsíce 23. srpna. S přistáním v málo prozkoumané oblasti u jižního pólu Měsíce chtělo Indii předstihnout Rusko. Jeho modul Luna-25 se ale podle oznámení agentury Roskosmos vymkl kontrole a narazil do měsíčního povrchu.
Indii se přistání na Měsíci podařilo na druhý pokus. V září 2019 se modul sondy Čandrájan-2, která kolem Měsíce obíhá dodnes, krátce před přistáním jen dva kilometry nad povrchem odmlčel. Havárie byla podle ISRO způsobena závadou softwaru. Kromě Indie a Ruska (Sovětského svazu) dokázaly se svou sondou na Měsíci v minulosti přistát také Spojené státy a Čína.
