Jeden ze světových lídrů v oblasti vývoje a výroby dronů, izraelský koncern Elbit Systems, chystá v Česku výstavbu vývojového, výrobního a výcvikového centra pro střední Evropu. Tuzemským partnerem Izraelců je česká společnost LPP zaměřená na civilní a vojenské avionické přístroje, autonomní řízení, termální kamery nebo na zaměřovače. V evropské části NATO zatím Elbit podobné technologické centrum neotevřel. Mimo Izrael má po světě několik dceřiných firem, především ve Spojených státech.
„V oboru dronů už podnikáme. Je to příležitost, jak rozšířit špičkové technologie a kvalifikace do našeho vývoje a výroby a také směrem k zákazníkům,“ říká e15 obchodní ředitel a spolumajitel LPP Radim Petráš. Užší spolupráce podle něj umožní propojovat izraelské a české programy leteckých a pozemních bezosádkových prostředků, robotických prvků či umělé inteligence.
„Vyhovuje nám inovativní a pokrokový přístup LPP. Je to příklad toho, jak může být spolupráce se správnou a schopnou místní společností přínosná pro obě strany,“ komentuje partnerství Yoram Shmuely, šéf koncernu Elbit Systems, který je hlavním dodavatelem dronů pro izraelskou armádu a zaměstnává přes 18 tisíc lidí. Společně s LPP hodlá v Česku vytvořit desítky nových pracovních míst.
Pro výstavbu centra jsou podle Petráše ve hře čtyři lokality. Například rozsáhlý areál v Pardubicích, který LPP získala loňskou koupí firmy T-CZ vyrábějící radiolokační a radiokomunikační prostředky.
Poptávka po bezpilotních prostředcích strmě roste od ozbrojeného střetu o Náhorní Karabach v roce 2020, a zejména po loňské invazi Ruska na Ukrajinu, v tamějších bojích drony sehrávají jednu z rozhodujících rolí. Vedle vzdušných autonomních prostředků je stále větší zájem také o jejich pozemní varianty vybavené zpravidla pásy, jež likvidují obrněnou techniku nebo pomáhají při odminování.
Elbit má v nabídce širokou škálu létajících dronů od miniaturních s kolmým startem a přistáním přes taktické stroje Skylark až po údajně nejpokročilejší bezpilotní systém na světě Hermes 900 o hmotnosti 1,2 tuny a rozpětí křídel 15 metrů.
„Izraelci mají skvělé i senzory, kamery nebo prostředky elektronického boje. Všechny tyto systémy by se pro potřeby středoevropských zákazníků vyvíjely, vyráběly, integrovaly a opravovaly v Česku. Znamenalo by to obrovský příliv know-how,“ pochvaluje si Petráš. Vedle toho by v dronovém centru cvičili také operátoři na simulátorech.
Izraelská firma už vážně jedná se zástupci armád v Polsku a na Slovensku. Větší množství nových dronů plánuje nakoupit i Česko. „Objem a velikost transferu izraelských technologií souvisí s množstvím zakázek, které Elbit ve střední Evropě získá,“ podotýká Petráš.
Na jaře ministerstvo obrany vycouvalo z pořízení tří středně velkých bezpilotních letounů Heron 1, které vyrábí konkurent Elbitu, Israel Aerospace Industry. I tato firma plánovala vybudovat v Česku ve spolupráci s pardubickou společností Retia dronové centrum. Důvodem krachu zakázky byl nárůst ceny tří heronů z 1,5 miliardy korun na 2,7 miliardy a také to, že zkušenosti především z války na Ukrajině prokázaly efektivnost spíše menších autonomních zařízení.
„Armáda vyhodnotila, že nyní je pro ni důležitější a výhodnější nakoupit přes dvě stovky malých kvadrokoptér a dvacetikilogramových dronů,“ upřesňuje specialista sekce zpravodajského zabezpečení armády Petr Čeklovský, který se bezpilotním prostředkům věnuje. Menší drony budou podle něj sloužit jednotkám sledování a průzkumu i protivzdušné obraně, dělostřelcům nebo ženistům zařazeným do brigádních úkolových uskupení.
Modernizační projekt za stovky milionů korun je však stále ve fázi příprav. „Sekce vyzbrojování čeká na technické specifikace od armády, až poté bude moci učinit další kroky,“ doplňuje Simona Cigánková z tiskového oddělení rezortu obrany.
Nyní vojsko využívá vyšší desítky bezpilotních prostředků, a to od několikakilogramových strojů až po o něco větší drony ScanEagle, které vyrábí společnost Insitu, dceřiná firma amerického leteckého koncernu Boeing.
