Každý má svou televizi. V Česku se daří i těm okrajovým až obskurním
Průkopníky tematických kanálů v tuzemsku byly s nástupem zemského digitálního vysílání celoplošné Česká televize, Nova a Prima ve druhé půli minulého desetiletí.
Postupně ale k filmovým či sportovním kanálům přibývaly i mnohem menší, skromnější a čím dál neobvyklejší projekty dalších provozovatelů.
Podle analytika ČT a dříve Novy Milana Krumla je to logický vývoj známý ze zahraničních trhů, na nichž část tuzemských provozovatelů našla vzory.
„V posledních letech se náklady na provozování televizní stanice výrazně snížily. Není problém s frekvencemi jak v kabelech, tak na satelitech. A s postupující fragmentací publika roste i šance, že se chytí nějaká specializovaná stanice,“ míní Kruml.
I do budoucna by měl počet podobných menších stanic růst, byť ne všechny se udrží. Situaci nahrává i to, že výdaje na televizní reklamu opět rostou. Firmy za ni utratí zhruba osm miliard čistého ročně, z toho zhruba dvě pětiny mohou jít na tematické televize.
Znáte podobu všech více či méně kuriózních televizí v Česku? Prohlédněte si ji v galerii
Nejvíce si se svými menšími programy ukrojí největší hráči ČT, Nova a Prima. Na další televize, jako je například Šlágr TV, zbývají desítky milionů i méně. „Vznik dalších ambiciózních projektů můžeme čekat v nejbližších měsících,“ podotkl Kruml.
Novou zpravodajskou stanici Z24 chce například spustit společnost CE Media, která již do zemského digitálního vysílání zejména v Praze vyslala stanici o vaření Mňam TV a televizi zaměřenou na domácí mazlíčky Mňau TV.
Obě do nabídky zařadil i největší tuzemský kabelový operátor UPC, podle něhož zájem o menší a neobvyklé stanice stoupá nejméně deset let.
K dalším novým stanicím v síti UPC patří gastronomický Food Network či filmový AMC HD. Nejvíce nových stanic patří do oblasti sportu, filmu, hudby, gastronomie, přírodopisných a dokumentárních kanálů či dětských stanic. „V nadcházejícím období připravujeme zařazení vícera nových stanic, jejich jména ale zatím nemůžeme prozradit,“ uvedl mluvčí UPC Jaroslav Kolár.
Zdrojem inspirace bývají zahraniční internetové projekty. Například program, který nabízí jen oheň v krbu, stanice s pořady pro psy či několikahodinové přenosy pletení svetru. Někde v těchto vodách lovili tvůrci tuzemské internetové stanice Slow TV, která nabídla či nabízí hnízdění sýkorek v jejich budce či cestu lodí vezoucí šrot z Mělníka do Hamburku.
Podle spolutvůrce projektu z agentury Taktiq Ivana Sobičky vznikla tuzemská Slow TV z projektů, které firma v předchozích letech uskutečnila ve spolupráci s populárně-vědeckým spolkem Žádná věda a společností Axis Communications, největším světovým výrobcem dohledových kamer.
„Nápad samozřejmě není od nás, inspiroval nás hlavně úspěch norské slow tv. Na začátku jsme se tak osobně setkali s jejím duchovním otcem Thomasem Hellumem a získali od něj užitečné podněty,“ uvedl Sobička k počátkům projektu vysílaného na videoportálu Playtvak.cz. Projektu podle Sobičky po roce provozu roste sledovanost, která dosahuje 1,5 milionu zhlédnutí měsíčně.
Michaela Vasilová: „Krbové“ TV patří do placené nabídky a na internet
Michaela Vasilová|
Tematických stanic v češtině bylo před třemi lety přes devadesát, teď jich vysílá stovka. Jejich počet dál poroste, i když zřejmě pomaleji než dosud, předpokládá Michaela Vasilová, šéfka společnosti Atmedia, která na reklamním trhu zastupuje přes dvě desítky z nich.
Čím je způsoben nárůst tematických stanic?
Souvisí to s několika trendy na trhu. Přibyly celoplošně šířené tematické televize, jejichž nárůst je dán velkým podílem příjmu signálu přes zemské digitální vysílání DVB-T a relativně jednoduchým procesem spuštění nové volně šiřitelné televize.
Přibývají i televize šířené přes kabelové, satelitní a internetové sítě, což souvisí se strategií nadnárodních společností přinášet svůj obsah na vícero trzích a snahou operátorů přinést divákům co největší počet televizí, často i s mnohými dodatečnými službami.
Budou tyto televize ještě přibývat, nebo už je trh dostatečně saturován?
O zaplnění trhu se mluvilo již před třemi lety, a nabídka stanic přesto vzrostla. Nabídka tak může ještě stoupat, i když už pomalejším tempem. Těmi, kdo nakonec rozhodují o úspěšnosti stanice, jsou diváci a jejich ochota platit za obsah. Obecně si zákazníci s růstem ekonomiky dovolí i více utrácet za TV služby.
Velký podíl na růstu počtu stanic ale mají i operátoři, kteří zlepšují služby typu nahrávání pořadů, možnost zpětného přehrání či video na vyžádání. Dalšímu růstu pomůže i plánovaný přechod na modernější formát zemského digitálního vysílání DVB-T2, který umožní efektivnější využití spektra, a tedy šíření více stanic vzduchem.
V zahraničí existují i takové zvláštnosti, jako jsou televizní stanice vysílající pouze oheň v krbu či různé náboženské stanice. Dorazí podobné zvláštnosti i do Česka?
„Krbové“ televize už na českém internetu fungují, jako například Slow TV. Tento typ televize si umíme v českých podmínkách představit u placených služeb ze strany televizí nebo internetových provozovatelů. Své místo na trhu si určitě najdou. Diváci se stále více snaží vybírat obsah, žánr a to, co je zajímá a baví. Tematické televize jim to nabízejí.