Společnost IBM má problém. Už 110 let dělá solidní byznys (i když obrat jí za poslední dekádu spadl o čtvrtinu), ale všechnu pozitivní pozornost médií a tím i peníze investorů povětšinou slízne konkurence jako Microsoft, Google nebo Apple. Rychlost a změna doby (a onen propad tržeb) loni vedení firmy dotlačily ke jmenování nového šéfa a v zájmu konkurenceschopnosti a „flexibility“ na současném trhu před pár týdny dokonce k rozdělení společnosti na dva subjekty. Ani tento krok ale nepomohl a akcie jen za poslední půlrok odepsaly už 16 procent, čímž efektivně odmazaly svůj celý letošní růst. A tak přichází další pokus uhasit požár.
Firma se pochlubí skvělým futuristicky znějícím a pro kyberbezpečnost, kryptoměny a celý IT sektor extrémně důležitým nejvýkonnějším kvantovým počítačem na světě. Jenže to udělá v pořadu na HBO a bez bližších technických detailů. Vítejte do PR světa, kde stejně jako ve světě kvantových bitů dobrá zpráva znamená i tu špatnou.
To ne/zajímavé oznámení spatřilo světlo světa přesně před týdnem. Dokumentární pořad americké kabelovky HBO Axios na svém nedělním webu publikoval část videorozhovoru se šéfem IBM Arvindem Krishnou, který v něm tvrdí, že jeho firma sestavila 127qubitový kvantový procesor. Ten je podle něho v současnosti nejvýkonnějším na světě, ba co víc, jeho výkon je tak vysoký, že jako první procesor na světě dokáže zpracovávat a simulovat operace, které na tradičním tranzistorovém procesoru již simulovat nelze.
„Potřebovali byste počítač větší, než je Země, abyste na něm dokázali simulovat to, co na novém kvantovém procesoru Eagle,“ prohlásil. Jenže jaké přesně procesy?
Pro pořádek: kvantový počítač se nyní podle oficiálních statistik snaží postavit celkem 98 firem a organizací. K tvorbě qubitů (kvantových bitů, které mohou díky jevům kvantové mechaniky nabývat obou stavů v binárním systému, tedy mohou se hlásit jako 1 a 0 zároveň – pozn. aut.), tyto subjekty používají řadu rozličných technologií a silně záleží také na tom, co přesně mají tyto kvantové počítače „počítat“. Mohly by to být fyzikální vlastnosti teoretických materiálů, chemické reakce nebo klíče k šifrám blockchainu.
Jenže IBM detaily svého počinu souběžně s Krishnovým prohlášením nevypustila, ty přišly tak nějak potichu až pár dní poté. A tak tato bombastická informace na trhu zapadla, akcie firmy lehce poskočily a následně pokračovaly v sestupném trendu. Za uplynulý týden odepsaly tři procenta.
Jaké poučení plyne z této technologicko-vědecké PR akce uplynulého týdne? Třeba že by v IBM měli přehodnotit styl, jakým informují o futuristických průlomech, že investoři zatím kvantovým počítačům moc nevěří, nebo aspoň ne těm z dílny IBM, a že obyčejní lidé kvantový počítač jen tak brzo nevyužijí. Ale to každý ví, že na krájení chleba není třeba skalpel.
Celé to tedy připomíná slavné fráze „zhruba za dvacet let“ z vývoje jiné, obdobně futuristicky znějící technologie: studené fúze. Ale o tom zase jindy.
