Žádná z televizí se však oficiálně nechtěla vyjádřit, jak se k návrhu postaví. Podle zdrojů deníku E15 z něho nejsou příliš nadšeny. Kupříkladu na Nově je nyní nastolen tvrdý úsporný režim, navíc mateřská CME bude muset příští rok splatit dluhopisy o objemu 130 milionů dolarů. Podle zdroje z Primy by však televize mohly za vstřícnost požadovat ústupky v oblasti hlasitosti reklamy.
V parlamentu totiž nyní leží poslanecký návrh zákona, který má televizní reklamu ztišit na stejnou úroveň, jako jsou vysílány ostatní programy.
Podle současné právní úpravy platí soukromé stanice jako Nova, Prima nebo TV Barrandov do fondu na podporu a rozvoj české kinematografie dvě procenta z čistých reklamních tržeb po uzavření účetní závěrky za předešlý rok. Za letošek tak televize pošlou peníze až v červenci 2013. Ve financování fondu se tak vytvoří díra o objemu právě 150 milionů korun. Podle některých představitelů Asociace producentů v audiovizi by tak státní penězovod do české kinematografie mohl vyschnout v říjnu.
Fond kinematografie v roce 2010 rozdělil 225 milionů, v roce 2011 přibližně 200 milionů korun. Do podzimu 2011 byl financován z reklamy na České televizi, která do fondu každý měsíc posílala 12,5 milionu. Poslední příspěvek ČT přišel do fondu na konci listopadu 2011. Nové uspořádání plateb vzniklo v rámci odstranění reklamy z ČT1 a ČT24.
Do budoucna by financování kinematografie měl komplexně řešit připravovaný zákon, který rovněž počítá s příspěvky televizí nebo internetových audiovizuálních služeb do fondu. S tím však nesouhlasí kabeloví operátoři nebo internetoví hráči. Kupříkladu provozovatelé převzatého vysílání by platili souhrnně 25 milionů korun ročně. „Pokud stát považuje institucionální podporu kinematografie za veřejný zájem, měl by zajistit její financování z veřejných zdrojů,“ řekl mluvčí UPC Juraj Gerbery.
