Hyperloop, koncept dopravy v kapslích, jež se mají prohánět ve speciálním potrubí rychlostí přes 960 kilometrů za hodinu má další zářez a přiblížení realitě. Nizozemský start-up Hardt Hyperloop nyní přišel s plánem na spojení hlavního města Amsterdamu s metropolemi v okolních státech. Ve spolupráci s provincií Severní Holandsko proto nechal zpracovat studii na toto téma.
Podle studie, na kterou upozornil zpravodajský server CNN, by cestující dosáhli Paříže za 90 minut, což je méně než polovina času, který to dnes zabere vlakem a je to zhruba stejně jako let letadlem. Například do Bruselu by to pak z nizozemského hlavního města trvalo méně než hodinu.
Objevují se však pochybnosti ohledně proveditelnosti projektu, který do jisté míry předbíhá stoučasnou dobu a stále vypadá jako ze sci-fi filmu. Rovněž je třeba vyřešit bezpečnost, tedy jak by probíhala případná evakuace z kapslí. A v neposlední řadě je třeba najít nemalé finanční prostředky. Představená studie je dalším krokem v posunu tohoto projektu, od léta 2019 provozuje Hardt testovací zařízení pro tuto technologii.
Hyperloop je mnohými jeho podporovateli vnímán jako budoucnost mezistátní dopravy. Výhodou kromě rychlosti má být i větší šetrnost k životnímu prostředí, na rozdíl od například konvenčního létání.
Například Jereon Olthof z dopravního odboru provincie Severní Holandsko se k nápadu staví pozitivně a jeví se dle něj velmi slibně. „Proto budeme aktivní v diskuzích s dalšími státními orgány, abychom pokročili ve výzkumu,“ uvedl pro CNN.
Ideu hyperloopu zpopularizoval americký vizionář Elon Musk v roce 2012. Ta zaujala několik společností včetně například Virgin Hyperloop One, ve které má investiční podíl britský podnikatel Richard Branson. Ten v roce 2017 postavil testovací dráhu v Nevadě, v níž kapsle dosáhla rychlosti 387 kilometrů za hodinu.
Branson se také spojil s dubajskou společností DP World se záměrem vybudovat hyperloopovou trať mezi městy Bombaj, která má s okolní aglomerací 20 milionů obyvatel, a Pune, v jehož okolí žije sedm milionů lidí.
Mezitím se však změnilo politické vedení a současný ministr financí indického státu Maháráštra by raději počkal, až se technologie implementuje a osvědčí jinde. Vývoj je tak i zde zatím nejistý.
Kromě toho se uvažuje o realizaci hyperloopu mezi Los Angeles a San Franciskem, Abu Dhabí a Al Ainem či St Louis a Kansas City. Zájem má také Saúdská Arábie, neboť tamní korunní princ Mohamed bin Salmán chce zemi modernizovat.
Podle dopravního experta Chrise Dulakeho, jehož firma se podílela na londýnském metru, by nejdřívější termín možného fungování hyperloopu mohl být rok 2030. Jakmile se podle něj technologie osvědčí v praxi, další realizace budou následovat.
