Pět unikátních vynálezů z brněnského VUT jde do praxe

Vědci z Centra materiálového výzkumu Vysokého učení technického v Brně (VUT)

Vědci z Centra materiálového výzkumu Vysokého učení technického v Brně (VUT) Zdroj: ctk

Vědci z Vysokého učení technického v Brně (VUT) oficiálně představili pět českých vynálezů, které dokázali dotáhnout do fáze výroby a poslat do světa k využití v průmyslu. Ten na nich může reálně vydělávat miliardy korun ročně.

Kromě holografického mikroskopu Tescan a biotechnologie Hydal, které jsou už v průmyslové úrovni a reprezentují ČR ve světě, jde například i o miniaturní zařízení, které umí detekovat škodliviny a rychle hodnotit i medicínské vzorky.

Zmíněné miniaturní zařízení se jmenuje Nanopotenciostat a nachází uplatnění na velkém a rychle rostoucí trh biosenzorů. Podle nejnovější studie Markets and Markets z ledna 2015 měl celosvětový trh biosenzorů hodnotu 11,39 miliardy dolarů v roce 2013 a odborníci předpokládají růst na 22,68 miliardy dolarů v roce 2020. Velmi rychle roste zájem například o detekci toxických látek ve vodě a vodních zdrojích.

Zařízení vymyslel tým Jiřího Házeho z VUT. „Přináší zcela nové možnosti analýz. Má mimořádně široké využití - od medicínského výzkumu až po detekci nejrůznějších škodlivin. Měření je navíc rychlé a může být i kontinuální,“ uvedl Jiří Háze.

Zařízení je podle jeho slov 20krát menší než dosud ve světě existující analytické přístroje obdobného typu. To je výhoda, protože snadná manipulace přináší zcela nové možnosti měřit vzorky i v provozních podmínkách, přičemž zůstává zachována vysoká rychlost, přesnost a spolehlivost měření.

Mikroskopická velmoc

I další výsledky vědecké práce VUT sklízí úspěchy. Česko je dnes světovou velmocí ve výrobě elektronových mikroskopů – plných 50 procent elektronových mikroskopů se vyrábí v ČR.

Mezi klíčové hráče patří společnost Tescan, s kterou VUT spolupracuje. Ta prodala za 25 let existence přístroje do bezmála 80 zemí světa.

Biotechnologie Hydal, která má svůj původ rovněž na VUT, je v pilotní fázi průmyslové výroby. Biopolymer PHA, který díky ní vzniká, má široké uplatnění, především v odvětví bioplastů.

Globální trh s bioplasty roste extrémním tempem. Podle studie BBC research globální poptávka po bioplastech byla v roce 2013 1,1 milionu tun a v roce 2019 je předpovídána již na šest milionů tun.

Světový primát: biopolymer z odpadu

Hydal je první a jediná technologie na světě, která dokáže biopolymer produkovat z odpadu, který nemá žádné další využití. Partnerem VUT, který biotechnologii Hydal uvedl na globální trh, je společnost Nafigate Corporation.

Celý projekt obdržel světovou prestižní cenu The 2015 Frost and Sullivan Technology Innovation Award, a to s excelentním hodnocením jak technologie, tak byznys strategie. Obrovský zájem je o ni v Číně, kde už Češi založili i společný výrobní podnik.

Hydal, tedy biotechnologie výroby biopolymerů z použitého fritovacího oleje, využívá živých organismů, které zkrmí fritovací olej a vyrobí pak zcela přirozeným způsobem surovinu pro bioplast.

Chytrá stěna

Na tyto úspěchy proto navazují další vynálezy z VUT. „Z našich laboratoří už posouváme do výroby i unikátní hořák a chytré zařízení pro chlazení a vytápění domů, bytů či kanceláří,“ uvedl rektor Vysokého učení technického (VUT) v Brně Petr Štěpánek.

Jde o vynález unikátního hořáku a takzvanou chytrou stěnu. „Chytrá stěna je sestava modulů, která dokáže účinně stabilizovat tepelné podmínky v budovách při nízkých provozních nákladech - nejen chlazení místností v letním období, ale i nízkoteplotní vytápění místností v zimě,“ přiblížil šéf příslušného výzkumného týmu Milan Ostrý.