Podpora inovací v Praze je rozdrobená | E15.cz

Podpora inovací v Praze je rozdrobená. Pomoci by mohl technologický park

Konference Pražská inovační vize 2030, který pořádal Pražský inovační institut.
Konference Pražská inovační vize 2030, který pořádal Pražský inovační institut.
• 
ZDROJ: E15 Dominik Kučera

Filip Zelenka

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Ještě do roku 2020 chybělo v hlavním městě inovační centrum, například v Brně nebo v Plzni podobné pracoviště funguje už přes dvacet let. Přitom velká část prostředků věnovaných v České republice na inovace jde právě do Prahy. Z celkových 113 miliard korun, které byly v Česku v roce 2020 vynaloženy na výzkum a vývoj, na českou metropoli připadá 43 miliard korun. Praha tak hledá způsob, jak inovace vznikající na jejím území co nejefektivněji přetavit v ekonomický rozvoj. Právě podpora inovací v Praze byla hlavním tématem konference Pražská inovační vize 2030, kterou pořádal Pražský inovační institut a jejížm mediálním partnerem byl deník E15.

Koordinaci inovací v Praze má už dva roky na starosti Pražský inovační institut (Pii), který identifikuje oblasti a způsoby, jakými by se mohla podpora inovací v hlavním městě rozšířit. „Praha je inovační staveniště, kde je veškerý materiál a pracovní síla, ale chybí ji vize,“ řekl na konferenci Pražská inovační vize 2030 Tomáš Lapáček, který v Pii působí jako inovační manažer.

Právě konference měla za cíl setkání všech důležitých stran, tedy zástupců Prahy, vysokých a středních škol, byznysu ale i vládních představitelů. Jelikož to je jedno z bolavých míst inovačních snah v Praze – chybí platforma, kde by se všichni klíčoví hráči mohli sejít a navázat spolupráci. 

„Dobrým příkladem takové infrastruktury, která v Praze citelně chybí, je technologický park, kde by se mohli přirozeně setkávat vědci a výzkumníci se studenty, startupy, velkými společnostmi i se zástupci města a neziskovek,“ říká Jaromír Beránek (Piráti), předseda výboru pro IT a Smart City. 

„Pokud má mít Česko ambici dostat se z pasti středního příjmu, Praha by měla být lídrem při rozvoji nových disciplín, jež přinášejí vysokou přidanou hodnotu a dodatečné příjmy do ekonomiky a veřejných rozpočtů,“ doplňuje. Mezi obory, na jejichž podporu se Pii zaměřuje, jsou školství, energetika, umělá inteligence a kreativní průmysl. 

Otázkou také je, jak přetavit vědeckou činnost do životaschopného byznysu, tedy jak například studenty vysokých škol nasměrovat k vlastnímu podnikání. „Pro spoustu studentů je podnikání sen. Když jsem byl na škole já, tak všichni chtěli být konzultanti. Nicméně počet těch, kteří začnou reálně podnikat, je stejný,“ řekl na konferenci Michal Andera z katedry podnikání na VŠE. 

„Chtějí podnikat, ale nechtějí začít hned po škole. Odkládají to a mají strach. Máme nízké ambice, i ti, kteří chtějí podnikat, nemají plány dělat něco velkého,“ shrnuje Andera současnou situaci. I z toho důvodu je jednou z oblastí, kterým se Pii věnuje, vzdělávání. 

Díky spolupráci s vysokými a středními školami může Praha do budoucna rozvinout svůj potenciál, což potvrzují i zástupci byznysu. „Vědci mají v šuplících věci, ale je jim to jedno, jde jim o citace, a ne o to, že by to mohlo mít nějaký dopad na svět,“ myslí si Přemysl Rubeš z investiční společnosti Presto Ventures. „Nemyslím si, že by to vědci nechtěli, ale že to nevědí. Vědci nechápou, jak funguje byznys,“ oponoval Vojtěch Nosek ze společnosti Unico.ai. 

Potenciál Prahy zůstává podle účastníků konference z velké části nevyužit, jak ale ukazuje vývoj výdajů na výzkum a vývoj, finance vynaložené na inovace stoupají. V roce 2005 šlo na výzkum a vývoj v hlavním městě 15 miliard korun, v roce 2020 už to bylo 43 miliard korun. Nejvíce rostou investice ze soukromého sektoru, na který připadá téměř polovina částky. 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newslettery