Oddálení termínu zákazu používání neekologických kotlů na tuhá paliva je podle výrobců a prodejců otopné techniky jen odkladem problému. Nevyhovující kotle na vytápění má v České republice čtvrt milionu domácností a aktuální prodeje naznačují, že výměna se do září 2024 dotkne jen části z nich. Výrobci sice plánují posílení provozů, ale v současné době je trápí nedostatek čipů, dalších komponentů a materiálu. Dodací lhůty nových tepelných čerpadel i moderních kotlů se tak prodlužují.
„Odklad termínu neznamená, že by se aktuálně stále velké množství nevyhovujících kotlů do září 2024 opravdu stihlo vyměnit. A zatímco ministerstvo životního prostředí zmiňuje, že se problém týká více než 150 tisíc domácností, je jich ale ještě o sto tisíc víc,“ řekl Roman Švantner, manažer společnosti Enbra, která se zabývá prodejem topné techniky.
„V posledních letech se v Česku prodává mezi 15 a 20 tisíci moderních kotlů ročně. Potřebujeme jich ale vyměnit 250 tisíc,“ řekl Švantner a jeho slova potvrzují i další dodavatelé a výrobci, kterým se komplikují dodávky a mnohdy zdvojnásobují dodací lhůty.
Dvouletý odklad zákazu provozu nevyhovujících zařízení zdůvodnila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková snahou o ulehčení domácnostem zatíženým inflací, růstem cen energií či úvahami o odklonu od plynu.
Nedostupnost je zapříčiněna cenou materiálu
Hlavním důvodem průtahů při pořizování nového kotle nebo tepelného čerpadla jsou zejména dodávky jednotlivých komponentů a materiálů pro nová zařízení. Dodavatelé se musejí také vyrovnávat s kolísáním cen materiálu. Výsledkem tak je aktuální nedostupnost nových zařízení.
Kromě průtahů v dodavatelském řetězci však do výměny kotlů v českých domácnostech zasahuje i spotřebitelské chování. Poptávka po náhradách neekologických zdrojů vytápění totiž v posledních dvou letech výrazněji nerostla. A to i přes skutečnost, že původně mělo být používání kotlů na tuhá paliva 1. a 2. třídy zakázáno už 1. září letošního roku. „Lidé začínají obracet každou korunu a ne každý má po ruce dvě stě tisíc korun na rekonstrukci kotelny. I přes existenci dotačních titulů je prakticky jisté, že nebudou stačit pro všechny. Navíc vše je nutné nejdříve zaplatit a o dotaci žádat zpětně,“ zdůvodnil další problém Švantner.
Do výměny kotlů na tuhá paliva 1. a 2. třídy vstupuje i faktor nejistoty týkající se dodávek ruského plynu. „Panika ohledně plynu se již projevuje. Řada lidí, kteří původně chtěli kondenzační kotel na plyn, dnes váhá a uvažuje o jiném zdroji tepla. Obrovský nárůst nastává v poptávce u tepelných čerpadel v kombinaci s fotovoltaikou a soláry,“ doplnil Švantner. Pozice dodavatelů těchto řešení na trhu je dnes ovšem stresující.
„Na jedné straně jsme zahlceni poptávkami, ale současně bojujeme s váznoucími dodávkami technologií. Začíná se výrazně projevovat nedostatek solárních panelů nebo součástek pro tepelná čerpadla,“ okomentoval situaci Luděk Lošťák, ředitel dodavatele topných systémů Zero living.
Samotnou administraci podpory nových zdrojů tepla je tak podle něj potřeba významně zjednodušit. „Povinné podmínky dnes zavazují žadatele o dotace k připojení výrobce do distribuční soustavy, což je naprosto zbytečný krok, na který v okolních státech nenarazíte. Celý proces vyplacení dotací se tak pro jednotlivé žadatele významně komplikuje a prodlužuje a někteří na něj ani nedosáhnou,“ řekl Lošťák.
Green Deal pro Evropu. Co to je a jak má pomoci od zhoršování životního prostředí?
Nová zelená úsporám
Program Nová zelená úsporám funguje od loňského podzimu a poskytuje finance na téměř jakoukoli renovaci rodinných i bytových domů, která zvýší jejich udržitelnost. „Program může uhradit padesát, někdy až šedesát procent nákladů na zateplení, výměnu oken či třeba nový, ekologičtější zdroj vytápění. Program pak lidé mohou využít i na adaptační opatření typu zelené střechy či dobíjecí stanice pro elektromobily. Každá česká budova, která chce podpořit v energetických úsporách, najde zdroj,“ oponuje náměstek ministryně pro životní prostředí Jan Kříž.
