Prvního kola výběrového řízení se účastnilo celkem 11 firem, kromě Microsoftu například InterSystems, WEBCOM, Ernst & Young a dokonce i samotný IZIP. Vítězný projekt prozatím nezohledňuje žádnou technickou implementaci a další podobné kroky, ale popisuje pouze základní koncepci toho, jak by elektronické zdravotnictví v Česku mělo vypadat. „Jedná se o koncepční návrh řešení, ne o návrh technického řešení ani dodávku softwaru,“ vzkazuje pro E15.cz Vlastimil Sršen z ministerstva zdravotnictví.
Česká pobočka Microsoftu, jejíž sekci pro veřejný sektor nově od září šéfuje David Frantík, za 206 stran dlouhý koncepční dokument inkasovala 900 tisíc korun. Na realizaci celého českého elektronického zdravotnictví má být k dispozici 500 milionů korun a tento finanční limit ministerstvo „považuje za nepřekročitelný bez ohledu na ekonomické vyčíslení jednotlivých návrhů“. Část peněz má přitéci z fondů Evropské unie. Ministerstvo plánuje, že by projekt mohl odstartovat už počátkem roku 2014.
Návrh pro další rozvoj
Z 11 firem účastnících se prvního kola tendru jich podmínky splnilo 9. Ani jeden z nich však v kompletním bodování výrazně nebodoval. Microsoft za svůj vítězný návrh získal 395 bodů z celkových 500 možných. Komise, která jednotlivé projekty posuzovala, sdělila připomínky k jednotlivým bodům ministerstvu zdravotnictví.
„Návrh nejlépe zpracovává procesní modely jednotlivých agend, jakými jsou výměna zdravotnické dokumentace, pacientský portál, registr radiační zátěže či elektronická preskripce,“ píše se v oficiálním prohlášení. „Dále vhodně rozvíjí propojení s mezinárodním systémem epSOS (European Patients Smart Open Services), který umožňuje v budoucnu výměnu informací o zdravotním stavu pacienta kdekoliv v zemích Evropské unie.“
Microsoft nechce oficiálně projekt komentovat a odkazuje na prohlášení ministerstva zdravotnictví. Firma už dříve spolupracovala také s IZIPem, kterému dodala software Dynamics CRM pro práci obchodní týmu a další aktivity. Je možné, že se technologie Microsoftu objeví také v novém eHealth projektu. „Microsoft se vzhledem ke svému podílu na trhu téměř vždy nějakým způsobem spolupracuje s určitým podílem v rámci relevantních subjektů,“ dodává Vlastimil Sršeň.
Vítězný projekt odbornou komisi mimo jiné zaujal tím, že „kvalitně zpracovává architekturu softwarového řešení a významně využívá již realizovaných prvků v oblasti elektronického zdravotnictví – například zdravotní a hygienické registry“.
Microsoft v dokumentu poukazuje na to, že je potřeba držet se základní kostry elektronizace zdravotnictví tak, jak to doporučují evropské strategické dokumenty jako Evropa 2020, Digitální agenda či akční plán eEurope. Firma konstatuje, že situace kolem eHealth v Česku je „v mnoha oblastech na velmi dobré evropské úrovni“, ale zároveň dodává, že dosavadní vývoj „nereflektuje v potřebné míře všechny aspekty nezbytné pro další rozvoj informační společnosti“. Pokud se nic nezmění, údajně může dojít k tomu, že Česko nejenom, že nezačne naplňovat společné vize evropských zemí, ale také stanovené národní priority a cíle.
Rozvoj eHealth v Česku je podle Microsoftu limitován především tím, že chybí národní koncepce elektronického zdravotnictví formulující základní cíle a priority státu, chybějící legislativou vymezující pro práci se zdravotnickou dokumentací v elektronické formě a v neposlední řadě v nedostatečné infrastruktuře a chybějících systémech, které umožňují identifikaci, autentifikaci a autorizaci oprávněných subjektů.
Proč, ne jak
Kritici nicméně upozorňují na to, že jedním ze zásadních problémů je vysoká míra korupce, která i dobře myšlené projekty pohřbívá. IZIP a jeho projekt Elektronických zdravotních knížek například stál daňové poplatníky 2 miliardy korun a prakticky nikdy pořádně nefungoval.
Ani nový projekt úřadu ministra zdravotnictví Leoše Hegera však podle kritiků není bez chyby. Proti zadání a současné podobě koncepce „Hospodárného a funkčního elektronického zdravotnictví“ se nahlas ozývá například České národní fórum pro eHealth a ICT Unie. Veřejná soutěž vypsaná ministerstvem podle nich obsahuje značné množství nejasností, chyb, skrytých rizik a zavádějících požadavků. Souhlasí s tím i řada doktorů.
„Podle zadání se mělo soutěžit o návrh konceptu, nicméně ve zdůvodnění výběru, respektive v informaci o průběhu hodnocení se překvapivě hovoří o procesních modelech, což je evidentní rozpor,“ upozorňuje unie.
Pavel Kubů, který se ve společnosti Intel stará o oblast zdravotnictví, například ve svém tvrdí, že je nejdříve se nutné shodnout na tom, proč elektronizovat zdravotnictví, a ne nejdříve na tom, jak ho elektronizovat.
Koncepční dokument Microsoftu má nyní posloužit jako výchozí bod pro další projekty na něm postavené. Ty mají být podle prohlášení ministerstva zdravotnictví vybírány v transparentních výběrových řízeních. „V současné době jsou zpracovávány podklady nutné k financování prostřednictvím fondů EU, nelze proto ještě podat detailní informace, co všechno bude poptáváno,“ tvrdí Sršeň. Jednotlivé projekty mají být předloženy do 3. ledna příštího roku a v jeho první polovině pak probíhat i výběrová řízení. Ministerstvo o nich chce informovat na veřejných seminářích.
„Vedle toho však již dnes ministerstvo zdravotnictví vyjmenovalo několik oblastí, které z konceptu vyčleňuje a bez ohledu na výsledek diskuse na tyto části již nyní připravuje výběrová řízení,“ komentuje situaci dále kritika. Nejasnosti panují také kolem zmiňovaných diskusí. „Kdo, kdy a jak bude toto provádět a kdo za to bude zodpovědný, se v materiálu neuvádí.“
„Cílem ministerstva je zajistit, aby v horizontu 4 let existovaly funkční a používané aplikace pro výměnu zdravotních informací, pacientský portál, elektronickou preskripci, registr radiační zátěže a manažerský informační systém resortu,“ prohlašuje Hegerův tým. To jsou právě ty části, na něž už se v současné době připravuje výběrové řízení. „Přitom aktuální podoba zákona o elektronické dokumentaci je nevyhovující a vyžaduje další úpravy tak, aby vytváření a sdílení elektronické dokumentace pacienta bylo povinné,“ namítá kritika.
