Státy zvyšují tlak na sociální sítě. Žádají vznik lokálních zastoupení | E15.cz

Státy zvyšují tlak na sociální sítě. Žádají jména lokálních zástupců, které mohou hnát k odpovědnosti

Sociální sítě budou čelit tlaku z více stran.
Sociální sítě budou čelit tlaku z více stran.
• 
ZDROJ: Unsplash

Filip Zelenka

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Státy našly nový bič na globální sociální sítě. Stále více z nich vyžaduje, aby tito digitální obři otevírali lokální pobočky a drželi v zemi svého oficiálního zástupce. Jedná se zejména o státy, kde vládnou nedemokratické či autoritářské vlády. Jako vzor jim přitom paradoxně slouží německá legislativa.

Novou legislativu zavádí například Indie. Proti nařízení mít v zemi oficiálního zástupce se postavil mimo jiné Twitter, který ani po uplynutí tříměsíční lhůty nenahlásil indickým úřadům zaměstnance, který by před místními úřady zodpovídal za jeho aktivity. Indický soud nyní potvrdil, že nový zákon platí i pro Twitter. „V současné době se kvůli nedávným událostem obáváme o naše zaměstnance v Indii, ale také o potenciální ohrožení svobody slova,“ uvedla krátce před vynesením rozsudku pro BBC mluvčí Twitteru.

Jednání indické vlády potvrzuje trend posledních let, kdy země začínají vyžadovat přítomnost oficiálních představitelů sociálních sítí přímo v zemi. Státy ve většině případů argumentují, že v případě problému potřebují mít k dispozici kontakt, na který se mohou obrátit a u kterého případně vynucovat dodržování lokálních zákonů.

Vzorem pro ostatní se v roce 2017 stal německý zákon o zlepšení prosazování práva na sociálních sítích (známý jako NetzDG), který po sociálních sítích s více než dvěma miliony uživatelů vyžaduje, aby měly v Německu oficiální zastoupení a aby problémové příspěvky mazaly do 24 hodin od nahlášení.

Německo si následně za příklad vzaly země jako Pákistán, Brazílie, Turecko, Vietnam nebo právě Indie. Tedy státy, ve kterých vládnou nedemokratické vlády s ambicemi ovládat tok informací. Nátlakový přístup se vyplatil například Vietnamu, kde zákon platí od loňského roku. V případě Googlu a Facebooku vietnamské úřady dosahují až 95procentní úspěšnosti odstranění příspěvků, které podle nich porušují místní zákony.

„Je nemožné, že by někdo takovou práci přijal, protože bude ve velkém ohrožení, pokud se rozhodne neřídit dle vládních rozhodnutí,“ řekl serveru Rest of the World Yaman Akdeniz, turecký právník a aktivista v oblasti digitálních práv. Právě Erdoganova vláda v Turecku v nedávné době donutila Twitter, Facebook i YouTube k tomu, aby si v Istanbulu zřídili alespoň minimální formu zastoupení.

Facebook má pobočky ve 36 zemích, přitom uživatele má z celého světa, jen v České republice jich je kolem pěti milionů. Když má někdo v Česku problém a obrátí se na Facebook, dostane se do kontaktu se zaměstnanci, kteří sedí ve Varšavě nebo v Irsku. Komunikace tak může být obtížná a zdlouhavá.

Evropské země také požadují, aby sociální sítě platily daně v zemi, kde generují příjmy. O digitální dani se intenzivně mluví poslední čtyři roky, nicméně kompromisní a globální řešení se dosud nenašlo. K jejímu zavedení v Evropě přistoupilo již osm států, míra zdanění se pohybuje od 1,5 procenta v Polsku, až k 7,5 procentům v Maďarsku a Turecku. V Česku se digitální daň bude pohybovat od tří do sedmi procent, na míře zdanění se poslanci prozatím neshodli.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah