Uzákonění zvláštní daně pro globální internetové hráče má ve volebních programech většina stran ve sněmovně a v Senátu. Opatření přitom může začít platit ještě předtím, než lidé začnou hlasovat.
Vládní návrh nového zákona o digitální dani i další předlohy mimo jiné o občanských průkazech s otisky prstů míří v Poslanecké sněmovně do finále. Mají se ocitnout na programu květnové schůze, která začne příští úterý. Vyššího zdanění amerických technologických firem se ale kvůli možné celní odvetě Spojených států obávají čeští vývozci. Odráží se to v dohadech stran o výši sazby, pohybují se od tří do sedmi procent.
„Do prázdnin by uzákonění digitální daně mohlo projít,“ odhadl zpravodaj návrhu ze sněmovního rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD). Dodal, že po projednání normy ve výboru by o ní už přespříští středu měli poslanci hlasovat v závěrečném, třetím čtení.
Kdo by platil digitální daň Nové dani by podléhaly velké technologické firmy s obratem nad 750 milionů eur, tedy kolem 19 miliard korun. V Česku pak musel obrat přesáhnout 100 milionů korun. Konkrétně by měly novou daň platit nadnárodní firmy jako Google, Facebook, Amazon nebo Apple. Na začátku roku 2020 proti samostatné české digitální dani rázně vystoupil tehdejší americký velvyslanec Stephen King. Nejvyspělejší státy světa sdružené v OECD jednají o společné digitální už přes dva roky, zatím se nedohodly. |
Zavedení daně prosazují v dolní komoře parlamentu úplně všechny subjekty. Vedle vládní koalice jsou pro komunisté i SPD. Na digitální dani se shoduje také dvojblok Pirátů a STAN. „Posílení příjmů přinejmenším o miliardy korun adekvátním zdaněním digitálních gigantů,“ píše se ve společném programu těchto stran. Rovněž uskupení Spolu, tedy ODS, lidovci a TOP 09, slibuje voličům „boj s obcházením daní internetovými korporacemi“.
Mezi zákonodárci se však hovoří o tom, že proti jsou někteří poslanci ANO. A to přesto že s předlohou přišla šéfka státní pokladny Alena Schillerová (za ANO). „Velké společnosti podnikající v digitálních technologiích neplatí téměř žádné daně. Ani mezinárodní rychlíky nejezdí přes Českou republiku bez kolejí,“ prohlásila ministryně, která si od nové daně slibuje až pět miliard korun ročně. S výnosem 2,5 miliardy počítal už letošní státní rozpočet, protože platnost sazby předpokládala Schillerová od června.
Nicméně stále není shoda na tom, jak vysokou daň by společnosti jako Google nebo Amazon měly v Česku odvádět. Například ODS by vládou navrhovaných pět procent snížila na tři procenta. Menšinovou podporu má pak snaha sociální demokracie zvýšit sazbu až na původně předpokládaných sedm procent.
„Je to vládní návrh, má podporu i dalších stran ve sněmovně. Je šance to schválit,“ míní místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
Nová daň má však odpůrce mezi českými výrobci automobilových součástek nebo nemocničních postelí. Obávají se, že Spojené státy odpovědí vysokými cly. To by poškodilo například firmu Linet, která má v USA silnou konkurenci.
O čem ještě poslanci rozhodnou Dalším sněmovním finalistou je návrh, na jehož základě budou lidé dostávat občanské průkazy s čipy s otisky svých prstů. Norma reaguje na nařízení Evropského parlamentu. Podle něj součástí občanských průkazů bude muset být i strojově čitelná část, aby doklady splňovaly minimální bezpečnostní normy v podobě, jak je stanoví Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). SPD požadovala, aby uvádění biometrických údajů v občanských průkazech bylo dobrovolné. Závěrečné jednání čeká ve sněmovně také předlohu, která zajišťuje, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nebude mít možnost získávat údaje z telefonů prověřovaných podnikatelů. Vláda tuto změnu chtěla prosadit se zavedením evropského kodexu pro telekomunikace v rámci novely o elektronických komunikacích. |
