Velké technologické firmy jako Google (Alphabet) a Facebook (Meta) jsou dlouhé roky kritizovány za přístup k dezinformacím na svých platformách. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu tato kritika ještě vzrostla, v prvních dnech války totiž „Big Tech“ společnosti nereagovaly tak, aby jejich počínání mělo vůbec nějaký dopad.
Kritika směřuje zejména k přítomnosti ruských státních médií na Facebooku a Youtube. Díky oběma platformám plynuly desítky miliony dolarů přímo do Kremlu, jelikož ruský narativ si své obecenstvo našel, což generovalo slušnou návštěvnost, a tedy i příležitost pro zobrazení reklam.
Tímto způsobem tak ruským médiím za posledních 12 let přiteklo už kolem 1,5 miliardy korun, což při financování propagandistické mašinerie není málo. A to hovoříme pouze o finanční „škodě“, kterou velké technologické firmy napáchaly. Facebook a Google zareagovaly až kvůli válce. Původně pouze demonetizovaly profily státních médií, v pondělí ovšem Facebook oznámil, že na žádost ukrajinské vlády bude blokovat sdílení odkazů na Sputnik a RT.
Zmíněné peníze ruská státní média vydělávají díky šíření ruského vidění světa, což může být například odůvodnění invaze na Ukrajinu údajnou potřebou „denacifikace“ země. Z ruského pohledu se tak v podstatě jedná o ukázkový příklad spojení „příjemného s užitečným“.
Proto už před pár lety například Lotyšsko zakázalo vysílání ruské státní televize RT, dříve známé jako Russia Today. Proto se k tomu teď připojuje i celá Evropská unie. Ruský narativ neměl s reálným stavem věcí vůbec nic společného, všichni jsme to věděli.
Proto teď má například bývalý předseda slovenského nejvyššího soudu Štefan Harabín téměř 150 tisíc sledujících na Facebooku a může v době ruské invaze na Ukrajinu kroky Vladimira Putina hlasitě podporovat. A sbírat lajky. A co se stane, když je jeho příspěvek schvalující ruské kroky nahlášen? Vůbec nic. Podle Facebooku „neodporuje zásadám komunity“.
Nejde navíc jen o jejich faktický vliv samotných technologických firem, ale také o jejich neustále zdůrazňování, že jejich společnosti konají dobro a jsou „společensky zodpovědné“. Neexistuje zřejmě lepší příležitost, kdy firemní proklamace přetavit v reálné činy, než je právě válka. To se ovšem původně nestalo a Facebook a spol. proto sklidily kritiku.
Ovšem přes vše výše popsané to neznamená, že by se impérium Marka Zuckerberga nepoučilo. Vzpomenout si můžeme například na občanskou válku v Myanmaru, ve kterém právě Facebook sehrál důležitou roli, když se na jeho stránkách doslova organizoval masakr muslimských Rohingů.
Hromadné výzvy ke genocidě v kontextu Ukrajiny nemají prostor, Facebook dokonce aktivně spolupracuje s ukrajinskou vládou na tom, aby „ruský příběh války“ co nejvíce omezil, a odporuje požadavkům ruských úřadů. Pět hodin po dvanácté se připojil i Google, když oznámil, že videa ruských státních médií budou v doporučovacím algoritmu méně zastoupena. Zároveň Google vypnul některé funkce map, které by například mohly ohrožovat ukrajinské obyvatelstvo.
Nelze přitom tvrdit, že by si Ukrajinci o reakci amerických korporací neřekli. Ukrajinský ministr digitalizace Mykhailo Fedorov osobně žádá velké technologické firmy, nejen zmíněný Google a Facebook, ale také Apple, Netflix nebo Reddit, aby uvrhly Rusko do totální izolace. Tedy obdoby toho, k čemu se odhodlalo o víkendu celé západní společenství.
Očima guvernéra: Srovnání inflace v roce 2008 a teď
Pikantní to bude zejména v případě Netflixu. Ruské úřady se totiž v posledních dvou letech zaměřily na technologické společnosti a pomalu omezují jejich běžné fungování. Od počátku března se proto na Netflix bude vztahovat nový zákon, podle něhož americká streamovací společnost musí mít ve své nabídce tituly z dílny propagandistických televizních kanálů. Z Netflixu by se tak oficiálně stal nástroj pro posilování ruských zájmů ve společnosti. Nicméně už se objevily zprávy, že Netflix se tomuto nařízení nepodvolí.
To, jak se technologické korporace zachovají, zřejmě dost ovlivní další přístup regulátorů. Selhání „Big Tech“ v krizové situaci by bylo pomyslnou poslední kapkou. Těžko by pak mohly oponovat zpřísňování pravidel, kdyby při hodině H neobstály.
Výběr z internetu 🌍
Nejasná pozice Číny. Už před začátkem ruské invaze na Ukrajinu čínská alternativní taxislužba Didi oznámila, že opustí ruský trh, protože se jí tam zkrátka nedaří. Nicméně v Číně byl tento krok odsouzen, jelikož tamní vláda se zatím od konfliktu snaží držet odstup a krok Didi by mohl být interpretován jako odsouzení Ruska. Podobné kritice čelí i Lenovo. Didi po odporu veřejnosti oznámilo, že z ruského trhu neodejde.
Mapa konfliktu. Už od invaze na Krym a na východní Ukrajinu v roce 2014 funguje portál liveuamap, který téměř nepřetržitě shromažďuje aktuální informace z konfliktu a zanáší je přímo do mapy. Hodí se pro každého, kdo nezná ukrajinskou geografii do detailu.
Mapa konfliktu podruhé. Podobný nástroj vytvořila i organizace Bellingcat, která dlouhodobě využívá otevřené zdroje. Díky tomu dokáže rozklíčovat informace z terénu a popřípadě je také lokalizovat.
Seznam dezinformací. Konflikt na Ukrajině je bezesporu výjimečný tím, že se dá téměř v živém přenosu sledovat na sociálních sítích. Tam se ovšem ve velké většině případů objevují falešné či zavádějící informace. Proto více než kdy jindy platí, abychom „nevěřili všemu, co vidíme na internetu“. Univerzita v Torontu z toho důvodu vytvořila seznam, který tyto dezinformace shromažďuje.
