Do roku 2020 by mohlo v Česku fungovat například objednávání k lékaři přes internet, kde by měly být dostupné i výsledky vyšetření a kompletní zdravotní záznamy. Počítá s tím Národní strategie elektronického zdravotnictví pro období 2016 až 2020, kterou dnes schválila vláda.
Ministři podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) dokument, který počítá i se sdílením informací o léčbě pacienta jednotlivými poskytovateli zdravotní péče, podpořili jednomyslně.
Podle předkládací zprávy byla v ČR elektronizace zatím jen spontánní, pokusy ji integrovat nebyly úspěšné. I proto získalo Česko v Evropě za rok 2015 nejnižší hodnocení v oblasti práv pacientů. „Pokud se toto podaří naplnit během následujících pěti let, tak to bude obrovský pokrok pro zdravotnictví, protože v tomto česká medicína zaostává,“ uvedl Němeček. Strategie si podle něj nevyžádá žádné speciální finanční prostředky.
Dokument upozorňuje na to, že zdravotnická zařízení jsou sice vybavena komunikačními a informačními technologiemi, ale informace o zdravotním stavu pacienta a jeho léčbě mezi sebou sdílejí nedostatečně nebo vůbec. Ještě horší je zřejmě situace v následné zdravotní a sociální péči.
V Česku také podle strategie chybí systém, který by podporoval aktivní zapojení lidí do péče o vlastní zdraví a prevence a zároveň na jednom místě integroval nabídku už existujících služeb. Proto by měl vzniknout Národní zdravotnický informační portál, který umožní lidem například konzultaci s lékařem na dálku, elektronické objednání zdravotní služby a následné vyzvednutí léků na elektronický recept. Lékárna by si elektronicky ověřila, zda pacienti neužívají více léků se stejnou účinnou látkou.
Materiál už dříve ve vnitřním připomínkovém řízení kritizovala Koalice soukromých lékařů, podle níž je strategie „nebezpečná pro lékaře i pacienty“, nic neuspoří, naopak přesměruje velké částky od péče o nemocné do IT technologií. Ministerský návrh naopak podpořily Purkyňova lékařská společnost i Česká lékařská komora, vidí v něm dobrý základ pro strategii elektronizace zdravotnictví.
Řada lékařů odmítá povinné zapojování do elektronické komunikace, nechtějí zpřístupňovat své léčebné know-how. Podle návrhu však bude zapojení pacientů i lékařů do systému dobrovolné, dál mohou zůstat u papírové dokumentace a vždy budou mít možnost použití papírových receptů. Dobrovolnost zase kritizují někteří odborníci z IT firem. Podle nich kvůli ní zůstane většina opatření na papíře.
Pro Němečka šlo o poslední materiál, který na vládě prosadil. V rámci změn v kabinetu ho ve středu nahradí šéf nemocnice v Motole Miloslav Ludvík. „Budu odcházet s pocitem, že moje mise končí, že jsem odvedl velký kus práce, že spoustu věcí ještě teď dokončujeme. A s tím, že se těším, že příští týden už budu každý večer se svými dětmi,“ uvedl Němeček.
Koncepce je jen začátek
Podle odborníků ze soukromého sektoru je schválení národní koncepce elektronizace zdravotnictví sice důležité, ale samo o sobě realizaci projektů nezaručuje. „Schválení strategie je dobrým krokem. Z našich zkušeností ale víme, že nejnáročnější bude na národní úrovni zavádění elektronizace do praxe. Je třeba vzít v potaz, že v předložené strategii nejsou zpracovány některé zásadní otázky koncepce eHealth jako třeba vlastnictví dat pacientů, povinnost a nepovinnost zapojení, centralistický nebo decentralistický model či zajištění bezpečnosti, včetně kybernetické,“ uvádí Juraj Žoldák ze společnosti Ness Technologies, podle kterého v této souvislosti také chybí detailnější plán představení jednotlivých realizačních kroků a doplňuje: „Tedy jak schválených cílů ve shodě a koordinaci všech zúčastněných aktérů dosáhnout. Je tady riziko, že zahájení dílčích projektů bez celkového realizačního plánu může v důsledku přinést větší komplikace a oddálit očekávané přínosy, včetně finančních.“
Podle Juraje Žoldáka z Ness Technologies je také nutné řešit dlouhodobé udržitelné financování projektů. „Využití EU fondů pro vybudování systémů je zajímavým zdrojem, ale může se také stát zásadní překážkou s ohledem na administrativní, časové a jiné problémy s jejich vyřizováním,“ vysvětluje Juraj Žoldák.
