Zakladatel Googlu Brin chystá revoluční vodíkovou vzducholoď
Spoluzakladatel společnosti Google Sergey Brin poodhalil plány ohledně svého ambiciózního projektu vodíkem poháněné vzducholodi. Jeho společnost LTA zveřejnila nabídku práce pro programové manažery, kteří by měli pomoct vyvinout vodíkový pohon o výkonu 1,5 megawattu. Cílem je přinést revoluci v oblasti dodávek humanitární pomoci. Píše o tom server Techcrunch.
Vodíkové články jsou v letecké dopravě čím dál skloňovanější alternativou běžnému palivu. Na rozdíl od lithiových baterií jsou lehčí a v budoucnu by mohly být i levnější. Technologie má však před sebou řadu výzev. Problémem je například nízký výkon palivových článků. Dosud největší článek pro letectví dosahuje výkonu pouhých 0,25 megawattu. Limitující je i nutnost skladování vzniklé vody či potřeba vypořádání se s velkým množství odpadního tepla.
První prototyp vzducholodi společnosti LTA s názvem Pathfinder 1 bude poháněný bateriemi. Do vzduchu by se měl podívat už letos a měl by dosahovat stejné velikosti jako největší vzducholoď, která je nyní v provozu, Zeppelin NT. Následovat bude vodíková vzducholoď s výkonem 0,75 megawattu. Palivové články však v tomto případě dodá ještě externí dodavatel. Až poté by měl vzlétnout stroj vyrobený kompletně v továrně LTA.
Vodík byl běžným palivem vzducholodí do roku 1937, kdy si požár ikonické vzducholodi Hindenburg vyžádal 36 životů. Byť po tragické události drtivá většina vzducholodí začala využívat nehořlavé helium, technologie vodíku pokročila natolik, že by se do sektoru mohla vrátit, míní Josef Kall z Německého leteckého centra. „Pakliže na silnici zvládneme zdolat 125 mil pomocí baterií, měli bychom být schopni zvládnout tisíc mil ve vzduchu pomocí vodíkových článků,“ míní Kall.
Vodíkové palivové články produkují elektřinu v procesu takzvaného katalytického slučování vodíku a kyslíku. Jde o elektrochemickou reakci, jejímž druhotným výstupem je kromě elektřiny i voda.
Brin je v současnosti devátým nejbohatším člověkem na světě se jměním 86 miliard dolarů, v přepočtu zruba 1,9 bilionu korun. Prvotním využitím plavidla má být humanitární pomoc v oblastech, kam se nedostane běžné letadlo ani loď. Postupně chce LTA vytvořit početnou flotilu bezemisních vzducholodí pro nákladní i osobní dopravu.