Airbus je blíž vodíkovému letadlu. Boeing s tímto druhem pohonu zatím vůbec nepočítá

Právě tento design má být aktuálně nejvhodnějším řešením z hlediska skladování vodíku.

Právě tento design má být aktuálně nejvhodnějším řešením z hlediska skladování vodíku. Zdroj: Airbus

Jeden ze tří zvažovaných konceptu budoucího vodíkového letounu Airbusu. Vybrán však pravděpodobně nebude, na rozdíl od prvního modelu v této fotogalerii.
Jeden ze tří zvažovaných konceptu budoucího vodíkového letounu Airbusu. Vybrán však pravděpodobně nebude, narozdíl od prvního modelu v této fotogalerii.
Upravené komerční letadlo Piper-M, které startup ZeroAvia vybavil vodíkovým pohonem.
Uvnitř stroje se ukrývá motor firmy ZeroAvia na vodíkové palivo.
5
Fotogalerie

Francouzský výrobce letadel Airbus by mohl mít svůj první vodíkový letoun hotový do roku 2035. Jako nejpravděpodobnější se jeví varianta turbovrtulového letadla s doletem bezmála dvou tisíc kilometrů.

Podle zdrojů agentury Bloomberg, která o posunu ve vývoji očekávaného modelu informovala, by mělo jít o letoun zhruba o velikosti modelu A320. Pojmout by měl 100 pasažérů.

Do provozu ho má Airbus dostat do roku 2035. Počítá se s doletem kolem tisícovky námořních mil, tedy zhruba vzdáleností 1800 kilometrů, což je pro představu jako cesta z Říma do Dublinu.

Výrobce nyní řeší především skladování vodíku, který vyžaduje více místa než konvenční palivo. Právě turbovrtulový design letounu má být nejvhodnějším řešením. 

Airbus se chce více zaměřit právě na vodíkovou technologii z důvodu omezení emisí oxidu uhličitého. Oproti americkému Boeingu, který zatím s vodíkem v blízké době nepočítá, by tak měl evropský výrobce náskok. I tak se však rok 2035 jeví jako relativně dlouhá doba. Zejména v kontextu toho, že v minulém roce britsko-americká firma ZeroAvia úspěšně otestovala svůj letecký vodíkový pohon. Nutno podotknout, že v mnohem menším letounu oproti tomu, na kterém pracuje Airbus.

Jak Evropská unie, tak i Spojené státy se chtějí více zaměřit na ekologičtější způsoby dopravy. Bidenova administrativa se například zajímá o elektrické automobily, Evropa pak sází na přechod k zelené energetice a omezení takzvaných nečistých zdrojů jako je například uhlí.