Odběr Technoverse Newsletteru, který do e-mailových schránek chodí každé úterý dopoledne, si můžete nastavit zde. Součástí vydání je také jeden odemčený článek z prémiového obsahu.
Zavřít oči a růst tak, jako kdyby nebylo žádné zítra. Zhruba tak k plánování rozpočtů a dalšího rozvoje přistupovaly v posledních letech velké technologické firmy. Ekonomika šlapala, mezi lidmi bylo až moc peněz a nic nenasvědčovalo tomu, že by se to brzy mělo změnit. Až dosud. Na obrat světových ekonomik reagují firmy ze Silicon Valley první vlnou propouštění za poslední dekádu.
Twitter propustil kolem padesáti procent zaměstnanců, Meta Marka Zuckerberga se připravuje na vyhazov tisíců pracovníků, Stripe se rozloučil se 14 procenty zaměstnanců, v případě Lyftu to bylo o procento méně, ale například Snap svou pracovní sílu zkrouhl o dvacet procent. Amazon, Microsoft i Apple pozastavily nábory nových zaměstnanců.
Stále vyšší úrokové sazby, rostoucí inflace i přetrvávající problémy s dodavatelskými řetězci tak dopadly i na obory, které během pandemie raketově rostly. Nutno ovšem dodat, že firmy růstu využily, zkrátka zavřely oči a přijaly tisíce nových zaměstnanců, kteří jim měli pomoci s rozvojem nových zdrojů příjmů.
Například Meta, mateřská společnost Facebooku, Instagramu nebo WhatsAppu, přijala za poslední dva roky přes 21 tisíc zaměstnanců – celkově pro ni pracuje už kolem 84 tisíc lidí, což odpovídá zhruba počtu obyvatel Pardubic.
Nyní musí tisíce z nich propustit, a to nejen Meta. Neznamená to, že by měl zítra Facebook, Twitter nebo Snapchat zaniknout, protože osekání výdajů se týká hlavně těch částí byznysu, ze kterých firmy teprve v budoucnosti očekávají profit, zatím tedy pro jejich dosažení většinou jen pálily peníze. Jde tedy zkrátka o škrty, které nyní nebudou příliš bolet.
Investiční výdaje totiž u technologických firem za poslední rok vzrostly velmi výrazně, u pětice Alphabet, Amazon, Apple, Meta a Microsoft konkrétně o 20 procent. Což v kombinaci s tím, že se růst příjmů zpomalil, zadělává na potenciální problém.
A to přitom nemusí být konec škrtů, ale jejich začátek. „Během ohlašování čtvrtletních výsledků v posledních týdnech manažeři technologických firem opakovaně varovali ohledně dlouhotrvajícího propadu,“ připomíná Jacob Carpenter z listu Fortune.
Richard Waters z Financial Times zase připomíná, že se nemusí nutně propadat poptávka, nicméně může nastat posun ke službám a produktům za nižší cenu. „To vede ke zpomalení očekávaného růstu například u cloudových služeb Amazonu a Microsoftu za uplynulý kvartál,“ všímá si Waters. Právě cloudové služby byly u obou firem výrazným „tahákem“ jejich růstu.
Ekonomické dopady navíc nejsou jediným ohrožením. Zejména v Evropské unii se pomalu blíží zprovoznění legislativy, které má právě technologickým gigantům stanovit právní omezení. Vyhlídky pro Metu a spol. tedy nejsou tak růžové, jako se ještě před rokem zdálo.
Výběr z internetu 🌍
Samovládci Big techu. Jedním z důvodů, proč se letos technologickým gigantům z hlediska hodnoty akcií nedaří, je i způsob řízení těchto firem. Dění v Alphabetu (Google) i Metě (Facebook) mají stále pevně v rukou zakladatelé, což po více než 15 letech ve vedení může vést k chybnému úsudku, argumentuje list The Economist. Naopak Apple nebo Microsoft jsou v tomto ohledu mnohem vyzrálejší a lépe fungující korporace.
Kdo je zakladatel společnosti Meta? Profil Marka Zuckerberga:
Čínský TikTok opět na scéně. Zaměstnanci čínské společnosti ByteDance, která je na Západě známá především díky sociální síti TikTok, mají přístup k datům evropských uživatelů. Vyplývá to z aktualizace podmínek soukromí platformy.
50miliardové metaverzum. Už to bylo rok, co Mark Zuckerberg označil metaverzum za další cíl snažení jeho firmy, kterou při této příležitosti přejmenoval na Meta. Ačkoliv jsou možnosti aktivit, které lze vykonávat ve virtuálních světech, stále značně omezené, první investoři v nich za poslední roky protočili miliardy. Podle společnosti DappRadar konkrétně dvě miliardy dolarů, tedy zhruba 50 miliard korun. Peníze směřují zejména do virtuálních světů Sandbox a Decentraland.
Google financuje dezinformátory. Server ProPublica přišel s rozsáhlou analýzou, která dokazuje, jak reklamní byznys Googlu pomáhá dezinformačním serverům financovat jejich provoz. Dokazuje to například na příkladech z Bosny a Hercegoviny nebo z Brazílie.
