Dlouho to vypadalo, že se Česku světový trend internetových tržišť, tedy online platforem, prostřednictvím kterých prodávají zboží externí obchodníci, vyhýbá. Po loňském vstupu polského Allegra a německého Kauflandu se ovšem na místním trhu objeví nový silný hráč, turecký Trendyol. Ten se chce nově zaměřit na východní a jižní Evropu a do konce roku zde mít dva miliony aktivních zákazníků.
„V prvním čtvrtletí roku 2024 vstoupíme na východoevropský trh. Začneme Rumunskem, Řeckem, Maďarskem a Českou republikou a v následujícím období budeme počet zemí v tomto regionu zvyšovat,“ uvedl generální ředitel společnosti Trendyol Group Erdem Inan. Trendyol je na české poměry obří firma, její valuace na základě investičního kola v roce 2021 dosáhla 16,5 miliard dolarů, tedy zhruba 372 miliard korun. O vstupu Trendyolu do nových zemí informoval web Daily Sabah.
Tureckou společnost založila v roce 2010 podnikatelka Demet Mutluová, v současné době v ní drží 86procentní většinu čínská korporace Alibaba, která za podíl zaplatila zhruba 1,4 miliardy dolarů s tím, že se v minulém roce zavázala do společnosti investovat další dvě miliardy dolarů. Zároveň turecká platforma získala v roce 2021 od dalších velkých investorů, jako jsou americký fond General Atlantic nebo japonská SoftBank, finance na rozvoj ve výši 1,5 miliardy dolarů.
Trendyol začínal jako internetové tržiště, v současné době je jeho pole působnosti mnohem širší. Mimo platformy pro prodej zboží obchodníků má také vlastní značku oblečení, přepravní infrastrukturu a internetový secondhand. V Turecku zároveň provozuje také provozuje donáškovou službu jídel z restaurací pod značkou Trendyol GO.
S internetovým tržištěm Trendyol vstoupil před dvěma lety do Německa a loni do Ázerbájdžánu. Společnost tvrdí, že přes ni kupuje zboží 30 milionů zákazníků od 300 tisíců obchodníků a v minulém roce již dosáhla provozního zisku. Pokud Trendyol do Česka skutečně vstoupí, okamžitě se zařadí mezi největší místní internetové hráče.
„Nejblíže to má k Zalandu nebo About You. Trendyol se rozhodl expandovat s vertikálním tržištěm, které se zabývá zejména kategorií módy,“ říká Radek Klouda, šéf společnosti Base Linker, která českým prodejcům pomáhá s připojením se k zahraničním online tržištím. „Českým prodejcům umožňují prodávat nejen na našem trhu, který už je značně uspokojený, ale i v Německu a v dalších zemích, kde působí a bude působit. Největší přínos ale bude pro koncové zákazníky, protože ti se dostanou ke značkám, které ostatní tržiště nenabízí,“ říká Klouda s tím, že přes Base Linker se na Trendyol připojilo do deseti českých prodejců, kteří zatím prozkoumávají možnosti tureckého tržiště.
Rozsáhlými ambicemi se netají ani při expanzi do dalších částí Evropy. „Poté co naše aktivity v prioritních zemích dosáhnou určité vyspělosti, vstoupíme na trhy Polska, Slovenska a Bulharska. Na východoevropském trhu chceme do konce roku 2024 dosáhnout dvou milionů aktivních zákazníků a překročit čtyři miliony objednávek, přičemž plánujeme dosáhnout objemu obchodu 350 milionů dolarů,“ uvedl šéf společnosti na InMerge Innovation Summitu v ázerbájdžánském hlavním městě Baku. V minulosti firma uvedla, že má na expanzi do Evropy připraveno půl miliardy eur, tedy zhruba 12 miliard korun.
Hlavním nabízeným zbožím na Trendyolu byla od začátku existence móda, postupem času se ale nabízený sortiment značně rozšířil. Každopádně oblečení od turecké značky je dostupné na českém trhu v jiných obchodech, například v německém Zalandu, což je jeden z přímých konkurentů. Manažer Trendyolu Cetin pro list Handesblatt loni uvedl, že společnost chce i zákazníkům v Evropě nabízet různé typy zboží. „Z dlouhodobého hlediska nechceme v Evropě prodávat pouze módu, chceme se etablovat jako obecná platforma pro širokou škálu zboží,“ uvedl.
Expanze do dalších zemí souvisí také s plánovaným vstupem na burzu, konkrétně by chtěla turecká společnost zalistovat akcie na dvou burzách najednou, a to v Istanbulu a případně New Yorku nebo v Londýně. K tomuto kroku chce ale vedení společnosti přistoupit až ve chvíli, kdy její tržby, jejichž výši neuvádí, budou ze třetiny pocházet ze zahraničí. V roce 2022 byl podíl pouze pětiprocentní.
