Do vývoje AI investoval čtvrt miliardy korun. Dnes podnikatel Marek Rosa díky získaným zkušenostem staví počítačovou hru, která umělou inteligenci využívá jako jeden ze zásadních herních prvků. „Naše hra AI People je tak založená na tom, že hráč učí počítačem ovládané postavy,“ přibližuje Rosa koncept.
Cítíte se v současné době více jako herní vývojář, či jako vývojář umělé inteligence?
Půl na půl. Věnujeme se stále našemu titulu Space Engineers a zároveň novému titulu AI People, kde chceme využít právě zkušenosti z umělé inteligence. AI v nové hře emuluje osobnosti postav a je tak důležitou součástí herních mechanismů.
Do projektu na umělou inteligenci jste dal ze svých prostředků čtvrt miliardy korun. Nelitujete zpětně této volby, když nyní vidíme velké společnosti jako OpenAI, které udávají tempo trhu?
Do toho rizika jsem šel s vědomím, že si kupujeme možnost být u procesu vývoje AI. Když se v tom pohybujete, tak jednoho dne se vám všechny ty věci mohou spojit a může vzniknout nový zajímavý produkt. Z tohoto hlediska toho nelituji, protože jsme se hodně věcí naučili. Dnes bych to ale dělal jinak. Ty peníze jsme hlavně investovali do toho, abychom viděli, kde jsou slepé cesty vývoje.
Do vývoje AI jste investoval v roce 2015. To se ještě nemluvilo o žádném ChatGPT či Midjourney, a tak si řada lidí nedovedla představit, co z toho může vzniknout. Co byste tedy dnes udělal jinak?
Asi bych držel mnohem menší tým a měl bych striktnější metodiku, jak hlídat trajektorii toho našeho postupu, abychom věděli, kdy slepé cesty odříznout a soustředit se na něco jiného. Nad některými směry výzkumu jsme nemuseli trávit třeba tři roky času, ale kdyby byla lepší metodika, byli bychom je schopni opustit třeba už po roce a tím ušetřit hodně peněz. Některé slepé cesty nemusely znamenat, že je myšlenka špatná, ale muselo by se na tom pracovat třeba dalších dvacet let a to bychom nezvládli. Abych ale nezněl pouze pesimisticky, tak se nám podařilo najít i cesty, které dávají smysl.
Marek Rosa (44) |
Slovenský podnikatel a vývojář her žijící v Česku. Jeho studio Keen Software House vytvořilo úspěšný titul Space Engineers. V roce 2015 založil společnost GoodAI a vrhl se do vývoje umělé inteligence. Na základě získaných poznatků nyní vytváří projekt AI People, hru, v níž by měl hráč učit virtuální postavy novým dovednostem. |
Bylo to dobrodružství úspěchem?
Nebylo, protože jsme nedosáhli cíle v podobě AI. Totálním neúspěchem bych to ale nenazval, spíš ještě nejsme v tom cíli.
Na co se teď soustředíte v projektu AI?
Poslední dva roky stavíme autonomní agenty na ChatGPT, kteří se dokážou kontinuálně učit. ChatGPT v sobě nyní nedokáže udržet, co jste ho naučili, protože po čase zapomíná. My vytváříme systém, který mu umožní informace udržet. V podstatě to funguje jako ChatGPT, jen na konci každé té interakce se sumarizují informace a z těch pak AI čerpá. Přirovnal bych to k válení sněhové koule, která postupně narůstá. Třeba kdybychom postavu v počítačové hře naučili, že v obchodě jsou vajíčka, tak ta postava už ví, že je může přidat do jakéhosi nákupního košíku. Naše hra AI People je tak založená na tom, že hráč učí počítačem ovládané postavy. Ukáže jim třeba nějakou činnost a ony to opakují a dokážou pak reagovat na určité situace.
Na mě to působí tak, že jste vyvinuli uživatelsky přívětivější programování pro lidi, kteří neprogramují.
I tak se na to dá dívat. To ale není ten finální stav. Budoucnost programování bude spíš vypadat tak, že se nebude programovat vůbec. AI se na vás nacítí a podívá se na řešení problému podobně jako vy.
To se dá zatím jen těžko představit…
Z AI se stane prodloužená ruka uživatele a jak bude mít nějakou kontinuální paměť, tak bude na uživatele personalizovaná. V budoucnu když budete tedy programovat, tak řeknete počítači nějaký příkaz, a protože vás zná, nemusíte už ten požadavek formulovat tak konkrétně. Třeba AI ví, že když chce udělat hru, má použít komiksovou grafiku a vedle dinosaurů musejí běhat „pračlověci“. Jako když máte v týmu parťáka, s nímž si skvěle rozumíte.
Když se dnes řekne umělá inteligence, většina lidí si představí ChatGPT. K čemu jste ve vašem projektu směřovali. Mělo to vypadat podobně?
Chtěli jsme vytvořit něco jako ChatGPT. Původně jsem ale nepočítal s tím, že to bude jen jazykový model. Přemýšlel jsem o obrázcích a ještě o tom, že AI umístníme do nějakého simulovaného prostředí, aby rozuměla světu. To, že bude stačit pouze text, což ukazuje ChatGPT, jsem vážně nečekal.
Proč stačí jen text?
Nakonec se ukazuje, že vstupních textů je tolik, že se jazykový model naučil dost o fungování našeho světa. Původně jsem si říkal, že AI musí vzniknout evolučním způsobem. To si představme třeba tak, že nějací AI agenti bojují v simulovaném prostředí o nedostatečné zdroje a musejí se vyvinout, aby uspěli. Tohle se nám ale nedařilo a nepovedlo se nám vytvořit systém, kde by se ta evoluce v nějaký moment nezastavila. Chvilku běžela, vznikly v něm komplexnější věci a pak vznikl chaos nebo nějaký „živočich“, který už jen stagnoval.
Když se vrátím ke hrám. Jak by mohlo nasazení AI do her zlepšit herní prožitek? Třeba nepřátelé ve střílečkách jsou často hloupí. Nečeká nás v tomhle průlom?
Jak už jsem říkal, naše hra AI People na tom staví. Co se týče klasických žánrů, tak hráči často nechtějí moc silné a komplexní soupeře. Líbí se jim, když třeba u střílečky mají navrch a není pro ně příliš velkou výzvou, která by je frustrovala. Hráči chtějí vyrovnané soupeře, proto třeba u multiplayerových her se vás systém snaží dostat do souboje proti hráčům na stejné úrovni.
Takže chceme být spíš v roli Ramba, který to jako v akčním filmu bez problémů nandá celé jednotce?
Přesně tak. Dovedu si ale i představit, že v otevřených světech začnou nějaké postavy žít vlastní životy právě díky umělé inteligenci a kulisy tak budou pro hráče vypadat více uvěřitelně.
Bavilo by vás, kdybyste si jako hráč mohl s postavami sofistikovaně povídat, jako když si píšete s ChatGPT? Každý třeba nemá talent na to, aby jako detektiv z někoho páčil informace. Pak to může být frustrující zážitek.
Vždy bude záviset na tom, jak designéři nové možnosti využijí. Třeba v jedné hře jménem Uncharted jdete vězením a vězni na vás pokřikují. Kdybyste na to mohli reagovat a vznikla z toho potyčka, více by vás ta scéna vtáhla, než kdybyste viděli pořád stejné animace.
Pojďme se vrátit ještě k AI. Přijde mi, že na trhu je jistá skepse, zda Evropa dokáže držet krok s USA a Čínou. Navíc se teď v EU chytají regulace, které podle některých mohou Evropu ještě více zbrzdit oproti světu.
Rozdělil bych to na dvě věci. Důvodem toho, že Evropa zaostává v AI, není regulace. Je to kvůli jiné kultuře výzkumu a podnikání než v USA. Za oceánem mají více kapitálu a jsou ochotni více riskovat. V OpenAI šli do projektu s úplně jinými financemi než my a tím zvýšili šanci, že jim to vyjde. My v Evropě jsme možná moc opatrní a máme jinou mentalitu v inovacích. Bojíme se třeba selhat. Když v USA někdo založí startup a neuspěje, bere to jako získání zkušenosti. V USA je důležitá odolnost člověka a tvrdohlavost. My jsme tu zvyklí na lidi, kterým něco nevyšlo, pohlížet jako na zkrachovalce. Nechci shazovat třeba evropské univerzity, které jsou skvělé, ale prostě ty výsledky vidíme jinde.
Co ta regulace?
Když jsem se na AI Act díval, tak mi to nepřišlo zas tak špatné a nepřišlo mi, že by to muselo zastavit inovaci. Spíš to chrání konečné zákazníky a to mi nepřijde jako špatný přístup. Vím, že jsou tu ale i snahy, aby jazykové modely musely dokazovat, z jakých zdrojů čerpaly a učily se. To může být pak zabiják třeba pro open source modely, které vytváří komunita, protože pak něco dokládat je velmi složité. Doufám, že takové nápady neprojdou. Nás jako firmy se zatím AI Act zásadněji nedotkne. Teď je ale debata na začátku a občas se objevují i šílené nápady.
Jako například?
Někteří v komunitě kolem AI by chtěli limitovat množství hardwaru, který bude mít nějaká skupina k dispozici na trénování jazykových modelů. To ale s výhledem do budoucna není možné. Jednak dnešní hodnoty hardwaru mohou být za pět let neadekvátní a také nové AI modely budou stále větší a větší a budou vyžadovat více tréninkových dat. Tudíž stanovit jakékoli fixní číslo nedává v tuto chvíli smysl. Tyto nápady vznikají kvůli obavě, aby nějaká skupina na trhu nedominovala a ostatním neutekla.
Není problém Evropy v množství obyvatel, kteří vyprodukují méně dat než třeba lidé v Asii či USA? Nejsme kvůli tomu odsouzeni k neúspěchu?
To si nemyslím. Můžeme trénovat jazykové modely na stejných textech jako v USA. Navíc ty velké datové sety už existují. Dále můžeme vytvářet syntetická data, a tak nejsme omezeni daty vygenerovanými lidmi.
Ve veřejném prostoru se v souvislosti s AI začalo objevovat hodně negativních narativů. Třeba že AI vezme práci či způsobí vyhynutí lidstva. Co na to říkáte?
Podle mě nás ještě hodně negativní názory čekají, až lidé skutečně začnou ve velkém přicházet o práci. To se zatím tolik neděje a většinou jde jen o pár případů. Navíc se to bude mnohem pomaleji měnit v regulovaných oblastech, jako je třeba právo, aby v nich zůstal lidský faktor. Zatím AI není taková, aby hromadně nahrazovala celé pozice. Pak bude důležité se zamyslet, jak změnit společnost, aby lidé bez práce přežili a neměli jsme tu armády nezaměstnaných a jen pár miliardářů.
Jak z toho tedy ven?
Může to vypadat tak, že stát bude brát AI jako zdroj, který generuje bohatství a pak bude mít prostředky na to se o své občany postarat. Dovolím si příměr k solárním elektrárnám, které generují energii ze slunce a mohou tak pasivně vytvořit nějakou hodnotu.
Takže něco jako ve Star Treku, kde se zdroje používaly pro blaho celého lidstva?
Tohle je ta cesta, kterou to půjde. Nejvíc mám obavu z období, kdy bude docházet k tomu přechodu. Může docházet k revolucím, sociálnímu napětí a podobně. Podle mě to bude období podobné změnám na začátku 20. století. Může to být velmi turbulentní. Tohle se ale těžko odhaduje. Stále věřím, že to dopadne všechno dobře.
Přes deset let vytváříte a vylepšujete hru Space Engineers. Nejste už z toho unavený?
Naopak. Přemýšlíme nad tím, jak ten koncept ještě vylepšit.
