Technologie kráčí vpřed rychleji než naše dovednosti. Bez digitálního vzdělávání tak potenciál AI nevyužijeme

Současná doba je obdobím intenzivních technologických změn, které prostupují všemi oblastmi našeho života. Od zaměstnání a vzdělávání až po mezilidské vztahy. Naše schopnost reagovat na ně, osvojovat si nové dovednosti a efektivně a eticky využívat dostupné technologie se stává nezbytnou podmínkou nejen profesního úspěchu, ale i osobní spokojenosti a pocitu bezpečí. Technologie se přitom týkají každého z nás, bez ohledu na to, zda pracujeme v drobném podnikání, nebo v nadnárodní korporaci.

Základní digitální kompetence chybí skoro třetině obyvatel

Podle dat Eurostatu se v roce 2022 zúčastnilo celoživotního vzdělávání pouze 5,8 procenta dospělé populace ČR, zatímco průměr Evropské unie dosáhl na 11,9 procent. V oblasti digitálních dovedností je pak situace ještě znepokojivější, jelikož 31 procent obyvatel ČR nemá ani základní digitální kompetence.

Nejde přitom pouze o populaci seniorů nebo sociálně znevýhodněné občany, kteří mají limitovaný přístup k technologiím. Nedostatek digitální zdatnosti je patrný i mezi lidmi ve vedoucích pozicích.

Zkušenost s umělou inteligencí má téměř polovina obyvatel, ale pouze 3,5 procenta ji aktivně využívá denně. Nechybí nám nástroje, ani možnosti pro vzdělávání nebo čas, ale vlastní odpovědnost za vzdělávání, představivost a připravenost technologie efektivně využívat pro inovace i profesní produktivitu.

AI se zabývají dvě třetiny českých firem

Podle průzkumu společnosti Manpower Group už více než dvě třetiny českých firem umělou inteligenci buď používají, nebo plánují její zavedení. Největší překážkou adopce však nejsou technické aspekty, nýbrž lidský faktor, který zahrnuje nejistotu, obavy ze změn a nedostatek motivace k učení.

Z tohoto důvodu by měly firmy pojímat vzdělávání zaměstnanců jako strategickou investici. Důležitá je tvorba podnětného a bezpečného prostředí, v němž mohou lidé sdílet zkušenosti, klást otázky a experimentovat s novými technologiemi. Podpora vnitrofiremních vzdělávacích komunit, systematické vedení a využívání inspirativních příkladů jsou efektivními nástroji růstu. Zároveň je nutné, aby se rozvoj lidských kompetencí v oblasti AI stal součástí dlouhodobých cílů organizací.

Digitální budoucnost už probíhá

Nenahraditelnou úlohu hraje také veřejná správa. Musí zajistit dostupnost vzdělávacích možností, podporovat rekvalifikace a vytvořit podmínky pro růst i v menších podnicích. Současně by měla jít příkladem nejen při zavádění digitálních služeb, ale i v přístupu ke vzdělávání úředníků.

Jednotlivci se musí ujmout iniciativy a aktivně si osvojovat znalosti. Éra, kdy stačilo formální vzdělání na celý profesní život, je minulostí. Znalosti mají nižší trvanlivost. Dnes se očekává, že během života změníme zaměstnání několikrát a mladou generaci připravujeme na profese, které dosud ani neexistují. Kritické myšlení, základní porozumění technologiím a tomu, jak fungují, schopnost zkoumat nové možnosti a otevřenost ke změnám, tedy digitální nastavení mysli (digitální mindset), tvoří soubor dovedností, které nám umožňují nejen obstát v digitální společnosti, ale aktivně se podílet na jejím formování.

Digitální budoucnost není vzdálená realita. Probíhá již nyní a záleží jen na nás a našich lidech, jakou roli v ní my a naše organizace sehrajeme.

Autorka je zakladatelkou a předsedkyní správní rady neziskové organizace Czechitas. Její komentář je součástí zprávy SAP „Budoucnost českého byznysu v éře AI“. V jejím rámci významné osobnosti z oblasti byznysu a technologií hodnotí výsledky průzkumu mezi 206 vrcholovými manažery českých firem. Celou zprávu si můžete přečíst zde.