Úroveň Česka se po letech vzdaluje Západu

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: archiv E15

Ekonomická úroveň České republika se přestává blížit k průměrné úrovni EU. V roce 2010 činil hrubý domácí produkt na obyvatele v Česku 80 procent průměrné úrovně EU. V roce 2007 to bylo 83 procent. Ještě roku 2000 však představoval HDP na obyvatele jen 71 procent průměru unie.

Od roku 2004 figurovalo Česko v tempech růstu HDP převážně v první třetině žebříčku 27 zemí EU, loni se propadla k polovině.

Na rozdíl od růstu hospodářství se ale zlepšuje zadluženost vládního sektoru. Česko se loni s podílem deficitu rozpočtu na HDP ve výši 3,1 procenta dostala mezi 27 zeměmi unie na 9. místo, zatímco v roce 2010 byla na 13. místě a v roce 2000 na 22. místě.

Srovnání HDP

Srovnání růstu HDPSrovnání růstu HDP | CSU

Zdroj: ČSÚ

V plnění maastrichtských kritérií si Česko nestojí špatně, na přesvědčivosti však ztratila v konkurenceschopnosti. „Sečteme-li zadluženost vládního sektoru a dluhy domácností a firem, byla v roce 2010 Česká republika druhou nejméně zadluženou zemí Evropské unie podle poměru těchto dluhů k hrubému domácímu produktu, který dosahoval 110 procent“, uvádí analytička ČSÚ Drahomíra Dubská.

Srovnání zadluženostisrovnání zadluženostisrovnání zadluženosti | CSU

Zdroj: ČSÚ

Předloňská celková zadluženost země 110 procent HDP, která zahrnuje součet vládního a soukromého dluhu domácností, staví Česko na pozici druhé nejméně zadlužené země v unii. Nižší úroveň vykázalo jen Rumunsko se 107 procenty, nepatrně vyšší hodnotu mělo Slovensko.

Vývoj HDP

Vývoj HDP a HPH ve stálých cenách, meziroční indexyVývoj HDP a HPH ve stálých cenách, meziroční indexy | CSU

Zdroj: ČSÚ

Přírůstky podílu Česka na světovém exportu se podle analytičky ČSÚ Drahomíry Dubské neustále zmenšují. Podíl země na světovém vývozu se loni proti roku 2006 sice zvýšil, ovšem ne tak výrazně jako v pobaltských zemích, Slovensku, Polsku, Bulharsku a Rumunsku. Největší pokles zaznamenaly v tomto ohledu Finsko a Velká Británie.

Konkurenceschopnost české ekonomiky klesla během posledních 16 let především vlivem zdražení práce. Její růst byl podle reálných jednotkových nákladů práce nejvyšší ze zemí EU. Ve vybraných necenových faktorech konkurenceschopnosti, jako jsou podíly vysokoškolsky vzdělaných v populaci, proporce výdajů na vědu a výzkum na HDP či míra zaměstnaných v oblastech sofistikovanějšího průmyslu a služeb, se pozice ČR příliš nemění, uzavřela Dubská.