Veganský steak míří na blacklist. Europoslanci rozhodli, co je a není maso
Evropský parlament schválil nové nařízení, podle něhož se za maso mohou označovat pouze produkty pocházející z původně živých zvířat. Výrazy jako „steak“, „řízek“ nebo „burger“ tak nově nesmějí nést rostlinné alternativy. Pravidla začnou platit od příštího roku, pokud je potvrdí Rada EU.
Podle schváleného znění se za maso považují „jedlé části zvířat, včetně krve“. Výrazy jako „steak“, „řízek“, „klobása“, „burger“, „hamburger“, ale i „vaječný žloutek“ a „vaječný bílek“ jsou vyhrazeny pouze pro produkty, které tyto složky skutečně obsahují. Naopak se nesmějí používat pro výrobky získané z rostlin ani z buněčných kultur.
Ministerstvo je pro, farmářům vadí regulace
Ministerstvo zemědělství podporuje snahu o harmonizaci pravidel. „V současné době jsou v jednotlivých členských státech přístupy k označování masa a masných výrobků roztříštěné a nejednotné. Je tedy vhodné, aby k označování produktů přistupovala celá EU stejně, což by prospělo jednotnému trhu i jasnému informování spotřebitelů,“ uvedla zastupující mluvčí resortu Karla Mráčková.
Zcela opačně návrh vnímá Asociace soukromého zemědělství ČR. Podle místopředsedy Jana Štefla je definice masa zbytečná a měla by zůstat věcí trhu a spotřebitelů. „Je třeba to nechat na zákaznících, nedělat z nich nesvéprávné lidi. Pojmy jsou mezi nimi nyní nějakým způsobem zavedené, tak proč to nerespektovat?“ říká Štefl s tím, že diskuse o podobných záležitostech „pouze odvádí pozornost od jiných zásadních problémů“.
Za zbytečnou regulaci považuje novinku i generální ředitel producenta kultivovaného masa BeneMeat Roman Kříž: „Spotřebitelé jsou svéprávní. Pamatujeme zákaz názvů jako “tuzemský rum” nebo “pomazánkové máslo”, které rovněž nikoho nemátly, zákaz nijak nepřispěl k větší ochraně spotřebitelů, pouze k extra nákladům výrobců.„
Podle Kříže se pro jím vedenou firmu nic nemění. „Jednáme od začátku transparentně. I když v běžné komunikaci mluvíme o kultivovaném masu, oficiálně se námi vyvíjený a vyráběný produkt nazývá ‚kultivované buňky‘. Je to nejpřesnější jak z vědeckého hlediska, tak z hlediska posuzování bezpečnosti regulatorními orgány. Lidé si zaslouží mít na výběr další možný zdroj živočišných bílkovin bezpečný, etický, s jasným původem a složením. Na tom žádné slovíčkaření nic nemění,“ doplnil.
Že jsou v evropském zemědělství i jiná témata k řešení, si myslí také předsedkyně zemědělského výboru europarlamentu Veronika Vrecionová (ODS, ECR). Ta pro definici masa ovšem hlasovala. „Masné názvy, například řízek či steak, mají patřit výrobkům s masem. Rostlinné alternativy ať jsou označeny jasně a pravdivě. Je to ochrana spotřebitele i férové soutěže,“ komentovala přijatý návrh.
Potravináři mluví o jistotě i férové soutěži
Potravinářská komora ČR krok vítá. Podle jejího mluvčího Marka Zemánka nové znění „konečně přináší dlouho očekávané vyjasnění pojmu ‚maso‘ a stanovuje jednoznačný rámec pro jeho používání“. Komora upozorňuje, že vymezení bylo v minulosti opakovaně zpochybňováno i před Soudním dvorem EU, který některá označení jako „veganské maso“ nebo loga typu „zelená kráva“ označil za zavádějící.
„Nejednoznačné výklady ohrožovaly důvěru spotřebitelů a komplikovaly dohled nad potravinovým trhem. Návrh proto vítáme jako klíčový krok k větší srozumitelnosti a ochraně základních principů označování potravin,“ doplnil Zemánek.
Odpůrci varují před ideologickým přístupem
Zemánek zároveň upozorňuje, že podobná nejasnost se netýká jen masa, ale i dalších potravin živočišného původu, například medu či ryb. Kritizuje i vliv aktivistických skupin prosazujících rostlinnou stravu, které podle něj „záměrně zpochybňují tradiční označení živočišných produktů“.
Cílem nařízení podle něj není měnit chování spotřebitelů, ale zajistit transparentnost a férovou soutěž. „Každý samozřejmě ví, že takzvaný rostlinný či veganský párek není z masa. Už si ale ne každý uvědomuje, že podstatná část těchto produktů se z výživového hlediska nehodí jako skutečná náhrada masa,“ uzavírá Zemánek.
