Tesla, Uber nebo Twitter. Ačkoliv se může zdát, že tuto skupinu nesourodých mladých společností téměř nic nespojuje, opak je pravdou. Stále více populárních firem, které plní přední stránky byznysových médií, trápí stejný problém – ačkoliv se jejich hodnota pohybuje v miliardách dolarů, dlouhodobě se topí ve ztrátě.
V průběhu dubna způsobila automobilka Tesla, která se zabývá výrobou elektromobilů, malý poprask. Společnost, kterou řídí výstřední miliardář Elon Musk, totiž svou tržní hodnotou překonala takové americké giganty jako je General Motors nebo Ford. A to i přesto, že za celý loňský rok firma vyrobila pouze 76 tisíc vozidel. Pravidelně také výrobce končí své hospodaření v červených číslech, jen za první čtvrtletí letošního roku prodělala 330 milionů dolarů.
Mnoho technologických společností totiž v současnosti funguje na modelu „nejdříve růst, poté výdělek“. Typickým představitelem tohoto byznysového modelu může být například internetový obchod Amazon, který funguje déle než dvě dekády. I přesto však společnost dlouhodobě končila ve ztrátě, až v posledních dvou letech je firma nepřetržitě v zisku. „Bez neustálých investic do firmy by naše společnost brzy skončila za konkurencí,“ vysvětlovala v minulosti společnost.
Podobně investoři vidí také Teslu. Jejímu renomé hodně přidává také fakt, že za ní stojí již výše jmenovaný Elon Musk. Ten je známý svými velkolepými prohlášeními a plány, sám očekává, že jeho automobilka v příštím roce prodá půl milionu vozů. Právě vidina zářné budoucnosti elektromobilů a autonomního řízení podle analýzy portálu Vox.com akcie Tesly žene vzhůru. Tesla je tak mnohdy přirovnávána například ke společnosti Apple, jež dosahuje nejvyšších zisků přesto, že ovládá pouze pětinu trhu s mobilními telefony.
Skeptici však varují v případě Tesly před možnou umělou bublinou, kvůli které se nyní ceny akcií pohybují vysoko. Problémem pro vysokou cenu akcií automobilky tak může být například vysoká cena vozů nebo právě výše zmíněná aura výjimečnosti, která se nese kolem celé nevýdělečné společnosti.
Tyto spekulace by však mohlo umlčet uvedení nového vozu s označením Model 3. Právě ten by měl značně zvýšit prodeje automobilky, jeho uvedení je tajé příčinou nedostatku financí, které firma musela investovat do vývoje a rozšíření výrobní kapacity. Automobilka se tak nyní nachází na rozcestí, během následujících měsíců se ukáže, zda se vydala tou správnou cestou a rizikové podnikání se jí vyplatí.
Sociální potíže
Dalším typickým představitelem generace nevýdělečných společností je sociální síť Twitter. Ta zažila částečný comeback v loňském roce, kdy se stala kolbištěm kandidátů na post amerického prezidenta. Twitteru dokonce rostl počet uživatelů, nyní už je však situace zpět ve starých kolejích. V polovině dubna sice jeho akcie prudce vzrostly, nyní však znovu mírně klesají. V prvním čtvrtletí ztráta dosáhla 61 milionu dolarů, i tak dosahuje hodnota sociální sítě 13,3 miliardy dolarů.
Zatímco bývalému konkurentovi, sociální síti Facebook, stále roste množství nových uživatelů, Twitter se znovu potýká s propadem návštěvníků. Důsledkem je méně peněz z reklamy, které se však Twitter dlouhá léta vyhýbal.
Problémy s reklamou má však také hudební služba Spotify. Ta podle posledních výsledků skončí ve ztrátě 300 až 400 milionů dolarů. Důvodem je také růst uživatelů, jen za poslední rok jich přibylo 26 milionů. Významnou část výdajů streamovací služby pak tvoří platby za poplatky, které však množstvím příjmů společnost není schopná pokrýt.
Zatímco od prémiových uživatelů, kteří za službu paušálně platí, firma v minulém roce získala 2,5 miliardy dolarů, z reklam, které si musí poslouchat běžní uživatelé, společnosti přiteklou pouze půl miliardy. I přes dlouhodobou ztrátu však bylo Spotify na burze předběžně ohodnoceno na 13 miliard dolarů. Otázkou však zůstává, jak služba uspěje například ve srovnání s konkurenčním produktem Apple Music.
Růst i přes problémy
Naprostým unikátem je pak příběh aplikace Uber, která se snaží nabídnout alternativu k běžným taxislužbám. Hodnota mobilní platformy pro řidiče a jejich pasažéry se v posledních měsících vyšplhala až k závratným 70 miliardám dolarů. A to i přes mnohé skandály, se kterými se musela společnost potýkat – v mnohých městech musela po protestech taxislužeb a zastupitelů provoz ukončit, stáhnout se firma musela například z Brna.
Ačkoliv se může zdát, že Uber poskytuje aplikaci pouze jako možnost komunikace mezi řidičem a pasažérem, v loňském roce dosáhla firma ztráty 2,8 miliardy dolarů. Velkou část peněz putuje především řidičům, kteří v současnosti na mnoha místech světa jezdí za velmi nízké sazby – právě těm totiž společnost v některých světových lokalitách doplácí ušlý zisk.
Podle Timothy B. Leeho ze serveru Vox.com by jakékoliv finanční zaváhání společnosti mohlo znamenat brzký konec. „Pokud si Uber nebude moci dovolit ztrácet peníze na každé jízdě, rychle o řidiče přijde,“ uvedl ve své analýze Lee.
Mnohem větší problémy, než je přepravní služba, by však mohl Uberu způsobit jiný projekt. V současnosti totiž technologická společnost vynakládá značné finanční prostředky na vývoj autonomních vozidel.
Ten však provázejí také finanční spory – do autonomní divize Uberu totiž přešlo několik bývalých zaměstnanců Googlu, internetový gigant tak vyjádřil podezření, že si s sebou přeběhlíci odnesli také část technologického know-how.
I přesto je podle odborníků vývoj vozidla bez řidiče u Uberu daleko za ostatními firmami, otázkou tedy zůstává, zda se současné investice v budoucnu vyplatí.
