Z kryptoměn přežijí jen digitální peníze, říká bývalý ekonom amerického Fedu Sumit Agarwal
Když splaskne spekulativní bublina, mnozí obvykle tratí. Přesto zná historie investiční mánie, v nichž utrpení jednotlivců nakonec vyvážil přínos pro všechny. Na investicích do akcií amerických železničních společností si v 19. století spálily ruce tisíce spekulantů. Všichni Američané si ale i díky jejich ztrátám mohli přesednout z koňských povozů do vlaků. Splasklá internetová bublina na začátku 21. století zanechala mnoho vyprázdněných rodinných účtů, ale také síť datových kabelů, díky které se digitální ekonomika během dvou desetiletí mohla opravdu ve velkém rozjet. Co může vzejít z popela kryptoměnové mánie, je jedno z témat, o němž v rámci projektu PFI Talks hovoří Sumit Agarwal, profesor Národní univerzity Singapuru a bývalý ekonom americké centrální banky Federal Reserve. Celý rozhovor je k dispozici jako videozáznam nebo podcast v obvyklých aplikacích.
Rozhovor s profesorem Sumitem Agarwalem byl nahráván na konci listopadu, tedy několik dní po kolapsu kryptoměnové burzy FTX. Ta byla – i díky svému veřejně známému zakladateli Samu Bankmanu-Friedovi – ještě donedávna vnímaná jako etalon v oboru, který si za cíl klade ochránit společnost od inflace, údajně vyvolávané tím, že s tradičními měnami lze snadno manipulovat.
V pondělí 12. prosince byl ovšem Bankman-Fried zatčen, protože podle žalobců podváděl investory. Kauza FTX je ironickou ukázkou toho, že kryptoměny, které měly být imunní vůči spekulacím a zásahům centrálních bankéřů vystavených politickým tlakům, nejsou imunní vůči podvodům. „Za sebe musím dodat, že jsem si nikdy nemyslel, že krypto může být tímto všelékem,“ říká profesor Sumit Agarwal v novém rozhovoru PFI Talks, které deník E15 pravidelně přináší ve spolupráci s platformou Prague Finance Institute při výzkumném pracovišti CERGE-EI.
„Zaprvé krypto nemají rády tradiční banky, zadruhé centrální banky a zatřetí běžní spotřebitelé nemohou kryptoměny snadno používat. Takže do budoucna vidím jen jedno využití, a to v podobě zcela jiných kryptoměn, jimiž budou digitální měny centrálních bank, takzvané CBDC. Můžeme je sice vnímat jako krypto, ale ve skutečnosti půjde jen o digitální formu fiat měny,“ říká Sumit Agarwal s odkazem na latinský název pro peníze z moci úřední.
Profesor Agarwal působil v americkém Fedu pod guvernérem Benem Bernankem a nadále sleduje vývoj v nejvýznamnější centrální bance na světě. Pochybuje ovšem, že současný guvernér Jerome Powell dokáže dostatečně rychle zkrotit rostoucí míru inflace. „Myslím, že začátek pro něj nebyl dobrý, když byl do funkce jmenován Donaldem Trumpem. Sklidil za to spoustu kritiky. Následně ovšem jako guvernér odvedl skvělou práci, když se od Trumpa a od politiky Republikánské strany distancoval. I tak ale pod jeho vedením šlápl Fed přece jen vedle, když si myslel, že inflační tlaky jsou přechodné,“ domnívá se Agarwal.
Jedním z důvodů, proč současné inflační tlaky přetrvávají, i když už se globální ekonomika zbavila nejhlubších otřesů způsobených covidovou pandemií, je velké množství peněz v oběhu mezi lidmi. V roce 2020 se v globální ekonomice najednou ocitlo díky dočasnému snížení ceny peněz a sérii fiskálních stimulů takřka všemi centrálními bankami a vládami na světě pět až osm bilionů dolarů. „Pro lepší představu je třeba si uvědomit, že jde o finanční hodnotu v objemu HDP řady velkých zemí. Tak například HDP Indie činí zhruba 2,5 bilionu dolarů,“ upozorňuje profesor.
Nejvýznamnějším faktorem v současné ekonomice světa je podle Sumita Agarwala zrychlující se přesun ekonomické váhy směrem do Asie na úkor Evropy a USA. „Během následujících 20 let se největšími ekonomikami na světě stanou nejen země, jako jsou Indonésie, Japonsko, Čína, Indie a v menší míře Vietnam, ale i další asijské země. Díky velkému počtu obyvatel se mnohé z těchto zemí nemusejí spoléhat na hospodářský růst tažený vývozem do Ameriky nebo do Evropy,“ říká Sumit Agarwal a dodává, že toto platí navzdory nedávným veřejným protestům v Číně vyvolaných tím, že tamní vláda „naprosto nezvládla řízení covidové krize“.
Příkladem sílícího významu Asie je podle profesora Agarwala rostoucí přitažlivost Singapuru pro bohaté investory, kteří do jihoasijského městského státu přesouvají své rodinné investiční kanceláře, známé pod anglickým termínem family office.
„Singapur se tak z různých důvodů stal bezpečnou zemí. Uvedu velmi jednoduchý příklad: za poslední tři roky se z Hongkongu a Číny do Singapuru přestěhovalo tisíc nových family offices. Přitom založení jednoho takového vyjde v průměru na 50 milionů dolarů. Singapur z toho těží na úkor asijských zemí. A protože Singapur není závislý na Číně, může přilákat peníze také z Indonésie, Indie, Vietnamu nebo z Thajska,“ uvádí Sumit Agarwal.
| Sumit Agarwal (52) je proděkanem a profesorem Low Tuck Kwong na School of Business a profesorem na katedrách ekonomie, financí a nemovitostí Národní univerzity Singapuru (National University of Singapore). Dříve působil jako ekonom ve výzkumném oddělení americké centrální banky Federal Reserve. Před nástupem do Fedu působil jako viceprezident oddělení pro řízení úvěrových rizik pro malé a střední podniky v Bank of America. Sumitovy výzkumné zájmy zahrnují otázky týkající se finančních institucí, mezinárodních financí, trhů s nemovitostmi, městské ekonomiky a kapitálových trhů stejně jako financí domácností a behaviorálních financí. |
