Zákon o zaměstnaneckých akciích míjí realitu startupů, mladé firmy ho nevyužijí, říká investor

Zástupci českých startupů nejsou spokojení s podobou zákonu o zaměstnaneckých akciích.

Zástupci českých startupů nejsou spokojení s podobou zákonu o zaměstnaneckých akciích. Zdroj: DALL-E, Open AI

Pokud chcete pomoci českým mladým a nadějným firmám, zjednodušte zavedení zaměstnaneckých akcií. Tuto větu slýchali politici od lidí ze startupového světa roky. Ale novela zákona, která na požadavek reagovala a kterou poslanci schválili letos v listopadu, je pro startupisty zklamáním. „Ačkoliv byl záměr politiků asi dobrý, výsledná forma návrhu nebude pro startupy použitelná,“ shrnuje postoj části komunity partner investičního fondu Presto Ventures Milan Lupač. 

V polovině listopadu Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o takzvaných zaměstnaneckých akciích, které by teoreticky měly umožnit účast zaměstnanců na úspěchu rychle rostoucích firem v jejich začátcích, kdy nemají dostatek peněz na zaplacení špičkových expertů. Měli jste možnost se k tomu vyjádřit? 

Ano dostala se k nám komentovaná verze od Svazu průmyslu a dopravy k připomínkování. Celkově se k návrhu měla možnost vyjádřit celá řada lidí ze startupového světa od startupistů po právníky a daňové poradce.

A byly vaše podněty vyslyšeny? 

Bohužel nebyly. Ačkoli byl záměr politiků asi dobrý, výsledná forma návrhu nebude pro startupy použitelná. Změna totiž není dostatečná. Zároveň ale nemám pocit, že by se informace o startupové praxi k politikům nedostaly. V Česku máme celou řadu lidí, kteří se zabývají vysvětlováním, proč je pro nás správně nastavený ESOP (Employee Stock Option Plan, anglický výraz pro zaměstnanecké akcie – pozn. red.) důležitý. Mezi nimi například platforma ESOPasap, která se dlouhodobě zabývá přesvědčováním politiků a pokusy najít kompromis, který by byl přijatelný pro všechny strany.

Zákonodárci nic na základě vašich zkušeností a připomínek neupravili? 

Podle mého názoru nebylo na základě připomínek možné již nic upravit, zejména vzhledem ke stadiu legislativního procesu a také kvůli tomu, že schvalovaná úprava byla součástí většího balíčku změn. Můj osobní pocit je, že jakákoli větší změna byla v danou chvíli neprosaditelná, protože by znamenala podstatně větší zásah. Byl tedy nejspíš zvolen postup, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.

Novela tedy startupům nic nepřinese? 

I po novelizaci bude česká úprava ESOP pro startupy téměř nepoužitelná. Firmy pro motivování a udržení svých lidí používají opce, ty se za nějaký čas promění na akcie a někdy dál v budoucnu, když se naskytne příležitost, je možné ony akcie zpeněžit. Než se ale zaměstnanec dostane k penězům, může uplynout poměrně dlouhá doba. 

Jádro problému, který jsme tu měli doposud, tkví v tom, že jedna z daní je zaměstnanci vyměřena při uplatnění opce a získání samotné akcie – tedy v době, kdy akcii ještě nezpeněžil. Tuto daň samozřejmě provázejí odvody na sociální a zdravotní pojištění. Hlavním problémem je, že pro zaměstnance to může být podstatný zářez do jeho rozpočtu a v některých případech ani nemusí mít prostředky na zaplacení částky, kterou po něm stát žádá. Je nutné si uvědomit, že akcie startupů jsou v některých fázích nelikvidní a zaměstnancům může trvat roky, než je budou moct prodat. 

Partner investičního fondu Presto Ventures Milan Lupač Partner investičního fondu Presto Ventures Milan Lupač | Presto Ventures

Jak to novela změnila?  

Ministerstvo financí se pokusilo vyslyšet volání po tom, aby zaměstnanci nebyli zdanění předtím, než z nabytého podílu obdrží prostředky na zaplacení daně. Jejich myšlenkou bylo systém co nejvíce zachovat a pouze posunout moment splatnosti daně na dobu prodeje akcie. To může znít optimálně, nicméně ďábel je zde skryt v detailu – konkrétně že daň je splatná také v momentu ukončení pracovního poměru.

To se míjí se startupovou realitou v tom, že lidé ve startupech nemusejí zůstávat dlouho. Startupy mají několik vývojových fází a ESOP jsou důležité zejména na začátku, kdy firma mnohdy nemá jiné prostředky k získání a udržení potřebných talentů. Na začátku je potřeba do startupu dostat lidi například z teplých míst v korporátech, je tedy potřeba jim nabídnout něco cenného, ale i tak ve startupu nakonec nemusejí vydržet dlouho. Každá fáze vývoje je totiž trochu jiná – na začátku jsou potřeba lidé, kteří budují, pak to ale přechází do období, kdy je potřeba udržovat a rozvíjet. Proto může být fluktuace lidí mezi těmito fázemi poměrně zásadní.

Tímto se tedy opět dostáváme do situace, že splatnost daně předtím, než bude zaměstnanec mít možnost akcii zpeněžit, je poměrně reálným scénářem.

Nebude takové nastavení lépe využitelné pro klasické firmy, kde může být nižší fluktuace?   

Určitě, pro zavedené firmy tato novela může znamenat zlepšení. Jedno z hledisek je vnímání rizika. U startupu například ve třetím roce existence nabudete akcii a bude vám vyměřena daň – ale to neznamená, že se daná společnost dožije momentu, kdy akcii budete moci zpeněžit. U zavedených firem je takové riziko o poznání menší a vnímání této novely tedy může být o dost pozitivnější. Zároveň u zavedených firem může být větší šance využít časový test a vyhnout se placení daně z kapitálových příjmů.

Nedávno zákon o zaměstnaneckých akciích schválilo Německo, před pár měsíci se k tomu odhodlalo i Slovensko. Dají se nějak tyto jednotlivé legislativy porovnat? 

Dají. Je to zajímavé, Německo bylo dlouho považované za konzervativní zemi, která ESOP nezavede a nepůjde tedy směrem USA nebo pobaltských zemí, které daň vyměřenou v době uplatnění opce a nabytí akcie v nějaké formě odpouštějí. Nakonec tam ale úpravu stejně zavedli, stejně jako Slovensko, které navíc šlo ještě dál a aplikovalo ESOP i na spolupracovníky – tedy i na lidi, kteří pro startup dělají na IČO, což je vlastně unikát. 

My v Česku se tak pomalu stáváme ostrovem. Hledají se tu spíše způsoby, jak obejít odpuštění daně, ale ono to vlastně nejde. Místo inspirace, kterou bychom si mohli vzít od zemí okolo nás, se tu snažíme vymyslet odlišný přístup ke stejnému problému, který mnohé země už vyřešily. 

Zmínil jste, že hlavním problémem přijatých podmínek je fakt, že ke zdanění dochází ve špatný moment. Je tam ještě nějaký technický problém? 

Moment zdanění je hlavní problém, to ostatní není až tak podstatné. I když je tam pokus o posunutí zdanění k momentu prodeje, tak stále platí, že u spousty lidí to nemusí vyjít, a opce si tím pádem nevezmou. 

Slyšel jsem názor, že lepší než tato novela by bylo, kdyby nevzniklo nic. Souhlasíte s tím? 

To si nemyslím, posun to určitě je. Minimálně z hlediska uvažování a alespoň snahy pochopit, kde je zakopaný pes. Je vidět, že se ministerstvo financí snažilo pochopit, že problém je v tom, že v momentu zdanění lidé nemusejí mít peníze na zaplacení. Hledali tedy způsob, jak splatnost co nejjednodušeji posunout a zároveň stávající úpravu co nejméně změnit.

Ale stejně si tedy myslíte, že se to nebude využívat.

Ano, nemyslím si, že to někdo ve startupech použije. Na druhou stranu to ale snad není konec diskuze o tom, v jaké formě budeme mít v Česku zaměstnanecké akcie. Doufám, že až se potkáme na jaře nebo v létě příštího roku, tak bude na stole změna, která nás přiblíží standardu, který jsme zvyklí vídat v zahraničí. Současná změna je natolik malá, že přesvědčit startupy, aby ji využily, bude téměř nemožné.

Takže očekáváte, že se i po zavedení změny budou hledat cesty, jak toto omezení obejít? Tedy různé fantom akcie a podobně? 

Přesně to očekávám, i nadále budou snahy situaci různě řešit či obcházet. Minulý týden jsem se potkal se startupem, který před pár měsíci založili Slováci žijící v Česku, a kdyby firmu zakládali dnes znovu, tak už by to prý udělali na Slovensku. Jsou totiž přesně v té rané fázi, kdy potřebují přilákat talentované aale schopné lidi. Celá ESOP diskuze se může zdát jako malichernost, ale jeho správné nastavení může skutečně udělat velký rozdíl v tom, jak se české startupy budou vyvíjet.

Může to být častý případ? Že bude přibývat startupů založených u našich sousedů kvůli snaze vyhnout se komplikované legislativě o zaměstnaneckých akciích? 

Nemyslím si, že by to bylo nějak extrémně časté, ale ve chvíli, kdy se staneme ostrovem, tak o tom zakladatelé startupů určitě budou více přemýšlet. Specificky Slováci v Česku, kterých je tu poměrně hodně.

Během diskuze o nové legislativě vyšlo najevo, že svůj návrh připravují koaliční Piráti a opoziční Karel Havlíček (ANO). Takže doufáte, že se téma v dohledné době ještě otevře? 

Ano, protože vhodný návrh mají nejen Piráti, ale i TOP 09, která má taktéž ambici situaci změnit a přejít blíže k zahraničnímu standardu. Jsem optimista a očekávám, že se v příštím roce zařadíme po bok zemí, které mají ESOP vhodně implementovaný.

Ještě by mě zajímaly zkušenost z jednání se zástupci politiků a s úředníky. Jaké to bylo? 

Měli jsme příležitost mluvit s celou řadou lidí napříč politickým spektrem a musím říct, že jsme cítili ochotu naslouchat. Totéž se dá říct o ministerstvu financí, které se snažilo pochopit negativní postoj velké části startupového prostředí. 

Z osobního pohledu chápu rezervovaný přístup, který pravděpodobně pramení ze strachu, že by nějaká forma odpuštění daně vyměřené v době uplatnění opce mohla vést k poklesu výběru daní nebo že by mohlo docházet k daňové optimalizaci. Tyto otázky si však kladly i země, které ono odpuštění zavedly a řešení na něj našly – ať už v podobě časových testů na držení opce, nebo zrušení časového testu tak, aby se daň z kapitálových příjmů vyměřená při prodeji akcie platila vždy a bylo to tak trochu „něco za něco“.