Poslaneckou sněmovnou prošel ve třetím čtení zákon, který zavádí zaměstnanecké akcie. Podpořit by měly zejména českou startupovou scénu, jejíž zástupci po této právní úpravě už dlouho volají. Předložená poslanecká novela ale u nich vyvolala silný odpor. Například podle Tomáše Ditrycha, jednoho z právníků, kteří se v Česku na startupy specializují, by dokonce bylo lepší, kdyby zaměstnanecké akcie v připravované podobě vůbec nevznikly.
Zaměstnanecké akcie a opční programy, zjednodušeně řečeno, umožňují pracovníkům získat podíl ve firmě, kde pracují. Startupy, které ve svých začátcích nemívají přebytek peněz, by s jejich pomocí mohly získávat zkušené profesionály a nabízet jim možný budoucí výdělek v případě úspěchu společnosti. V zahraničí jsou zaměstnanecké akcie běžné, v Česku ale vznik právní úpravy dlouho blokovalo ministerstvo financí. Jeho úředníci se obávali možného obcházení placení daní, proto jejich zavedení odmítali.
Současná vláda zaměstnanecké akcie zařadila do svého programového prohlášení. Jejich zavedení ale přišlo jinou než vládní cestou, prostřednictvím pozměňovacího poslaneckého návrhu. „Využili jsme okno příležitosti, využili jsme, že se podává zákon o dani z příjmů,“ říká jeden z navrhovatelů, Vojtěch Munzar z ODS. Spolu s ním se za změnu postavili poslanci Miloš Nový (TOP 09), Josef Bernard (STAN) a Michael Kohajda (KDU-ČSL).
Koaliční, ale bez Pirátů
Na rozdíl od vládních zákonů tak o změně nehlasovali ministři a návrh neprošel meziresortním řízením. „O všech pozměňovacích návrzích k návrhu zákona se ale vedla koaliční jednání, a poslanci tak měli možnost se s celou problematikou dostatečně seznámit,“ hájí postup Stefan Fous z tiskového oddělení ministerstva financí na dotaz, proč návrh neprošel standardní legislativní cestou. Zákon včetně této úpravy nyní prošel třetím čtením, nyní popotuje do Senátu.
Z vládní koalice se pod zákon nepodepsali pouze Piráti, kteří s jeho zněním nesouhlasí. „Podle nás je málo ambiciózní. Změna, kterou přináší, je spíše kosmetická a jsme přesvědčeni, že sektor startupů si zaslouží víc,“ uvedl dříve pro e15 místopředseda strany Martin Jiránek. Návrh ale nakonec ve Sněmovně podpořili.
„Ty podmínky, co jsou v tom pozměňovacím návrhu, ještě zdaleka nejsou tak přínosné pro startupy, jako to mají tyto země. Jestli chceme českou ekonomiku restartovat, jestli chceme podporovat úspěšné podnikatele a lidi, kteří mají podnikavého ducha, tak bychom ty podmínky pro startupy měli nastavit daleko příznivěji,“ uvedl při projevu v dolní komoře Jakub Michálek (Piráti), který také doplnil, že se jeho strana pokusí ve spolupráci s ministerstvy v budoucnu zákon upravit. Se zákonem mělo problém i opoziční hnutí ANO, které ale nakonec pro pozměňovací návrh také zvedlo ruku.
„Není to jen pro startupy, jsou to normální zaměstnanecké akcie,“ hájí změnu další z předkladatelů, Josef Bernard. „V každé firmě tak mohou motivovat zaměstnance, manažery či experty. Skoro si myslím, že to bude v našich podmínkách více využíváno ve standardních firmách.“
Konec zdaněných příslibů
Zaměstnanci mohou získat akcie svých firem už dnes, problém ale je, že je musí zdanit, jakmile akcie dostanou. „Ve skutečnosti se ale daní jen virtuální hodnota, pouhý příslib zdaněných peněz. My posouváme okamžik zdanění do definových okamžiků“ upozorňuje předkladatel Munzar.
„Návrh upravuje zdanění tak, aby se tento příjem ze zaměstnaneckých akcií nedanil ihned, ale odložil se do okamžiku, kdy budou dané cenné papíry prodány a zaměstnanec bude mít dostatečné prostředky na zaplacení daně,“ vysvětluje novinku Jan Škrabka, poradce ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS).
Podle pozměňovacího návrhu by odloženou daň, stejně jako v případě standardního zdanění odměny za práci, platil zaměstnavatel. To samé platí pro úhradu sociálního a zdravotního pojištění. Návrh ale určuje i maximální lhůtu pro odklad na deset let, pak bude třeba daň i pojištění zaplatit. Úprava řeší také situace, kdy dojde k prodeji podílu ve firmě anebo kdy zaměstnanec z firmy odejde.
Namísto odvážné vize opatrnost
Podle lidí ze startupového světa ale úprava vyvolá jedině chaos a slibovanou pomoc nepřinese. „Návrh zákona je nešťastný, nebude prospěšný ani využitelný v praxi,“ je přesvědčen právník Tomáš Ditrych z advokátní společnosti Mavericks, který se specializuje na právní služby pro startupy. „Jeden z důvodů jsou vyjmenované případy, za kterých se aktivuje povinnost zdanění.“
Daňová odbornice z poradenské společnoti Deloitte Kateřina Novotná jako problematické vidí definované okamžiky, ke kterým by se mohlo zdanění posunout: „Návrh například zavádí jako jeden z možných okamžiků změnu daňového rezidentství. Ta ale může jednoduše nastat i u zaměstnanců českých startupů. V některých situacích je bez pomoci daňových poradců současně v několika zemích obtížné daňové rezidentství stanovit.“ Novotná také připomíná, že návrh vytváří další nároky na zaměstnavatele.
Návrh kritizují také investoři do startupů. „Současná vláda v Česku, i přes spoustu prázdných proklamací, žádné inovace, ani nedejbože startupy podporovat nechce,“ napsal na sociální síť LinkedIn Vojtěch Roček. Podobně mluví i Michaela Gregorová z investiční skupiny Miton: „Bohužel musíme konstatovat, že návrh, který prošel druhým čtením v poslanecké sněmovně, naše naděje neplní. Převážila v něm opatrnost nad odvážnější vizí pro Česko, a návrh tak místo aby nadějným firmám situaci ulehčil, jim život spíše komplikuje.“
„Zásadní problém je, že návrh plně nerespektuje základní zásadu ,no tax before cash‘, tedy že zaměstnanec nemá být nucen státu platit cokoli dřív, než sám na transakci vydělá,“ upozorňuje Lukáš Konečný z startupového fondu Y Soft Ventures.
Návrh naopak podporuje Miroslav Lukeš z České fintechové asociace, která posun v oblasti zaměstnaneckých akcií prosazuje už dlouhou dobu. „Firmy si musí dávat pozor, komu akcie dají. Není to tak, že by je mohly dávat všem. Pokud se bude zaměstnanec podílet na vedení firmy, pak si to zaslouží, ale lidé na vrátnici by akcie dostávat neměli,“ říká Lukeš pro e15 a zdůrazňuje, že důležitý je už samotný vznik zákona, který se dá v budoucnu upravit.
Právník Ditrych se ale obává toho, že návrh bude schválený jen proto, aby si ho mohla vláda odškrtnout jako splněný úkol: „Obávám se, že současná podoba může sloužit pouze jako argument, že se udělalo, co se slíbilo.“
