Loni se spotřeba domácností v Česku propadla o 3,5 procenta, hrubý domácí produkt se meziročně snížil o 1,2 procenta. O vážnosti psychologického dopadu recese svědčí i to, že domácnosti loni utratily méně nejen po očištění o inflaci, ale také měřeno běžnými cenami o 1,3 procenta, všímá si Český statistický úřad.
Jakkoli jsou domácnosti pro růst ekonomiky důležité, jejich význam v posledních letech klesá. Jejich spotřeba ještě v roce 2003 tvořila polovinu HDP, loni to bylo něco přes 46 procent. Podobně se chová i podíl reálných mezd. Výdělky zaměstnanců se loni podílely na českém HDP z 29 procent. V rekordním roce 2004 to bylo přes 31 procent.
Dlouhodobě nahrazuje útraty domácností bilance zahraničního obchodu. Saldo vývozu a dovozu se loni vyšplhalo na deset procent HDP. Vývoz byl loni jediným tahounem ekonomiky. V posledním čtvrtletí se však i tento prorůstový zdroj v důsledku poklesu zahraniční poptávky téměř vyčerpal.
V kontextu celkového vývoje kupní síly mezd a platů v Česku může působit až nepatřičně údaj o růstu průměrné mzdy. Ta se v posledním loňském čtvrtletí vyšplhala na 27 170 korun, což je meziroční nárůst o 3,7 procenta a reálné zvýšení o 0,9 procenta. Za celý loňský rok činila 25 101 korun, když meziročně narostla o 2,7 procenta. Reálně ovšem průměrná mzda klesla o 0,6 procenta.
Analytici vidí za růstem mezd v posledním loňském čtvrtletí spíše snahu firem vyplatit ještě loni bonusy za rok 2012.
„To by také podporoval fakt, že v podnikatelském sektoru vzrostly mzdy více než v nepodnikatelském sektoru, kde dokonce reálně poklesly. Podnikatelský sektor byl více motivován vyplatit prémie dříve, aby se vyhnul vyššímu zdanění.
Do jaké míry je růst mezd ve čtvrtém čtvrtletí jednorázový, uvidíme, až vyjdou výsledky za první čtvrtletí tohoto roku,“ soudí Václav Franče, analytik Raiffeisenbank. Analytici České spořitelny odhadují, že letos by domácnosti už nemusely šetřit tak jako loni. Jejich důvěra v ekonomiku podle ukazatelů Českého statistického úřadu roste a dalšími daněmi je už nebude dusit stát.
Jenže s růstem nezaměstnanosti a klesajícím počtem odpracovaných hodin se nedá očekávat, že by suma vyplacených mezd mohla Čechy přimět k dramatickému obratu z šetření k utrácení. Dá se spíše počítat s tím, že také v letošním roce si čeští zaměstnanci jako celek koupí kvůli poklesu reálné hodnoty výdělků zase o něco méně než v roce 2012.
Inflace zpomalila
Spotřebitelské ceny vzrostly v únoru proti lednu o 0,1 procenta, hlavně kvůli růstu cen pohonných hmot. Meziroční inflace zpomalila na 1,7 procenta z lednových 1,9 procenta. Analytici odhadovali meziroční pokles inflace v průměru na 1,8 procenta. Meziměsíční růst spotřebitelských cen ovlivnilo zejména zvýšení cen pohonných hmot, které po třech měsících poklesu na konci loňského roku a mírném růstu v lednu vzrostly v únoru o 2,3 procenta. Dále se zvýšily ceny dovolených s komplexními službami, ceny nářadí, nástrojů a různých potřeb pro dům a zahradu. Dražší bylo i pojištění.
