Plocha osetá řepkou už nebude v dalších letech růst, ale ani neklesne. Shodli se na tom agrární odborníci i ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO), které deník E15 oslovil.
Pole s řepkou se od začátku devadesátých let zvětšila na více než dvojnásobek a loni zabírala 394 tisíc hektarů. To znamená, že se plodina v roce 2017 pěstovala na třinácti procentech orné půdy, jak vyplývá z údajů ročenky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Takové množství podle ministra zemědělství v demisi a agronoma Jiřího Milka stačí. “Myslím, že jsme na stropu,” řekl Milek. Podobného názoru je tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek a agrární analytik Petr Havel. “Únosná hranice je v České republice od tří set tisíc do 350 tisíc hektarů,” řekl Havel, podle kterého zůstane plocha osetá řepkou v příštích letech “plus minus stejná”. “Je to významná tržní plodina a nepředpokládám nějakou zásadní změnu,” doplnil Šebek.
Problém ale není podle analytika Havla v množství řepky jako spíš ve velkých půdních blocích, na kterých se pěstuje. “Je potřeba přerušit ty široké lány remízky, mezemi, polními cestami nebo tůněmi tam, kde se drží voda,” řekl. “Pak půda víc zadrží vodu a zejména v přívalových deštích se neodplaví ta nejsvrchnější a nejkvalitnější část, která ovlivňuje výnosy,” dodal Havel.
Šebek vidí potíž v tom, že se řepka seje moc často. “Osevní postupy doporučují jednou za pět až osm let na stejném pozemku. Jenomže to dodržuje prakticky málokdo,” uvedl. Důvod, proč se zemědělci řepky nechtějí vzdát, je velká poptávka kvůli možnosti využití této plodiny jako biopalivo. Tomuto účelu slouží podle Havla kolem šedesáti procent z množství plodiny vypěstovaného v Česku.
Havel upřesňuje, že zájem o řepku souvisí především s ekologickými cíli Evropské unie, podle kterých má být podíl v dopravě spotřebovaných biopaliv vyráběných z potravinářských plodin do roku 2020 nejvýše sedm procent. Dodavatelé pohonných hmot proto musejí přimíchávat biopaliva do benzinu a nafty, u benzinu je to nejméně 4,1 procent a u nafty šest procent. “Vzhledem k tomu, že nic jiného nemáme, musíme to dělat řepkou,” dodal Havel.
Nicméně plocha osetá řepkou v Česku byla v minulosti ještě vyšší. V roce 2013 dosahovala podle údajů ČSÚ 419 tisíc hektarů, pak začala rok od roku mírně klesat. Agrární analytik Havel to spojuje se zmíněným závazkem na podíl biopaliv v dopravě, který Evropská unie snížila v roce 2014 na sedm z původních deseti procent, a tím i poklesem ceny řepky.
Zdaleka nejvyšší nárůsty plochy oseté řepkou byly v polovině devadesátých let a v roce 1999, kdy se meziročně zvýšila osetá plocha dokonce o 85 tisíc hektarů. “Měli jsme biopaliva dřív, než to stanovila Evropská unie. Zaváděl je tehdejší ministr zemědělství Josef Lux (KDU-ČSL). Byl to velmi složitý a náročný systém,” komentoval nárůst analytik Havel.
Dominantním zpracovatelem řepky v Česku je společnost Preol patřící do potravinářského koncernu Agrofert, který někdejší majitel a současný premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) převedl do svěřenských fondů. Preol podle údajů z webových stránek zpracuje ročně 450 tisíc tun řepkových semen, přičemž v loni byla podle dat Českého statistického úřadu sklizeň řepky 1146 tisíc tun.
Agrofert není přes dceřinou firmu pouhým zpracovatelem, ale je také pěstitelem plodiny. “Zemědělské firmy Agrofertu pěstují řepku na 19 tisících hektarech, což je 4,8 procenta z celkové výměry plochy oseté řepkou v Česku,” uvedl pro E15 mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.
