Změny amerických cel české firmy moc neovlivní, zvyšují ale nejistotu, soudí experti

Situace kolem amerických cel zatím české firmy podle analytiků příliš neovlivní, v platnosti totiž nejspíš zůstávají pro tuzemské vývozce klíčová cla na automobily či ocel. Celkově jsou ale nová cla pro EU mírnou úlevou, pravděpodobně ovšem jen dočasnou. Další změny kolem amerických cel tak především zvyšují nejistotu na trhu. Uvedli to analytici v reakci na páteční rozhodnutí amerického Nejvyšší soudu a následné dnešního oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení nových cel ve výši 15 procent.

Dosavadní cla na EU pro běžné zboží činila 15 procent, jejich výše by tak měla zůstat stejná. Trump sice v pátek původně oznámil zavedení cel ve výši deseti procent, dnes je ale zvýšil na 15 procent. Nadále navíc platí dříve uvalená cla například na ocel a hliník ve výši 50 procent a na automobily ve výši 25 procent, o těch soud nerozhodoval.

Hlavní ekonom Portu Jan Berka upozornil na to, že pro českou ekonomiku jsou problematická zejména cla na automobily, která zůstávají v platnosti. Aktuálně je navíc největším problémem nejistota kolem budoucnosti amerických cel. Ta podle Berky může omezit zahraniční poptávku po českém zboží. "Klíčové ale je, že se čeští exportéři dokážou relativně flexibilně přizpůsobit. USA pro nás nejsou hlavním přímým odbytištěm, postupně navyšujeme podíl na dalších evropských, ale také například afrických trzích," řekl Berka.

Analytik skupiny Natland Petr Bartoň upozornil, že jedna z velkých kategorií českých vývozů do USA je v leteckém průmyslu, na které se dosud vztahovala výjimka. "Pokud teď nová cla budou skutečně na všechno, pro tuto část českých vývozů to může znamenat zvýšení cla," podotkl Bartoň. Zároveň ale připomněl, že české firmy podle výpočtů více než americká cla ovlivňoval přítok čínských výrobků do EU. "Když teď budou proudit do USA zase snáze, protože snížení cel na Čínu je výraznější než na EU, tak by měly české firmy zase o něco méně strádat kvůli čínské konkurenci," dodal Bartoň.

Manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler zásadní dopad na Česko v blízké době také neočekává. "Prezident má totiž možnost uvalit na 150 dní cla, která nevyžadují schválení Kongresem. Troufám si tvrdit, že v mezičase se mu podaří cla opět zavést na základě jiného zákona," uvedl. Současná situace má podle něj spíše vnitropolitické dopady v USA.

Podle hlavního ekonoma Creditas Petra Dufka vneslo zrušení cel pro jednotlivé země do situace zmatek. Na trhu tak zůstává vysoká nejistota, co bude dál. "Dokážu si představit situaci, kdy exportér vypraví loď se zbožím do USA, avšak než dopluje, bude vše zase jinak. Takže nemá smysl přehnaně pospíchat," řekl.

Na mimořádnou nepřehlednost situace upozornil také analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. Vzhledem k platnosti cel na ocel a hliník a automobily ovšem nečeká výrazně změny pro Česko. Nejlepší reakcí evropského průmyslu by podle něj bylo přesměrování exportů na trhy mimo USA a případně některé výroby, ale s minimální investicí, převézt na území USA.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda očekává, že o dopadu na český export a průmysl bude jasněji až podle toho, jaká cla budou platit po skončení nyní začínajícího maximálně 150denního období. "Trumpova administrativa zřejmě bude usilovat, aby sazba zůstala blízko dosavadní úrovni. To se však nemusí bezezbytku povést, kvůli vyšší legislativní komplikovanosti zavádění cel opřených o jiný právní základ, než o jaký se opírala cla reciproční," řekl Kovanda.

Podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky není vyloučeno to, že s výši cel může do budoucna zahýbat odpor zástupců amerického lidu. "Občané v USA z většiny s cly a souvisejícím zdražováním dovozu nesouhlasí. Zástupci tak budou muset myslet na své voliče," upozornil Peterka.