Katalánské metropole se rozhodla rázně řešit bytovou krizi. Barcelonští radní využívají relativně nového zákona, který jim umožňuje převzít neobývané nemovitosti. Majitelé prvních skoro dvou stovek bytů již obdrželi výzvu, aby nemovitost buď urychleně pronajali, nebo jim ji město vyvlastní.
Radnice napsala čtrnácti společnostem, které dohromady vlastní 194 bytů, uvedla španělská média. Magistrát majitele varoval, že pokud během následujícího měsíce nenajdou nájemníky, město prázdné byty vyvlastní a jako kompenzaci jim vyplatí polovinu tržní hodnoty. Majitelům také hrozí pokuty ve výši devadesát tisíc až devět set tisíc eur. Město chce získané byty pronajímat rodinám s nízkými příjmy.
V celém Katalánsku platí od roku 2016 zákon, který radnicím umožňuje převzít kontrolu nad nemovitostmi, které jsou neobývané déle než dva roky. Města je pak mohou sama pronajímat po dobu čtyř až deseti let, než je vrátí majiteli. Zákon byl dosud využit jen v několika málo případech. Barcelona chce teď využít dodatek zákona z loňského roku, který radnicím umožňuje nevyužívané nemovitosti rovnou vyvlastnit za polovinu tržní ceny.
Potíže s bydlením v Barceloně odstartovala finanční krize z let 2007 až 2008, píše agentura Bloomberg. Řada nemovitostí se tehdy stala majetkem bank, protože jimi věřitelé ručili za úvěry, které nebyli schopni splácet. Například španělská „špatná banka“ SAREB tak po Barceloně vlastní 149 neobsazených nemovitostí.
Nikdo v nich nebydlí proto, že banky obecně mají tendenci pohlížet na svá bytová portfolia čistě jako na aktivum, které prodají v okamžiku, kdy budou ceny vysoko. Nastavují vysoké nájemné a do bytového fondu obvykle příliš neinvestují. To vyvolává růst nájemného v celém městě.
Barcelona se proti tomuto trendu snaží dlouhodobě bojovat. K vyvlastnění se dosud uchýlila jen v několika málo případech. Loni v březnu však dvěma investičním fondům udělila pokuty v souhrnné výši 2,8 milionu eur za to, že nepronajímaly byty ve svých domech v centru města. Během pandemie také město využilo dvě stovky prázdných bytů jako nouzové ubytování pro bezdomovce a rodiny žijící ve špatných podmínkách.
Současné kroky Barcelony se zaměřují na velké vlastníky nemovitostí. Vyvlastnění hrozí u bytů, kde majitelé za uplynulé dva roky nepodepsali nájemní smlouvu a ve kterých uživatelé v nedávné době neodebírali elektřinu a nevyužívali služby. To znamená, že například příležitostně využívaných prázdninových bytů se hrozba vyvlastnění netýká.
Jak ale uvedla barcelonská radní pro bydlení Lucia Martínová, cílem města není nemovitosti vyvlastnit, ale přimět vlastníky k pronájmu. Pokud ale radnice dostane od majitelů bytů zamítavou odpověď, nebude s vyvlastňováním váhat, řekla pro deník 20 Minutos.
Ne vždy však majitelé bytů brání radnici v převzetí. Například banka SAREB se dočasně vzdala nároku na 256 bytů, které obývají squatteři. Úřady tak dostaly volnou ruku, aby potlačily obchod s drogami, který v bytech kvete, a následně je pronajaly žadatelům o obecní byty. Nyní se jedná o tom, že součástí tohoto programu se stane dalších 232 bytů.
Město chce každopádně zvýšit tlak na velké majitele bytů. Radnice se teď snaží v katalánské vládě prosadit, aby zkrátila období, po které může být nemovitost neobsazená, ze dvou let na šest měsíců.
