Češi zkoušejí žít v minidomcích a lodních kontejnerech | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak uspět v krizi

Vlastní bydlení od půl milionu? Češi zkoušejí žít v minidomcích a lodních kontejnerech

Kristina Veinbender

Kristina Veinbender

V lesní chatičce, kterou si postavila spolu s dcerou, bydlí Zdena Zlatová, původní profesí reklamní grafička, už třetím rokem. „K životu mi stačí málo. Na malém prostoru s malým počtem věcí se lehce udržuje pořádek a díky tomu mám v klidu i hlavu,“ říká Zlatová, spoluzakladatelka projektu na výrobu domků z vyřazených lodních kontejnerů Blokki. V Česku však není s podobným projektem na trhu sama. Firmy reagují na trend, v jehož rámci čím dál víc lidí dává přednost menším domkům, kterým se v zahraničí říká „tiny houses“.

Částečně za to mohou vysoké ceny na klasické bydlení, náklady na provoz a údržbu větších domů nebo snaha o uvědomělou spotřebu a minimalismus. I na pořízení minimalistického bydlení na klíč si nicméně musejí zájemci připravit kolem půl milionu korun.

S myšlenkou stavit domky z přepravních kontejnerů přišla dcera Zlatové, výtvarnice a designérka Karolína Stryková. Na nápad narazila náhodou na internetu. „Fascinovala mě relativně nízká cena, spousta možností, jak jdou jednotlivé moduly kombinovat, atraktivní vzhled i myšlenka recyklace šetrná k životnímu prostředí,“ vzpomíná. Její matku nápad také oslovil.

V Kazachstánu řádí neznámý zápal plic, varují čínské úřady. Má být nebezpečnější než koronavirus

„Děti vyrostly, mají svůj život, velký dům ztratil smysl a už mi na něj asi nestačily síly. Zjistila jsem, že je pro mě zbytečný a čas mi naopak bere,“ vysvětluje Zdena Zlatová, pro kterou je myšlenka minimalismu osobnostně blízká. „Osvobození se od nadbytečných věcí a velkého a technicky náročného domu je projevem svobody, kterou ke svému životu nutně potřebuji,“ říká.

Prohlédněte si fotogalerii:

Mezi zákazníky Blokki, která nabízí domky velikostí od 38 do více než sta metrů čtverečních, se podle zakladatelek objevují oba typy lidí. Velkou skupinu zájemců tvoří lidé středního věku, pro něž jsou rodinné domy po odchodu dětí zbytečně velké a kteří uvažují o přestěhování do menšího domku s výrazně nižšími náklady na provoz a údržbu.

„Další poměrně velká skupina jsou lidé, kteří chtějí hezkou chatu, často mladí, kteří hledají designově vyladěné místo pro víkendové útěky z města,“ dodává Zlatová, jež po dvou letech bydlení na samotě konstatuje, že jí z praktického hlediska nic v domku neschází.

Prodeje bytů padají. Majitelé se ale snaží držet ceny zuby nehty

„Jediné, z čeho mám obavy, je přístupová cesta, která je nezpevněná. Pokud napadne hromada sněhu, já se k chatě možná nedostanu autem,“ říká chatařka. Za dobu existence Blokki vzniklo 26 domků, další 4 jsou ve výrobě. Cena nejmenšího základního dvoupokojového domku s plochou 38 metrů čtverečních se pohybuje kolem 640 tisíc korun. Přesto hromadné stěhování do malého Zlatová v blízké budoucnosti neočekává.

Češi jsou podle ní v otázce bydlení poměrně konzervativní a jen malá skupina je ochotna slevit z nároků na velikost svého bydlení. „Průměrná mladá rodina s dvěma dětmi uvažuje o bydlení minimálně na ploše 65 metrů čtverečných. Tak je otázka, zda je tohle pořád ještě tiny house,“ dodává Zlatová.

Nový stavební zákon narazil. Vládní legislativci jej vrátili Dostálové k dopracování

Poněkud odlišně ale vidí situaci Daniel Rohan z architektonického studia DDAANN, které loni navrhlo projekt mini chaloupky v Jizerských horách s názvem TinyHouseDone.

„Češi používají tiny houses desítky let. Říkáme jim chaty,“ tvrdí Rohan s tím, že rozměry jím navrženého domu jsou pouhých 12 metrů čtverečních, a přesto údajně dokáže nenáročným obyvatelům nabídnout vše potřebné pro spokojený život. Minidomek ale svou cenou překonává výrazně prostornější chaty. Vyjde na 630 tisíc korun bez daně.

Smetanova vyhlídka zůstává za plotem, byť možná nelegálním. Působivé výjevy ale nabízí i její okolí

Přestože je myšlenka malých chatek Čechům velmi blízká, trvalé bydlení si v nich zatím většina populace ještě představit nedokáže, soudí Rohan.

„Přijde nám to obecně zatím asi málo solidní,“ komentuje architekt. Ohledně budoucnosti malých domků v Česku je ovšem optimistický. „Věříme, že se tento způsob bydlení rozvine, protože začíná být normální žít nenormálně,“ dodává.

Máme blacklist deseti tisíc makléřů, kteří nás chtěli využít, říká šéf Bezrealitky Hendrik Meyer

Podle názoru Sebastiana Pachmana, projektového manažera a spoluzakladatele rodinné firmy Smart Module, která vyrábí modulové domky na míru, velikost domu pro Čechy už nehraje tak významnou roli. „Lidé si začínají uvědomovat, že velký dům není ukazatel konta, ale zátěž navíc, kterou vlastně nepotřebují,“ konstatuje. Ceny Pachmanem nabízených domků se pohybují od 400 tisíc korun za plochu 18 čtverečných metrů. Pětina zájemců chce podle manažera domek používat výlučně jako chalupu, zbytek se tam plánuje usadit natrvalo.

I přes rostoucí zájem o služby stavebních firem si řada lidí z finančních důvodů buduje své miniaturní bydlení sama, domnívá se Jan Němec, bývalý konstruktér podvozků a hasičských automobilů a zakladatel projektu Tiny Home. Poprvé viděl malý domek na vlastní oči v Kanadě. Stavba ho zaujala natolik, že si heslo „tiny house“ zadal do vyhledavače na YouTube, aby se dozvěděl, jak takový domek vypadá zevnitř.

„Zaujalo mě, jak moc může být takové bydlení promyšlené, člověk si může domek navrhnout na míru a mít tam skutečně jenom to, co potřebuje,“ vzpomíná na svůj první dojem Němec. Pro stavbu podobného vlastního domku se rozhodl hlavně kvůli finanční nenáročnosti takového obydlí. „Lákalo mě především to, že může člověk bydlet levně, bez hypotéky, a přitom na hezkém místě. Domek se dá také lehce přemístit, a tak se člověk nemusí fixovat na jedno místo,“ vysvětluje majitel malého domku s plochou necelých osmnácti čtverečných metrů. Stavba mu trvala rok a vyšla ho na necelých 350 tisíc korun.

Neudržovaný areál v Tróji se proměnil na komplex luxusních bytů. Ten největší má 500 metrů čtverečních

Zezačátku musel čelit nepříjemným poznámkám ze strany rodiny a sousedů. „Když jsme je později pozvali na návštěvu, většina z nich nám začala rozumět,“ dodává Němec, který v domku bydlí spolu se svou přítelkyní už víc než tři roky. Nastěhovat se do malého pro ně nebylo zpočátku složité.

„Vzali jsme si to samé, jako když jedeme autem na dovolenou,“ vysvětluje. S postupem času se ale prostor začal zaplňovat. „Museli jsme začít přemýšlet nad tím, co opravdu potřebujeme, a to, co ne, nemilosrdně vycházet,“ vzpomíná. Od té doby postavil několik domků i pro další zájemce v Česku a na Slovensku a do budoucna očekává vznik celé vesničky sestavené z malých domků. „Stavební úřady a ochránci přírody se tomu většinou brání, přitom by se dalo dohodnout na vzhledu domku a na tom, jak je zasadit do krajiny tak, aby ji nenarušovaly,“ uzavírá.

OBRAZEM: Dětenice fungují a Pavel Ondráček otevírá veřejnosti i zámek na Peruci
FOTOREPORTÁŽ E15: Magnát Vítek ukázal, co za čtvrt miliardy udělal se závodištěm v Chuchli

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!