Budovu Rady Evropské unie opět ozdobí české umění, diplomaté si ale mohou oddechnout. Letos během českého předsednictví nebudou muset vysvětlovat partnerům, jak to umělec David Černý myslel s tureckými záchody nebo svastikami. Česko bude prezentovat velkoformátová tapiserie s dvanácti květy, které mají znázorňovat dvanáct hvězd na vlajce Evropské unie.
Dílo pojmenované Květinová unie se pro bruselskou veřejnost odhalí 12. července. „Půjde o velkoformátový, ekologicky vyrobený koberec umístěný na podlaze hlavního prostoru atria budovy, v níž se odehrávají jednání Rady EU,“ uvedla mluvčí Národní galerie Praha Eva Sochorová. „Hlavním symbolem předsednictví je věneček dvanácti léčivých rostlin materializovaný právě v této tapiserii,“ dodala. Galerie bude mít na starost také výzdobu zasedacích místností a čekáren.
Koberec společně utkali mladí čeští umělci, textilní designeři a grafici Jan Brož, Barbora Fastrová, Jakub Choma, Jakub Jansa, Valentýna Janů, Martin Kohout, Johana Pošov a kolektiv Overall Office. Projekt má výtvarně a s humorem zdůrazňovat pozitivní vztah k EU a ekologické aspekty českého předsednictví.
„Akcentuje potřebu dialogu, péče o druhé a o životní prostředí. Hlavními motivy projektu jsou jednota v rozmanitosti a období péče a uzdravování,“ píší umělci v anotaci k dílu. Koberec má výběrem materiálů symbolizovat také udržitelnost a recyklaci.
Podívejte se do galerie na výrobu tapiserie a připomeňte si, čím šokovala Entropa:
Každý z umělců dostal podle údajů v registru smluv za vytvoření díla kolem 96 tisíc korun, celkem získali umělci zhruba 884 tisíc korun. Během minulého českého předsednictví v roce 2009 visela na stejném místě plastika Entropa Davida Černého, za kterou měl stát zaplatit přes tři miliony korun a přibližně deset milionů za realizaci díla měl zaplatit soukromý investor. Výtvarník nakonec peníze státu dobrovolně vrátil a za dílo dostal od Úřadu vlády symbolickou jednu korunu.
Satirická Entropa, která si vystřelila z většiny členských států, rozčílila představitele mnoha zemí. Německo například symbolizují dálnice připomínající svastiku, Rakousko prezentují jaderné reaktory, Bulharsko zase turecké záchody a Polsko duhová vlajka. Česko symbolizovaly výroky tehdejšího prezidenta Václava Klause a Slovensko bylo zase zobrazeno jako uherský salám převázaný maďarskou trikolorou. Plastika nakonec v Bruselu nevydržela ani do konce českého předsednictví, což se ostatně nepodařilo ani samotné české vládě.
V rámci letošního předsednictví se v Bruselu představí přední čeští hudebníci a k vidění budou i české filmy. Zahajovací akce se má nést ve sportovním duchu, symbolem bude atletická legenda Emil Zátopek, který v Bruselu v roce 1954 pokořil světový rekord v běhu na deset kilometrů. Francie na tamním stadionu symbolicky předá štafetu Česku.
„Zátopek je tady docela známou figurou a zároveň jsme si říkali, že jeho tolikrát skloňované vlastnosti jako vytrvalost a jistá nezlomnost budou určitě potřeba nejen pro celé předsednictví,“ popisuje ředitelka Českého centra Brusel Jitka Pánek Jurková.
