Evropští lídři se zasekli na debatě o zastropování cen energií. Po komisi chtějí návrh

Pražský supersummit 2022: Premiér Petr Fiala (ODS) a německý kancléř Olaf Scholz.

Pražský supersummit 2022: Premiér Petr Fiala (ODS) a německý kancléř Olaf Scholz. Zdroj: Blesk:Jakub Poláček

Emmanuel Macron závěrem Evropské rady v Praze.
2
Fotogalerie

Světoví lídři při pátečním neformálním jednání Evropské rady probírali především energetiku a ekonomické dopady válečného konfliktu na Ukrajině. Část zemí vyzvala Evropskou komisi, aby rychle připravila plán na snížení cen energií. Některé státy také kritizovaly záměr Německa půjčit si 200 miliard eur, skoro pět bilionů korun na podporu jeho vlastních domácností a firem. Považují jej za nesolidární. 

„Dnes jsme cítili sdílenou vůli evropských lídrů snížit ceny energetických zdrojů a spolu s Radou EU a Evropskou komisí pracovat na tom, abychom toho dosáhli,“ zhodnotil jednání šéf Evropské rady Charles Michel. „Je tady široká podpora, abychom na jaře v příštím roce, až zásobníky budou prázdné, společně nakupovali plyn, abychom se vzájemně nepřepláceli a měli společnou vyjednávací sílu,“ dodala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. První opatření by mohla být schválena už za dva týdny na řádném jednání Evropské rady. 

Řada signálů přitom dokládá, že páteční rozhovory neprobíhaly zrovna hladce. Polský premiér Mateusz Morawiecki už před začátkem rozhovorů v Praze varoval, že vyjednavače čeká „bouřlivá debata“. Ústředním tématem byl zejména návrh na zastropování ceny plynu. Německo podle serveru Politico tento krok nepodporuje a místo něj hodlá srazit ceny energií vytvořením globální aliance kupců, která by přesvědčila největší energetické exportéry, aby plyn zlevnily. Německo k tomu hodlá využít skutečnost, že aktuálně předsedá skupině G7. Ta zahrnuje sedm nejrozvinutějších ekonomik světa. 

Podle informací deníku E15 jednání stojí především na tom, že Evropská komise dosud nepředstavila žádný návrh, který by byl postavený na konkrétních číslech. „V případě zastropování ceny dovezeného plynu také hrozí, že této komodity bude v Evropě nedostatek. Evropská unie není v pozici, aby si něco diktovala,“ sdělil E15 zdroj blízký jednání. Zastropování by totiž mohlo poškodit dodavatele z Norska nebo USA, kteří nahradili část dodávek ruského plynu. 

Za pozitivní zprávu zdroj označil fakt, že většina unijních států se v tuto chvíli kloní k nějaké formě cenového stropu, dokonce i ty, které to v minulosti zcela odmítaly, například Rakousko nebo Itálie. „Evropská komise bude muset v nejbližších týdnech přijít s konkrétními návrhy, založenými na tom, co chce většina evropského bloku a musí přijít s nějakým funkčním mechanismem,“ dodal také zdroj.

Premiér Petr Fiala (ODS) zmínil, že některé země apelovaly na snížení ceny emisních povolenek a oddělení ceny plynu od ceny elektřiny. O těchto krocích ještě bude sedmadvacítka hovořit na své další schůzce. 

Co obnáší české předsednictví v Radě EU:

Video placeholde
Co obnáší české předsednictví v Radě EU a proč je důležité? • Videohub

Řada evropských lídrů na páteční schůzce opět kritizovala podpůrný energetický balík Německa. Ten podle kritiků dává konkurenční výhodu tamním firmám. „Německo musí odložit svůj egoismus,“ řekl Morawiecki. Polský premiér zároveň navrhnul, aby sedmadvacítka využila k podpoře svých obyvatel také peníze zabavené ruským oligarchům.  

Německý kancléř Olaf Scholz později reagoval, že se mu na summitu EU v Praze údajně podařilo odstranit nepochopení ohledně německého plánu na zmírnění dopadů cen energií. Podobné balíčky mají podle kancléře i další země, jako Itálie, Francie, Španělsko či Nizozemsko.

Velkou část jednání věnovali unijní lídři debatě o podpoře Ukrajiny, která je nyní okupovaná Ruskem. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell požádal lídry Evropské unie o schválení další společné platby za zbraně pro Ukrajinu. Chtěl rovněž podporu pro výcvikovou misi. Politiky oslovil přes videokonferenci s apelem i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a nizozemský premiér Mark Rutte se těsně před začátkem summitu také setkali v Hrzánském paláci, aby jednali o novém geopolitickém centru, k němuž se Česko připojí po skončení svého předsednictví v Radě Evropské unie. Macron se v Praze také setkal s lídrem hnutí ANO a bývalým českým premiérem Andrejem Babišem. Mluvili o aktuálních evropských otázkách, válce na Ukrajině a energetické krizi. Schůzku podle Babiše zprostředkoval šéf lucemburské vlády Xavier Bettel. 

V Praze se v pátek hovořilo též o migraci. Předseda slovenské vlády Eduard Heger se vyslovil pro posílení kontrol na maďarsko-srbské hranici, která čelí náporu migrantů. Podle něj by měly ostatní země EU Maďarsku pomoci a případně vyslat na jeho hranice své policisty.