Česká předsednictví a ruský plyn. Situace je vážnější než v roce 2009 | E15.cz

Evropští politici Rusko před 13 lety podcenili. Česko čeká obtížnější předsednictví

Lukáš Vojáček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Dvě předsednictví, dvě plynové krize. Už za pár dní stane Česká republika v čele Rady Evropské unie a stejně jako v roce 2009 bude muset primárně řešit problém s omezenými dodávkami ruského plynu do evropských zemí. V čem se současné problémy od těch minulých liší? Jak bude Česko případný nedostatek energetických zdrojů coby předsednický stát řešit? A proč se západní Evropa ani za třináct let nepoučila?   

Co se stalo v roce 2009?

Historicky první české předsednictví v Radě Evropské unie se v první polovině roku 2009 nacházelo v situaci velmi podobné té dnešní. Evropa se vyrovnávala s následky globální finanční krize, jejímž symbolem se stal krach obří americké banky Lehman Brothers. Jen měsíc před pádem této společnosti Rusko zaútočilo na Gruzii a de facto obsadilo část jejího území, na němž vytvořilo republiky s loutkovými vládami Jižní Osetii a Abcházii. 

Nejzávažnější problém však Evropskou unii čekal až v lednu 2009, kdy Moskva kvůli dlouhodobým sporům s Kyjevem o platby za zemní plyn na dva týdny úplně zastavila přívod klíčové energetické suroviny na Ukrajinu. Vzhledem k tomu, že osmdesát procent plynových dodávek z Ruska do Evropy v té době proudilo právě přes tuto zemi, ocitla se rázem bez plynu i většina unijních států.      

Jaký je plán Česka při odstavení plynových dodávek?

Video se připravuje ...
Plán Česka při odstavení dodávek plynu

„Domácnostem chybělo teplo a průmysl začal kolabovat. Kritická situace byla především v Bulharsku a na Slovensku,“ zavzpomínal na starosti tehdejšího kabinetu v nedávném rozhovoru pro deník E15.cz bývalý ministr a nynější europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Celá krize byla také provázena dezinformacemi z obou stran. Jak Rusko, tak Ukrajina se snažily přesvědčit Západ o oprávněnosti svého chování. 

Konflikt se nakonec podařilo urovnat. Kyjev zaplatil ruskému Gazpromu požadované dluhy a dodávky plynu do EU byly obnoveny. Česko se jako předsednická země snažilo opakování této krize předejít a prosazovalo alternativy k ruskému palivu, například spuštění plynovodu Nabucco, jenž by přiváděl plyn do Evropy přes Turecko z oblasti Kaspického moře. Projekt se ale nikdy nepodařilo realizovat. Podle Vondry za to mohlo zejména Německo, které „nechtělo konkurenci k plynovodu Nord Stream“.

Co čekat od plynové krize v roce 2022?

O třináct let později Česko přebírá vedení Rady EU za takřka totožné situace. Evropa po skončení celosvětové pandemie koronaviru čelí rekordní inflaci. Zotavení ekonomiky brzdí také problémy v dodavatelských řetězcích a především agresivní ruská válka na Ukrajině, která zároveň vyvolala bezprecedentní uprchlickou vlnu. Rusko v reakci na západní sankce zastavilo či omezilo export svého plynu do několika evropských států a vyhrožuje, že zavře kohouty úplně. 

„Z geopolitického pohledu je nynější krize mnohem závažnější než ta v roce 2009. Už jen kvůli tomu, že nevíme, jak se válka bude dále vyvíjet a kdy skončí. Opět ale dochází ke zneužívání nerostných surovin k politickému nátlaku,“ hodnotí současné dění výzkumník z Institutu pro evropskou politiku Europeum Michal Hrubý. Expert dále očekává, že Kreml bude během druhého českého předsednictví svůj tlak na Evropskou unii dále stupňovat. 

Přístup k veškerému digitálnímu obsahu

Předplatit E15 Premium

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery