Dvě předsednictví, dvě plynové krize. Už za pár dní stane Česká republika v čele Rady Evropské unie a stejně jako v roce 2009 bude muset primárně řešit problém s omezenými dodávkami ruského plynu do evropských zemí. V čem se současné problémy od těch minulých liší? Jak bude Česko případný nedostatek energetických zdrojů coby předsednický stát řešit? A proč se západní Evropa ani za třináct let nepoučila?
Co se stalo v roce 2009?
Historicky první české předsednictví v Radě Evropské unie se v první polovině roku 2009 nacházelo v situaci velmi podobné té dnešní. Evropa se vyrovnávala s následky globální finanční krize, jejímž symbolem se stal krach obří americké banky Lehman Brothers. Jen měsíc před pádem této společnosti Rusko zaútočilo na Gruzii a de facto obsadilo část jejího území, na němž vytvořilo republiky s loutkovými vládami Jižní Osetii a Abcházii.
Nejzávažnější problém však Evropskou unii čekal až v lednu 2009, kdy Moskva kvůli dlouhodobým sporům s Kyjevem o platby za zemní plyn na dva týdny úplně zastavila přívod klíčové energetické suroviny na Ukrajinu. Vzhledem k tomu, že osmdesát procent plynových dodávek z Ruska do Evropy v té době proudilo právě přes tuto zemi, ocitla se rázem bez plynu i většina unijních států.
Jaký je plán Česka při odstavení plynových dodávek?
„Domácnostem chybělo teplo a průmysl začal kolabovat. Kritická situace byla především v Bulharsku a na Slovensku,“ zavzpomínal na starosti tehdejšího kabinetu v nedávném rozhovoru pro deník E15.cz bývalý ministr a nynější europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Celá krize byla také provázena dezinformacemi z obou stran. Jak Rusko, tak Ukrajina se snažily přesvědčit Západ o oprávněnosti svého chování.
Konflikt se nakonec podařilo urovnat. Kyjev zaplatil ruskému Gazpromu požadované dluhy a dodávky plynu do EU byly obnoveny. Česko se jako předsednická země snažilo opakování této krize předejít a prosazovalo alternativy k ruskému palivu, například spuštění plynovodu Nabucco, jenž by přiváděl plyn do Evropy přes Turecko z oblasti Kaspického moře. Projekt se ale nikdy nepodařilo realizovat. Podle Vondry za to mohlo zejména Německo, které „nechtělo konkurenci k plynovodu Nord Stream“.
Co čekat od plynové krize v roce 2022?
O třináct let později Česko přebírá vedení Rady EU za takřka totožné situace. Evropa po skončení celosvětové pandemie koronaviru čelí rekordní inflaci. Zotavení ekonomiky brzdí také problémy v dodavatelských řetězcích a především agresivní ruská válka na Ukrajině, která zároveň vyvolala bezprecedentní uprchlickou vlnu. Rusko v reakci na západní sankce zastavilo či omezilo export svého plynu do několika evropských států a vyhrožuje, že zavře kohouty úplně.
„Z geopolitického pohledu je nynější krize mnohem závažnější než ta v roce 2009. Už jen kvůli tomu, že nevíme, jak se válka bude dále vyvíjet a kdy skončí. Opět ale dochází ke zneužívání nerostných surovin k politickému nátlaku,“ hodnotí současné dění výzkumník z Institutu pro evropskou politiku Europeum Michal Hrubý. Expert dále očekává, že Kreml bude během druhého českého předsednictví svůj tlak na Evropskou unii dále stupňovat.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
