Evropští politici Rusko před 13 lety podcenili. Česko čeká obtížnější předsednictví
Dvě předsednictví, dvě plynové krize. Už za pár dní stane Česká republika v čele Rady Evropské unie a stejně jako v roce 2009 bude muset primárně řešit problém s omezenými dodávkami ruského plynu do evropských zemí. V čem se současné problémy od těch minulých liší? Jak bude Česko případný nedostatek energetických zdrojů coby předsednický stát řešit? A proč se západní Evropa ani za třináct let nepoučila?
Co se stalo v roce 2009?
Historicky první české předsednictví v Radě Evropské unie se v první polovině roku 2009 nacházelo v situaci velmi podobné té dnešní. Evropa se vyrovnávala s následky globální finanční krize, jejímž symbolem se stal krach obří americké banky Lehman Brothers. Jen měsíc před pádem této společnosti Rusko zaútočilo na Gruzii a de facto obsadilo část jejího území, na němž vytvořilo republiky s loutkovými vládami Jižní Osetii a Abcházii.
Nejzávažnější problém však Evropskou unii čekal až v lednu 2009, kdy Moskva kvůli dlouhodobým sporům s Kyjevem o platby za zemní plyn na dva týdny úplně zastavila přívod klíčové energetické suroviny na Ukrajinu. Vzhledem k tomu, že osmdesát procent plynových dodávek z Ruska do Evropy v té době proudilo právě přes tuto zemi, ocitla se rázem bez plynu i většina unijních států.
Jaký je plán Česka při odstavení plynových dodávek?
„Domácnostem chybělo teplo a průmysl začal kolabovat. Kritická situace byla především v Bulharsku a na Slovensku,“ zavzpomínal na starosti tehdejšího kabinetu v nedávném rozhovoru pro deník E15.cz bývalý ministr a nynější europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Celá krize byla také provázena dezinformacemi z obou stran. Jak Rusko, tak Ukrajina se snažily přesvědčit Západ o oprávněnosti svého chování.
Konflikt se nakonec podařilo urovnat. Kyjev zaplatil ruskému Gazpromu požadované dluhy a dodávky plynu do EU byly obnoveny. Česko se jako předsednická země snažilo opakování této krize předejít a prosazovalo alternativy k ruskému palivu, například spuštění plynovodu Nabucco, jenž by přiváděl plyn do Evropy přes Turecko z oblasti Kaspického moře. Projekt se ale nikdy nepodařilo realizovat. Podle Vondry za to mohlo zejména Německo, které „nechtělo konkurenci k plynovodu Nord Stream“.
Co čekat od plynové krize v roce 2022?
O třináct let později Česko přebírá vedení Rady EU za takřka totožné situace. Evropa po skončení celosvětové pandemie koronaviru čelí rekordní inflaci. Zotavení ekonomiky brzdí také problémy v dodavatelských řetězcích a především agresivní ruská válka na Ukrajině, která zároveň vyvolala bezprecedentní uprchlickou vlnu. Rusko v reakci na západní sankce zastavilo či omezilo export svého plynu do několika evropských států a vyhrožuje, že zavře kohouty úplně.
„Z geopolitického pohledu je nynější krize mnohem závažnější než ta v roce 2009. Už jen kvůli tomu, že nevíme, jak se válka bude dále vyvíjet a kdy skončí. Opět ale dochází ke zneužívání nerostných surovin k politickému nátlaku,“ hodnotí současné dění výzkumník z Institutu pro evropskou politiku Europeum Michal Hrubý. Expert dále očekává, že Kreml bude během druhého českého předsednictví svůj tlak na Evropskou unii dále stupňovat.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
Vyzkoušet za 1 Kč Více informací
