STAN je v pubertě. Nynější problémy jsou zkouškou dospělosti, říká náměstek Sršeň

Náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň (STAN).

Náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň (STAN). Zdroj: Profimedia.cz

Náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň (STAN).
Náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň (STAN).
3
Fotogalerie

Hnutí Starostů a nezávislých přišlo nejen kvůli kauze Dozimetr prakticky o celé vedení. Do popředí chce tak vytáhnout muže, který byl málem ministrem. Náměstek na rezortu místního rozvoje Radim Sršeň (STAN) je odborníkem na evropské záležitosti a české předsednictví vidí jako šanci pro regiony. „Chceme daleko více pomoci postiženým regionům, a to nejenom těm uhelným. Máme spoustu hospodářsky a sociálně ohrožených území, na která nejsou zdroje,“ říká.

V roce 2011 jste psal dizertaci o euroskepticismu. Co se od té doby změnilo?

Dnes hrají daleko větší roli populistické strany a dochází ke zneužívání evropské myšlenky na národní půdě. Evropa je podle mého názoru v ohrožení. Evropské volby jsou skoro za dveřmi a mám strach, aby letošní zima, která bude velice drsná, nepomohla vzniku nacionalistických a extremistických stran. Každopádně závěry mé dizertace platí v tom, že ne všichni jsou euroskeptičtí kvůli stejné věci. Opatření, které jedna země nadšeně vítá, může v jiné znamenat velkou skepsi vůči celé EU. Je potřeba lépe cílit komunikaci na jednotlivé státy a skupiny obyvatel. Mrzí mě, že ač jsou dnes k dispozici různé komunikační kanály a nástroje, tak to Evropská unie neumí využít. Zvláště v České republice komunikace nefunguje.

Dá se to změnit?

Jsem přesvědčen, že by mohla fungovat špetka švejkovského humoru. S kolegou senátorem Markem Ošťádalem děláme takové videoskeče „Pepin z Hané vs. Sršeň“, kde s nadsázkou debatujeme o evropských tématech. Samozřejmě je důležitá role médií. Mrzí mě, že podpora zastoupení českých médií v Bruselu je velmi malá. Máme tu tuším čtyři stále akreditované novináře, Němci jich mají sto. Pevně doufám, že dokážeme předsednictví komunikačně využít a přesvědčit lidi, že EU má smysl. Zkušenost je taková, že s každým předsednictvím se zlepší vnímání EU. Velkým tématem je také zavedení eura. Slovensko ukázalo, že euro má smysl, ale nemá to smysl navzdory názoru občanů.

Není škoda, že současná vláda pohřbila euro?

Škoda to je. Ale politika je také o názoru občanů. Vlastně mě šokovalo, když jsme si dělali průzkum mezi voliči Pirátů a STAN, kteří jsou spolu s voliči TOP 09 nejvíce proevropští, že euro byla i pro ně červená linie. Důležitá je komunikace a vysvětlování. Česko nyní každopádně nesplňuje ani Maastrichtská kritéria, měli bychom ale rozhodně k euru směřovat. Nerad bych, abychom byli jedinou oázou bez eura v Evropě.

Když se ptáte lidí, proč jsou proti euru, často zazní jako argument, že jsou koruny hezčí.

To ale není vůbec ojedinělý postoj. Když Dánové v referendu odmítli vstup do eurozóny, tak jeden z voličů řekl „vždyť ono je tak krásné mít korunu s královnou“. Nicméně si myslím, že by k tomu měli lidé přistupovat sofistikovaněji. Každá země má navíc druhou stranu eurobankovky vlastní, tak si můžeme udělat hezké euro.

Hlavním tématem českého předsednictví je Ukrajina. Jak reálný je její vstup do EU?

Existují Kodaňská kritéria, která musíte pro vstup do EU splnit. Česku to trvalo jedenáct let. Vyjednávací proces je dlouhý, je třeba splnit všechny podmínky a legislativu. Už se nebude opakovat doba, kdy z politických důvodů vstoupily do EU Španělsko nebo Řecko. Vnitřní trh je dnes opravdu velmi rozvinutý, a pokud by Ukrajinci vstoupili do EU dnes, tak by to ublížilo hlavně jim, protože by třeba zavedené německé firmy mohly ohrozit jejich společnosti. Není to stejné jako v případě Norska nebo Islandu, které jsou v Evropském hospodářském prostoru, všechny těmi procesy prošly a do EU by vstoupily asi hned, kdyby chtěly. U ostatních kandidátských zemí to ale neplatí. Každopádně je v zájmu EU i Ukrajiny, aby země splnila všechna kritéria, poté budou Ukrajinci více než vítáni v evropské rodině. Význam Ukrajiny pro evropskou stabilitu a bezpečnost je veliký.  

Když přeskočíme deset patnáct let a Ukrajina se stane členem, jak to změní síly v EU? Stane se Česko čistým plátcem?

To je velmi složité předjímat. Upřímně řečeno, pokud budeme mít za sebou tak velký rozvoj, že jako celá republika překročíme průměr evropského HDP na obyvatele, tak budu jedině rád. To by znamenalo, že jsme opravdu vyspělou zemí. Z hlediska financí je dobré si uvědomit, že jde o podporu jednotlivých regionů, ne celého státu. Ústecký a Karlovarský kraj poměrně značně zaostávají, jsou na nějakých 70 procentech průměrné úrovně HDP v EU, Praha má pro srovnání 200 procent. Vždy se bude pracovat s regiony, které to potřebují, i odlehlé regiony Rakouska nebo Švédska čerpají podporu. Věřím, že kohezní politika, která má za úkol vyrovnávat rozdíly mezi regiony, bude fungovat. Česká republika je ale v tomto novém období trochu v paradoxní situaci, kterou způsobila minulá vláda.

O co jde?

Máme v Česku dva typy regionů. Jedny jsou tzv. méně rozvinuté, v podstatě kraje nad dálnicí D1 – Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký, Zlínský. Ostatní jsou takzvané přechodové a měly by tak mít o patnáct procent menší podporu z EU. Minulá vláda ale rozhodla, že to bude ze státního rozpočtu dorovnávat. Takže neřešíme kohezní politiku tak, jak bychom měli, tedy že vyspělejší regiony budou dostávat méně.

A není v dnešní době potřeba podpořit i bohatší regiony?

Ty prostředky, které bude vláda dávat bohatším, by měla dát na Karlovarsko a Ústecko nebo na další hospodářsky a sociálně ohrožená území. Tyto desítky miliard mohly být investovány i třeba ve prospěch lidí ohrožených energetickou chudobou.

Jste českým zástupcem v Evropském výboru regionů, který nemá v EU skoro žádné pravomoci. Má smysl?

Evropský výbor regionů byl vytvořen v roce 1994 a měl přinést do evropského rozhodování hlas nejnižších úrovní politiky, tedy měst, obcí a krajů. Vize byla taková, že by byl druhou komorou europarlamentu, tedy obdoba našeho Senátu. Zatím ale výbor nemá legislativní pravomoc, máme roli poradního orgánu. O větších pravomocech se diskutuje, byl bych rád, kdybychom mohli promluvit do legislativy týkající se regionů. Je nás 308, Česko má dvanáct zástupců, jsou to vesměs primátoři a hejtmani. Starostů malých obcí je nás tu málo, ale náš hlas je neméně důležitý. Nový předseda výboru pochází třeba z Azorských ostrovů. Je tu úžasná kolegyně z Laponska, jejíž obec má napříč tisíc kilometrů a žije tam více sobů než lidí.  

Regiony mají být prioritou ministerstva pro místní rozvoj pro české předsednictví. Co si z toho mohou české obce odnést?

Chceme věci řešit místně, ne centrálně. Chceme daleko více pomoci postiženým regionům, a to nejenom těm uhelným, pro které již existují programy. Máme spoustu hospodářsky a sociálně ohrožených území, na která nejsou zdroje. Je to Bruntálsko, Jesenicko, Broumovsko, Znojemsko, Kralicko, jsou to vnitřní periferie mezi jednotlivými kraji. Je třeba pomoc cílit na míru do jednotlivých regionů, jen tak může být efektivní. Druhá věc je, že pro rozvoj regionů lze výrazně využít možností moderní doby, digitalizace, technologie, nové přístupy.

Smart vesnice?

Přesně. Smart villages, smart cities, smart regions. Ale nejde jenom o  technologie, ale i o změnu myšlení, o nový přístup. Jde třeba o to, že do malé obce nebude jezdit pět pečovatelských služeb, které se budou starat o pět lidí, ale že se mezi sebou domluví a bude tam zajíždět jedna. Je to potřeba pojmout jako mozaiku, jedno bez druhého nemůže fungovat. Není možné zvlášť řešit energetiku, mobilitu, odpadové hospodářství, to musí do sebe zapadnout.

V Jeseníku se například podařilo rozjet projekt v telemedicíně. Přispěli jsme na pořízení měřicích přístrojů pro maminky s těhotenskou cukrovkou, aby nemusely jezdit 120 kilometrů do nemocnice. Data z přístroje se lékařům do Olomouce posílají automaticky. Relativně malá investice způsobí, že mají lidé zdravotní péči daleko dostupnější. Jeseník je příkladem města, kde se ukazuje, že i velice zaostalý region, který bojuje se silným odlivem obyvatelstva, je schopen díky smart projektům úspěšné transformace. V listopadu tam chceme uspořádat akci ke smart villages, kam pozveme unijní lídry.

Když se budeme bavit o uhelných regionech, už je plán, kam peníze na jejich transformaci půjdou? Neskončí to u znečišťovatelů?

Nyní se operační program schvaluje. Je tu kritika, že si ty velké projekty prolobbovali velcí znečišťovatelé. Po schválení programu se na to chceme zaměřit a ty projekty prověřit, protože by to tak samozřejmě být nemělo. Na druhou stranu jsou některé velké rekultivační projekty opravdu krásné, třeba jezera. Navíc státní podpora dosáhne řádově nižších desítek procent, musí se zapojit banky a soukromí investoři. Nyní se vedou diskuze, jak pomoci dalším ohroženým regionům, ale ne v důsledku těžby, ale i třeba útlumu některých částí automobilového průmyslu v důsledku přechodu na elektromobilitu.

Řeší vláda Petra Fialy dostatečně vyšší ceny energií?

Bude to velký problém, zejména až začne zima. Měli bychom přijít co nejdříve s konkrétní představou. Je třeba tu podporu cílit opravdu na ty, kteří to potřebují. Jako starosta to vnímám velmi intenzivně. Celá naše obec topí plynem a byl bych nerad, kdyby lidé začali přecházet zpátky ke kotlům na dřevo nebo uhlí. To by bylo nešťastné. Věřím, že stát pomůže a do budoucna se celý energetický trh stabilizuje.

Máte mít na starosti turismus. Podílíte se na novém zákonu o cestovním ruchu?

Na ministerstvu ho nemám v gesci, zabývám se jím ve vztahu k udržitelnosti, k agendě OSN či ve vztahu k Národnímu plánu obnovy. Zákon vzniká, bude to velice komplikované. Půjde tam třeba o ochranu spotřebitelů i subjektů v cestovním ruchu ve světle moderní doby, ať už je to sdílené ubytování, nebo taxislužby. Cestovní ruch by měl být taky sofistikovaněji řízen. Má to na starosti poradce ministra Martin Jiránek, který se snaží inspirovat rakouským vzorem, za což jsem rád.

Nemůžete být ve střetu zájmu, když máte vlastní cestovku Hornet Tour?

Proto to nemám ani ve své gesci. Cestovku řeší moje maminka, která to řídí od té doby, co jsem se stal starostou. Je to velice malinkatá cestovka, která ani žádnou podporu ministerstva nečerpá. Já ji chci samozřejmě převést, ale ono to není tak jednoduché kvůli pojištění proti úpadku, které platí vždy od prvního ledna. V momentě, kdy jsem nastoupil po Novém roce jako náměstek na ministerstvo pro místní rozvoj, se zrovna pojištění obnovilo. Je ale dohoda s ministrem Ivanem Bartošem, že to převedu.

Byl jste horkým kandidátem na ministra pro evropské záležitosti, přece jen máte více zkušeností s EU než Mikuláš Bek. Proč to nevyšlo?

O tom se samozřejmě vyjednávalo. Hrálo v tom roli ministerstvo pro místní rozvoj, kde jsem byl nominantem STAN na ministra, což nakonec nedopadlo. Faktorem byla asi i známost Mikuláše Beka a premiéra Petra Fialy, protože je tento vztah pochopitelně pro předsednictví důležitý. Byl bych rád, kdyby pozice ministra pro evropské záležitosti byla zakotvena dlouhodobě. Zatím nebyl kvůli předsednictví čas řešit kompetence, ale do budoucna by měl ministr podle mého názoru řešit koordinaci evropských politik, evropských fondů a tak dále. Domnívám se, že ministr by měl mít širší pole působnosti, měl by mít k sobě opravdové ministerstvo, a ne jen pár lidí na Úřadu vlády.

Kdo tvoří vládu České republiky:

Video placeholde
Kdo tvoří vládu České republiky? • Videohub E15

STAN byl dlouho vnímán jako uskupení hodných skautů. Teď je stranou s nejvíce skandály ve vládě. Co se stalo?

Mrzí mě, že někteří jednotlivci kazí práci velké spoustě lidí. Praha je svým způsobem stát ve státě. A každá strana, když roste, tak se na ni nabalí spousta lidí, kteří asi nemají úplně nejlepší úmysly. STAN je postaven na stovkách starostů v regionech, kteří jsou úspěšní ve svých obcích, a na tom si myslím, že dokážeme hnutí znovu vybudovat. Měli bychom se vrátit zpátky ke kořenům, tedy k lokální úrovni. Věřím, že se podaří STAN obrodit.

Vidíte tedy cestu zpět?

Pevně věřím, že to půjde. Řekl bych, že jsme v takové pubertě, ke které patří nějaké výstřelky. Věřím, že to je jen smutná epocha během dospívání a že to pro nás bude škola do dospělosti. Na leccos jsme nebyli připraveni, na takový úspěch v parlamentních volbách, na odchod stěžejních lidí, jako byl Věslav Michalik. Je potřeba všechno znova nastavit. Každá krize znamená novou výzvu. Doufám, že se to podaří.

Budete kandidovat na místopředsedu STAN?

Teprve probíhají nominační sněmy. Pokud bude zájem, tak jsem samozřejmě připraven pomoci.

Radim Sršeň (42)

Rodák ze Zábřehu vystudoval mezinárodní a evropská studia na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde dnes vyučuje diplomacii a politiku EU. Od roku 2010 je starostou Dolní Studénky na Šumpersku, mandát chce letos počtvrté obhájit. V roce 2014 se stal členem hnutí Starostů a nezávislých, kde byl do loňského srpna místopředsedou. Donedávna byl také zastupitelem a radním Olomouckého kraje, těchto funkcí se vzdal při jmenování politickým náměstkem ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše v lednu 2022. Sršeň je jedním z českých zástupců v Evropském výboru regionů. Od roku 1998 podniká jako majitel cestovní kanceláře Hornet Tour.