Krátce po prázdninách zamíří Češi znovu do volebních místností. Tentokrát si v komunálních volbách vyberou zástupce měst, městských částí a obcí. Tradičně silné volby pro Starosty a nezávislé se mohou druhé nejsilnější vládní straně vymknout z rukou, pokud se nedokáže včas oklepat po kauze Dozimetr kolem pražského exnáměstka Petra Hlubučka, který skončil ve vazbě. „Je dobré si připomenout, že voliči STAN jsou na politiky a jejich kauzy přísnější než třeba voliči ANO, kterým obžalovaný Andrej Babiš nevadí,“ říká politolog Masarykovy univerzity Miloš Gregor.
Budou letošní komunální volby fungovat jako vyvažovací, bude mít větší šanci sněmovní opozice, případně levicové strany?
Komunální volby úplně jako vyvažovací nefungují, to spíše můžeme čekat u senátních, které ale voliči nevnímají jako tak důležité. U komunálních voleb je specifické, že si voliči dokážou představit konkrétní věci a kroky, které pro ně může město nebo obec udělat. V mnohem menší míře jde tak o nějaké hodnocení celostátní politiky.
ANO jde do voleb jako sněmovní opozice. Dokázalo si v posledních deseti letech vypěstovat silné regionální osobnosti?
I jednotlivé průzkumy ukazují, že ANO jistou šanci má. Pokud jsou v nabídce osobnosti, které dokázaly za uplynulé čtyři roky v daném městě vyrůst, tak pro voliče ANO není důvod měnit volbu. Pokud ty osobnosti nejsou, tak platí, že voliči ANO tuto stranu volí v jakýchkoli volbách bez ohledu na to, kdo kandiduje, protože mají rádi Andreje Babiše. Nicméně nečekám, že budou volební zisky ANO v letošních komunálních volbách nějak výrazně lepší než před čtyřmi lety jenom proto, že je ANO v opozici, a ne ve vládě.
Babiš začal jakousi kampaň a objíždí zemi, a byť definitivně neohlásil kandidaturu na prezidenta, zjevně k ní míří. Nebude se chtít kvůli tomu distancovat od běžné politiky?
Neočekávám, že Babišova kampaň výrazněji ovlivní komunální volby. Přece jenom se na komunální úrovni řeší jiná témata než v celostátní politice. Babiš na celostátní úrovni kritizuje vládu za pomalé kroky v oblasti energetické bezpečnosti nebo v pomoci lidem ohrožených chudobou, na komunální úrovni ale nejsou takové věci řešitelné.
Druhá rovina je, že jinak fungují velká města jako Praha, Brno, Ostrava, Plzeň a jinak města střední nebo malé obce. Tam lidé volí spíše kandidáty, které znají. Kdežto ve velkých městech se volba více podobá preferencím v celostátní politice, protože kandidáta na primátora na ulici jen tak nepotkáte. Lidé se tak spíše rozhodují podle toho, jak je jim sympatická daná politická strana.
Zmiňoval jste, že obce nedokážou řešit celostátní témata. V kampaních se to ale přece opakuje dokola, ať už na komunální, nebo krajské úrovni, že politici slibují kroky, které nemají v kompetenci. Nebudou tím tématem letos třeba energie?
Jedním z největších komunálních témat bývají zejména ve větších městech doprava, parkování, průjezdnost a tak dále. Je to částečně řešitelné na úrovni obce, ale částečně to musí řešit někdo jiný. Komunální politici mají tendenci například slibovat velké obchvaty měst, dálnice, ale ve skutečnosti to má v kompetenci často kraj nebo stát. U energetické bezpečnosti si nedokážu představit, jak by komunální politici chtěli slibovat vyřešení drahé ropy, elektřiny nebo plynu.
Mohou třeba instalovat solární panely na školy a obecní budovy…
To je otázka hospodaření daného města. Ale běžný občan nepocítí, jestli město platí o patnáct procent více nebo méně za energie. Nás jako občany spíše trápí, kolik sami platíme za energie.
Nemůže sněmovní opozice využít toho, co se stane přes léto, tedy že se začne plně projevovat zdražování, lidem přijdou nové vyšší zálohy?
Těžko predikovat, co se stane za čtyři měsíce. To je strašně dlouhá doba, zvláště když řešíme válku na Ukrajině. Nicméně si dokážu představit, že na komunální úrovni budou chtít opoziční strany kritizovat vládnoucí koalice na radnicích za množství uprchlíků, nedostatečné kapacity ve školách a školkách, což bude aktuální téma se začátkem školního roku.
Mohou být tyto volby novým dechem pro levici?
Pro levici mohou být tyto volby zajímavé, ale obávám se, že ne pro levici reprezentovanou ČSSD nebo KSČM. Hnutí ANO je totiž tematicky jednoznačně levicové, SPD je rozkročené mezi krajně pravicovou a levicovou stranou, a tyto strany mohou situaci ve společnosti využít. Nejsem si jistý, že z toho ČSSD dokáže výrazněji něco vytěžit. Přece jenom má velice nízké mediální zastoupení, a tím pádem pro řadu voličů zůstali minulostí, a ne reálně zvažovanou volbou.
Samozřejmě mohou existovat místní enklávy, kde mohou být úspěšní starostové za sociální demokracii. Ale nečekám, že by mimoparlamentní levicové strany v nějakém větším měřítku v komunálních volbách uspěly. Tím spíš když v řadě měst kandidují politici ČSSD pod jinou značkou.
ČSSD se omladila, má nového předsedu. Přicházejí komunální volby moc brzy na nějaké vzedmutí?
Jedna věc je, že jsou moc brzo, druhá věc je, že jsou komunální volby pro tento záměr velice nešťastnými volbami. I krajské volby by byly pro mimoparlamentní strany trochu lepší, mají šanci se třeba dostat do debat s lídry kandidátek. To u komunálních voleb nebývá, možná se dočkáme debat z Prahy, Brna nebo z několika největších měst, ale ty volby probíhají v každé obci zvlášť.
To, že sympatizujeme s nějakým politikem ve městě, které je pět kilometrů od nás, neznamená, že v našem městě budeme tu samou stranu volit, protože tu mohou být úplně jiní politici s úplně jiným programem. Jde o více než šest tisíc jednotlivých volebních soubojů.
Sociální demokracie se v Praze spojila se Zelenými a jako jedničku zvolila bývalou ombudsmanku Annu Šabatovou. Může to být pro Pražany zajímavá volba?
Praha nepatří mezi bašty ČSSD ani Zelených. Tato koalice je spíše spojením dvou malých politických stran. Pro voliče může být lehce matoucí, že v Praze jde ČSSD se Zelenými, ale jinde, třeba na jihu Moravy, jde třeba s KSČM a Zemanovci. To ukazuje nějakou roztříštěnost v sociální demokracii, s čímž strana bojovala dlouhé roky. Ani novému vedení se nedaří sjednotit směr, tedy zdali chce být ČSSD moderní středově-levicovou liberální stranou, anebo spíše národně konzervativní levicovou stranou.
Piráti budou obhajovat post primátora v Praze, dá se od nich očekávat podobný výsledek, nebo půjde o pokračování propadu po sněmovních volbách?
Do voleb zbývají čtyři měsíce, to je dlouhá doba. Je brzy na to předvídat nějaký trend. Pražané mohou být nespokojeni a zneklidněni dopravními uzavírkami, ale pokud se to podaří zprovoznit do konce letních prázdnin, tak to bude moci magistrát prezentovat jako úspěch a ukázat, že se za Zdeňka Hřiba podařilo řadu neduhů opravit. Pokud se to nepodaří, tak to bude hendikep pro Piráty.
Jejich největším konkurentem bude koalice Spolu, která si věří na čtyřicet procent. Je to reálné očekávání?
Pokud se podíváme na výsledky sněmovních voleb v Praze, tak koalice Spolu uspěla velice výrazně a je pochopitelné si věřit na vysoký výsledek. Bude záležet na tématech, která se stanou dva tři týdny před volbami těmi dominantními, a také na tom, jak kandidáti obstojí v televizních debatách. V Praze se politika přibližuje svým fungováním té celostátní.
Když si vzpomeneme na loňské televizní debaty těsně před volbami, ukázaly na větší připravenost Petra Fialy ve srovnání s Ivanem Bartošem. Troufám si říct, že tehdy to urychlilo propad voličské přízně koalici Pirátů a Starostů. To se může opakovat, ale v opačném gardu. Lídr Spolu Bohuslav Svoboda je starší pán a televizní debaty pro něj nemusejí být úplně vhodným formátem.
Bohuslava Svobodu si koalice zvolila mimo jiné proto, že je známý a není třeba tolik investovat do jeho propagace.
On působil na magistrátu, je nyní poslancem, takže Pražané o něm mají povědomí. Ale televizní debaty pro něj nemusejí být vhodné tím, že v jeho věku potřebuje delší čas na vyjádření, občas neslyší otázku. Pokud se debaty stanou v kampani něčím výrazným, tak mu to může uškodit. Tím neříkám, že nedokáže pružně reagovat, ale může se stát, že ho mladší energičtější kandidáti překřičí.
Jak kauza kolem Petra Hlubučka ovlivnila šance STAN v Praze?
Je to samozřejmě obrovský reputační šrám pro STAN. Pan Hlubuček patřil mezi nejvýraznější politiky STAN v Praze a u hnutí, které se prezentuje jako nezkorumpované a čisté, může podobná kauza voliče definitivně odradit. Navíc je dobré si připomenout, že voliči STAN jsou na politiky a jejich kauzy přísnější než třeba voliči ANO, kterým obžalovaný Andrej Babiš nevadí. Ze STAN se teď zároveň stal velmi snadný terč negativní kampaně.
Nevede pražský lídr STAN Petr Hlaváček předem prohraný boj?
Petr Hlaváček či jiní kandidáti STAN budou jen velmi obtížně přesvědčovat voliče, aby jim dali svoji důvěru, když nebyli schopni se s protiprávním jednáním několika lidí napojených na STAN vypořádat dříve než po zásahu policie.
Mohou volby způsobit napětí, či snad rozkol ve vládní koalici? Přece jenom je v ní pět stran, které půjdou v mnoha obcích proti sobě.
Tato situace není v České republice něčím nová. Vládní strany vždy proti sobě kandidovaly na různých úrovních politiky. Samozřejmě pokud bude kampaň hodně emotivní, vyhrocená, útočná, tak je možné, že se to prolne do celostátní politiky. Ale zatím pokud mohu soudit, tak se vláda prezentuje velice semknutě a vypadá to, že nemá problém se domluvit. Troufám si říci, že by se komunální volby neměly do vládnutí výrazněji promítnout.
V Praze by se lídrem za ANO mohl stát Patrik Nacher, byla by to dobrá volba?
Jestliže jsme u Bohuslava Svobody říkali, že je známým kandidátem, tak to samé můžeme říct o Patriku Nacherovi. Ten se o komunální politiku v Praze zajímá dlouhodobě, byla by to logická volba. Na druhé straně ANO v kampaních často sází na nějaký prvek překvapení, na neokoukané nové tváře. To může být pro některé voliče riskantní, protože nevědí, co od těch kandidátů mají čekat, ale část voličů má ráda nové tváře, které nejsou spojené s politickými kauzami či problémovými názory. Je otázkou, zda by Patrik Nacher nebyl pro určité voliče zklamáním, že se nejedná o novou svěží tvář.
