Nájemní byty až o pětinu levnější. Spořitelna vybrala první projekty a začne stavět

Česká spořitelna plánuje stavět byty, v nichž bude nájemné zhruba o pětinu nižší, než je jeho průměrná úroveň v dané lokalitě. Společnost se k záměru inspirovala zejména u své mateřské firmy v Rakousku. Ilustrační foto.

Česká spořitelna plánuje stavět byty, v nichž bude nájemné zhruba o pětinu nižší, než je jeho průměrná úroveň v dané lokalitě. Společnost se k záměru inspirovala zejména u své mateřské firmy v Rakousku. Ilustrační foto. Zdroj: Tomeš Michael / E15

Česká spořitelna plánuje stavět byty, v nichž bude nájemné zhruba o pětinu nižší, než je jeho průměrná úroveň v dané lokalitě. Společnost se k záměru inspirovala zejména u své mateřské firmy v Rakousku.
2
Fotogalerie

Česká spořitelna plánuje ještě letos nebo začátkem příštího roku spustit výstavbu pilotní trojice projektů dostupného nájemního bydlení. Ve dvou okresních městech a jedné městské části Prahy vznikne dohromady 250 bytů. Klíčem k levnějším nájmům je zejména spolupráce s městy a obcemi, které vlastní pozemky. Zapojení nabízí bankovní dům všem sídlům nad deset tisíc obyvatel.

 „Čtyři až pět lidí z deseti má problém vykrýt běžné náklady na bydlení,“ konstatoval Pavel Kelner, finanční ředitel společnosti Dostupné bydlení České spořitelny (ČS). Cílem je proto stavět byty, v nichž bude nájemné zhruba o pětinu nižší, než je jeho průměrná úroveň v dané lokalitě. Česká spořitelna oznámila tento svůj záměr začátkem letošního roku s tím, že se inspirovala zejména u své mateřské firmy v Rakousku. Firmu Dostupné bydlení ČS vlastní ze 70 procent Česká spořitelna a ze 30 procent Stavební spořitelna ČS. 

Na první trojici projektů si bankovní dům vyzkouší hned tři modely, jak by se budoucí výstavba, do níž chce investovat miliardy, mohla realizovat. V prvním případě už má město pozemek i projekt, do něhož vstoupí Dostupné bydlení ČS jako spoluinvestor. Část bytů tak zůstane městu a část bude využívána jako dostupné nájemní bydlení například pro klíčové profese. Výběr budoucích nájemníků připadne městu, s nímž uzavře dceřiná firma spořitelny dohodu.

Ve druhém modelu vystupuje Dostupné bydlení ČS v roli developera. „Pozemek s projektem od města koupíme, byty postavíme a budeme je nadále vlastnit. Město pak na základě naší dvoustranné dohody bude byty obsazovat,“ upřesnil Kelner.

Třetí případ bude kopírovat běžnou spolupráci developera s investorem, kdy první byty postaví a druhý je odkoupí k následnému pronájmu. Dostupné bydlení ČS pak tento balík bytů dá k dispozici městské části, aby mohla zajistit jejich pronájem. O kterou pražskou lokalitu se teď konkrétně jedná, manažer spořitelny zatím neupřesnil.

„Cílový stav je ve všech případech velmi podobný, a to být co nejefektivnější,“ zdůraznil Kelner. „Snažili jsme se hledat projekty v co nejpokročilejší fázi, aby výstavba mohla začít případně už letos,“ dodal.

Proč jsou v Česku tak drahé byty a nájmy:

Video placeholde
• Videohub

Klíčový je pozemek

Dosáhnout toho, aby nájemné v jejím bytovém fondu bylo přibližně o pětinu nižší, než je tržní cena, chce spořitelna kombinací několika faktorů. Díky mateřské firmě má Dostupné bydlení ČS přístup k úvěrovému financování na nezvykle dlouhých třicet až padesát let. Další úsporou mají být nižší marže, než mívaji developeři, a také levnější typizovaná modulární výstavba.

„Nemůžeme nájemné přímo dotovat, ale věříme, že budeme schopni postupovat formou společných projektů s municipalitami a využít cenově výhodnější obecní pozemky. Takové projekty jsou typické ve Vídni, kde město poskytuje pozemky za zvýhodněné ceny pod podmínkou, že vzniknou cenově dostupné nájemní byty, z nichž část následně pronajímá,“ vysvětlil generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon.

„Pes je zakopaný v pozemku,“ potvrdil manažer poradenské firmy Deloitte Petr Hána na Stavebním fóru věnovaném tématu dostupného bydlení. Právě ve snaze dostat se k pozemkům ve vlastnictví města vymýšlejí soukromí investoři různé modely, jak i municipalitám nabídnout dostupnější městské byty.

Praha zkusí družstva

Například developerská skupina UDI, do jejíchž projektů investuje bývalý šéf ČEZ Martin Roman, před pár lety nabídla Praze, že pro ni postaví bytové domy za cenu 38 tisíc korun na metr čtvereční bytu. Podmínkou bylo, že město odprodá developerovi svůj pozemek.

Nový občanský zákoník ovšem stanoví, že stavba je součástí pozemku. Proč tedy developer městu jednoduše nenabídl, že pro něj byty za stanovenou cenu postaví?  „Pokud by teoreticky po povolení a výstavbě, kdy už může být vedení radnice v jiném složení a také může být jiná situace na trhu, město dům odkoupit nechtělo, tak by o nic nepřišlo, protože prostě jen prodalo pozemek za tržní cenu,“ vysvětlovala mluvčí UDI Marcela Fialková.

S poskytnutím pozemku počítá nový model Dostupného družstevního bydlení (DDP), který chce vyzkoušet hlavní město. Princip DDB spočívá v tom, že za poskytnutý pozemek by družstevníci odváděli příspěvek do Fondu rozvoje dostupného bydlení. Po splacení celé částky úvěru na výstavbu by družstvo mohlo pozemek odkoupit. Město má být rovněž členem družstva a automaticky tak mít právo nájmu ke třetině všech bytů, které může dál pronajímat.